Na sběru dat od chovatelů včel i na vyhodnocení průzkumu se podílejí vědci z katedry biochemie a geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) ve spolupráci s Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů. „Zatímco loni jsme informovali o extrémním úhynu zhruba 26 procent včelstev, aktuální zjištěné celorepublikové úhyny ve výši 11,3 procenta jsou výrazně optimističtější,“ dělil dnes ČTK Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP.
K 1. září loňského roku bylo v České republice registrováno bezmála 600.000 včelstev, chovatelé tak v zimních měsících přišli o přibližně 68.000 včelstev. Data z uplynulé zimy podle Danihlíka navazují na mírnější zimní období 2023/2024, kdy byl zaznamenán úhyn 12,2 procenta.
Regiony, které loni hlásily největší úhyny, tedy Praha, Liberecký a Ústecký kraj, se tentokrát dostaly mezi lokality s nejnižšími ztrátami. V Ústeckém kraji ztráty v této sezoně činily 9,9 procenta, v Praze 9,1 procenta. Nejnižší míru úhynů v celé republice letos hlásí Pardubický kraj, a to 8,5 procenta. Na opačném konci žebříčku se po letošní zimě ocitl Olomoucký kraj s úhyny 14,8 procenta, následovaný Plzeňským krajem se ztrátou 14,7 procenta včelstev.
Danihlík upozornil na to, že ačkoli je celorepublikový průměr ztrát letos příznivý, v některých regionech je situace pro chovatele nadále velmi nepříznivá. Vysoké lokální úhyny zaznamenali včelaři v okrese Jeseník, přišli o 43,1 procenta včelstev. Vysoké ztráty měli rovněž včelaři na Rokycansku (20,7 procenta) a Tachovsku (19,8 procenta).
Naopak výrazné zlepšení evidují vědci na Českolipsku. Zatímco loni tam byla situace nejhorší z celé republiky a včelaři přišli o polovinu svých včelstev, letos v tomto okrese úhyny klesly na 5,3 procenta. Nejnižší úhyny napříč všemi okresy hlásí letos Mělnicko (4,4 procenta) a Litoměřicko (4,9 procenta).
Z průzkumu mezi chovateli vyplynulo, že včelaři si často stěžují na zkracující se zimní období, kvůli kterému se včelstva vyčerpávají a poskytují roztočům ideální podmínky pro šíření obávané varroázy. „V komentářích velmi často narážíme na stížnosti ohledně nekoordinovaného plošného léčení v daných lokalitách. Pokud včelař svá včelstva poctivě ošetří, ale jeho soused péči zanedbá, dochází k masivním reinvazím roztoče Varroa destructor a následným loupežím, které oslabená včelstva definitivně dorazí,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky PřF UP.
Vědci se pomocí klimatických dat a informací o úhynech v jednotlivých lokalitách pokusí vyvinout model, díky kterému budou moci lépe předvídat problémy s varroázou a upravit harmonogram ošetřování.
beh hj
Zdroj: ČTK
