Česko stojí před klíčovou otázkou, co se bude dít s téměř 400 tisíci válečných uprchlíků z Ukrajiny, z nichž zde zhruba polovina pracuje. Za deset měsíců jim skončí status dočasné ochrany.

Vytvoří se nové pobytové oprávnění, či se upraví to stávající? Nebo dojde k masovému odchodu uprchlíků, kterým legální pobyt v tuzemsku skončí?

Vláda Andreje Babiše (ANO) zatím jasně nepopsala, jak má v plánu navázat na předpokládaný konec dočasné ochrany zkraje příštího roku.

„Slyšíme náznaky: ‚chovejte se slušně a ono to nějak dopadne.‘ Ale to samozřejmě není dostačující,“ říká Bohdan Rajčinec, předseda Ukrajinské iniciativy v ČR.

Příprava plánu, co bude po konci dočasné ochrany, spadá do gesce Ministerstva vnitra. To pro Seznam Zprávy uvedlo, že čeká na výsledek červnového jednání Evropské rady ministrů vnitra.

„Česká republika v rámci vyjednávání prosazuje zúžení jejího rozsahu pro nově příchozí. Výsledek nelze v tuto chvíli předjímat, neboť bude záviset na řadě dalších faktorů, mimo jiné na vývoji situace na Ukrajině,“ říká Hana Malá z tiskového oddělení resortu.

„Nerozumím, proč se to nějakým jednoduchým rychlým způsobem nepřeklopí do pobytového statusu. Protože ty lidi potřebujeme,“ říká Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.

Podle Úřadu práce v tuzemsku ke konci loňského roku pracovalo 198 593 osob s dočasnou ochranou. Pro český trh práce a ekonomiku jde o velmi důležitou složku.

„Rozhodně nemáme jinou variantu. Země by se týden po jejich odchodu úplně zastavila,“ poznamenává Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.

Právě tomuto scénáři a odchodu pracovníků se snaží předejít i Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Považujeme jejich setrvání za důležité pro udržení výkonnosti řady ekonomických odvětví. Resort je v této věci zapojen do odborných diskuzí o budoucím legislativním rámci tak, aby byl pro ekonomicky aktivní osoby zajištěn plynulý přechod na odpovídající formu dlouhodobého pobytu,“ uvádí Stefan Fous z tiskového oddělení Ministerstva financí.

Pro resort je prioritou najít řešení, které umožní českým zaměstnavatelům i nadále využívat tyto pracovníky bez zbytečných legislativních bariér.

„Všichni Ukrajinci, kteří tady pracují, platí nám daně a sociální i zdravotní pojištění, tak zaplaťpánbůh za ně, protože je potřebujeme,“ prohlásila už dříve ministryně financí Alena Schillerová.

Štěpánka Filipová, mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu, také zdůrazňuje, že není žádoucí, aby docházelo k hromadnému odchodu pracovníků.

„MPO podporuje přechod části držitelů dočasné ochrany na zaměstnanecké karty. Jde o řešení podporované zaměstnavateli, kteří ho vnímají jako systémově vhodné,“ konstatuje mluvčí a dodává, že resort podporuje i zvláštní dlouhodobý pobyt, na který dosáhnou jen vysoce příjmoví uprchlíci s dočasnou ochranou.

Některé okolní země přitom otázku budoucnosti uprchlíků už řešit začaly, což potvrzuje i mluvčí zastoupení Evropské komise v České republice Václav Lebeda. „Řada členských států přizpůsobila svá vnitrostátní pravidla,“ uvedl pro Seznam Zprávy. Dodal, že se věc na evropské úrovni probírala v březnu a řešit se bude i nadále.

Například Polsko připravilo pobytové karty „CUKR“, o které uprchlíci mohou žádat od května a zajistí jim povolení k pobytu na tři roky. Podmínkou přitom je, že utekli před válkou po 23. únoru 2022 a v Polsku měli uprchlický status minimálně posledních 365 dní.

V Německu pak mají uprchlíci možnost přejít na povolení k pobytu za účelem práce. Česká republika přišla už loni se zvláštním dlouhodobým pobytem, který jim umožňuje získat povolení k pobytu na pět let.

Podle Hany Malé z Ministerstva vnitra v Česku právě tento druh pobytu zůstává hlavním nástrojem pro integraci uprchlíků. Loni o něj žádalo 80 tisíc osob, reálně ho ovšem získalo 15 tisíc.

Hlavní bariérou je především ekonomické kritérium, které musí žadatelé splnit. Musí vydělávat 440 tisíc korun ročně a za každou další osobu v domácnosti se částka zvyšuje o 110 tisíc korun.

Podle dostupných dat z Informačního systému o průměrném výdělku přitom Ukrajinci v Česku dostávali ze všech sledovaných národností nejmenší platy. Loni nejčastěji pobírali mzdu 34 437 korun a roční výdělek je tak nejčastěji zhruba 413 tisíc. Ekonomicky tak uprchlíci na zvláštní pobyt nedosáhnou, obzvlášť pokud mají děti nebo se starají o příbuzné.

„Mluvili jsme o konkrétních lidech. O pracujících matkách s malými dětmi, které nemohou pracovat na plný úvazek a nedosáhnou na požadovaný roční příjem 440 tisíc korun, aby přešly na zvláštní dlouhodobý pobyt. O studentech, kteří přišli jako nezletilí a dnes nemají vlastní příjem, nebo mají, ale neodpovídají požadavkům. O seniorech a pečujících osobách. O všech, kdo propadnou systémem, ne svou vinou, ale kvůli nastaveným podmínkám,“ zmiňuje Dudash.

Ministerstvo práce a sociálních věcí na dotazy Seznam Zpráv, jestli je do debaty o dalším pokračování uprchlíků v Česku zapojeno a jakou pozici zastává, do vydání textu neodpovědělo.

Magda Faltová ze Sdružení pro integraci a migraci přitom kritizuje i to, že se z debaty vytratil humanitární aspekt pomoci lidem, jejichž země se ocitla pod dlouhodobým vojenským útokem Ruska.

„Ze všech stran zaznívá, že chceme ty, kteří pracují, ale nemluví se o zranitelných. Jde o staré lidi nebo pečující, kteří nemohou pracovat. Říkáme proto, že pobyt má být dostupný, inkluzivní a není rozhodně možné zranitelné lidi vrátit na Ukrajinu,“ konstatuje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci s dovětkem, že si nedokáže představit deportování například onkologicky nemocných seniorek.

Zároveň je podle Faltové tuzemské otálení ohledně budoucnosti uprchlíků na našem území riskantní. „Lidi, o které byznys nejvíc stojí, mají zároveň největší kapacitu odejít a řešit svoji situaci jinde oproti třeba těm pečujícím, kteří nemají peníze ani reálnou schopnost to řešit,“ dodává.

Rada Evropské komise vydala loni v září doporučení, které navazuje na dřívější rozhodnutí o tom, že se v EU prodlužuje dočasná ochrana do 4. března 2027. V rámci tohoto dokumentu se zdůrazňuje, že dočasná ochrana má být ze své podstaty dočasný nástroj, a proto se mají jednotlivé země připravovat na obě varianty. Tedy jak na umožnění dalšího setrvání v hostitelském státě, tak i případný návrat na Ukrajinu u osob, které si ho přejí.

Naopak pro osoby, které už v zemi pracují nebo se jinak začlenily, by měly členské země využít příležitosti k přechodu na jiné postavení.

Autor: Petr Švihel
Zdroj: Seznam Zprávy