Hlavní výhodou pro vládu je zrychlení, návrhy neprojdou meziresortním připomínkovým řízením. Podle Pražáka (ANO) míří ke zjednodušení, například dají možnost víc využívat drony. Jaké jsou hlavní změny?
Částečné odejmutí přístupu mladých zemědělců k půdě
Vláda Petra Fialy prosadila možnost, aby se státní půda ve vlastnictví Státního pozemkového úřadu propachtovávala přednostně mladým zemědělcům. Podle Pražákova návrhu by bylo možné získat přednostně pouze volnou, tedy zatím nepropachtovanou půdu. Té je ale podle kritiků změn už nyní málo a zájemci si o ni můžou říci volně.
Poslanec argumentuje, že ke změně navíc přistoupil na základě impulsu od Společnosti mladých agrárníků. „Pepa má státní půdu v pachtu 11 let, dnes je mu 41. Přijde Milan, je mu 39 a podle stávající úpravy ho může vytlačit jen proto, že je stále veden jako mladý zemědělec. Opravdu je tohle správně?“ popsal pro MF DNES příklad.
Situaci naopak ostře kritizuje Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která jako prakticky jediná z větších nevládních organizací není v poradním týmu ministra zemědělství Martina Šebestyána. „Pokud by byl tento návrh koalicí podpořen, znamenalo by to, že záměrem vlády ve skutečnosti není podpora mladých zemědělců, ale snaha o zakonzervování současného stavu s desítkami let pronájmů stále stejným subjektům tak, aby se k pronájmu státní půdy nikdo nový nedostal,“ argumentuje předseda ASZ Jaroslav Šebek.
Vrchní státní dozor nad lesy
Ačkoliv lesnictví spadá pod ministerstvo zemědělství, vrchní státní dozor nad lesy má doposud ministerstvo životního prostředí (MŽP), podobně jako nad půdou nebo nad ovzduším. Podle koalice jde o odstranění duplicity, protože běžný dozor vykonává právě zemědělský úřad.
Podle Hnutí Duha je ale změna nesystémová, ostatní dozory na MŽP zůstanou i nadále a nejvyšší dozor by měl fungovat jako pojistka. „MZe dlouhodobě brzdí a blokuje změny ke zlepšení stavu lesů a jejich adaptaci na změnu klimatu. MŽP dosud pojistku vrchního státního dozoru v lesích vůči MZe nepoužilo, to ale neznamená, že se má zrušit,“ uvádí.
Vyhláška na mrtvé dřevo
Od roku 2030 mělo MZe zavést pro podporu biodiverzity minimální množství tzv. mrtvého dřeva v lesích. Podle ministerstva je ale spočítání reálně mrtvého dřeva například v podobě těžebních zbytků, jako jsou větve na hromadách nebo odřezky, prakticky nekontrolovatelné. Pražákův návrh povinnost vytvoření vyhlášky ruší.
Dále zjednodušuje například získávání kvalifikace pro odborné pracovníky obcí nebo zavádí povinnost žádat o souhlas při umisťování drobných staveb do 30 metrů od lesa.
Mnoho dalších změn včetně pojištění
Podle Pražáka míří většina návrhů směrem ke zjednodušení, například dají také možnost víc využívat drony v zemědělské praxi. „Byrokracii a zdržování od skutečného hospodaření pomáháme řešit i tím, že evidenci přípravku na ochranu rostlin nenutíme dělat a odesílat do systému ihned po aplikaci, ale do 18 měsíců, ale samozřejmě po jakémkoliv problému musí zemědělec kontrolnímu orgánu předložit záznam o aplikace.
Návrhem, kde měníme zákon o pojistném na sociální zabezpečení pomáháme slevami na pojistném u zaměstnanců u citlivých komodit rozšířit na pěstitele chmele, révy vinné, okrasných květin a školkařských výpěstků,“ doplňuje další novinky vládní poslanec.
Změnit by se měl i zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, inspekce by měla mít lepší možnost kontrol prodejních automatů s „návykovými látkami“. „Dalšími pozměňovacími návrhy upravujeme i ustanovení, která pomáhají malým a středním zemědělcům v legalizaci při zpracovávání a prodeji drůbeže a králíků,“ ukončil výčet Pražák.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz






