Případné dopady novinky do praxe ale dosud nebyly jasné. Zástupci Liberálního Institutu nyní prezentovali data, která ukazují, komu by regulace nejvíc prospěla. Zavedení předkupního práva navíc rozděluje i samotné zemědělce – jedni mluví o ochraně před spekulanty, druzí o komunistických praktikách.

 

Podle posledních dat Eurostatu z roku 2023 je v Česku v pachtu 72 procent zemědělské půdy. Vyšší podíl mají jen v Bulharsku, na Maltě a Slovensku. Evropský průměr je 49 procent. Výraznou závislost na pronajaté půdě mají zejména největší domácí agropodniky.

 

Na semináři, který k předkupnímu právu ve sněmovně v úterý uspořádal místopředseda Zemědělského výboru Petr Bendl (ODS), to uvedl Jakub Kuneš z Liberálního Institutu. Přes 88 procent pachtované půdy přitom podle něj připadá na firmy, jež hospodaří na více než sto hektarech. Právě jim by tedy předkupní právo na tyto polnosti nejvíc pomohlo. U menších subjektů je závislost na pachtované půdě podstatně menší, protože více hospodaří na vlastním.

Poslanec Martin Šmída (Piráti) v diskusi nadnesl rovněž otázku, o kolik by zavedení předkupního práva mohlo zvýšit hodnotu velkých agropodniků, které mají většinu zemědělské půdy v pachtu.

Regulace navíc může výrazně ovlivnit také ceny zemědělské půdy. Kuneš z Liberálního Institutu prezentoval data z německé spolkové země Sasko‑Anhaltsko, kde bylo předkupní právo na zemědělskou půdu zavedeno v roce 2007. Do roku 2018 klesla průměrná vítězná nabídka v aukcích půdy o 16,7 procenta a počet dražitelů se za stejnou dobu snížil o 8,3 procenta.

 

Právě zdražující zemědělská půda je jedním z důvodů, proč vláda o zavedení předkupního práva uvažuje. Hektar zemědělské půdy stál loni v průměru 372 550 korun, což je meziroční nárůst o 3,4 procenta. Za posledních deset vyrostla podle dat poradenské a realitní společnosti Farmy.cz cena za hektar více než dvojnásobně. Rostoucí cena pak podle zemědělců táhne vzhůru rovněž pachtovné.

 

Někteří zástupci zemědělců za tím vidí především rostoucí aktivitu investičních fondů a spekulantů, kteří se na zemědělskou půdu stále víc zaměřují. „Fondy mají spoustu kapitálu a znesnadňují nám podnikání. Prioritou by mělo být zamezení spekulativních nákupů,“ uvedl Jiří Černý z Agrární komory.

 

„Je ve veřejném zájmu, aby půdu nevlastnili fondy a spekulanti,“ přidal se k němu předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. „Polovina dotací, které zemědělec dostane, doteče přes pacht k vlastníkům půdy, to není podpora zemědělců. Produkci prodáváme za skoro stejnou cenu jako v roce 2015, ale cena pachtu i půdy násobně roste,“ dodal Pýcha s tím, že návratnost investice do nákupu půdy se nyní pohybuje ve vyšších desítkách let.

 

Otázka předkupního práva nicméně zemědělce rozděluje. Menší farmáři o něj zájem nemají. „Za nás to rozhodně nechceme, nikdo se nás na to ale neptal,“ řekl šéf Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. „Je to nesystémové řešení a krok zpět, který není v zájmu menších zemědělců,“ uvedl Šebek. Myšlenku, že by půda měla patřit těm, kteří na ní pracují, Šebek označil za komunistické heslo.

 

Proti tomu se ohradil Pýcha s tím, že menším zemědělcům růst ceny vyhovuje, protože ji mají většinou ve vlastním držení. Za pravdu mu dal majitel farmy v Chodouni na Berounsku Josef Stehlík. Vysvětlil to na příkladu, kdy před lety žádal o úvěr, ale musel ručit rodinným domem, protože půda nebyla z pohledu banky dostatečně hodnotné aktivum. Dnes je díky její rostoucí ceně situace na trhu jiná. „Půdu jsem nakupoval na úkor jiných investic, jiní to nedělali a raději investovali jinam. Když teď vidí rostoucí ceny půdy, tak by ji chtěli taky,“ řekl Stehlík.

 

Na semináři diskutovali poslanci, zemědělci i ekonomičtí experti nebo právníci. Pozvání obdržel také ministr zemědělství Martin Šebestyán, nakonec se ale omluvil a poslal za sebe státního tajemníka Michala Hutňana. „Momentálně je na ministerstvu skupina lidí, která se věnuje možnostem, jak předkupní právo uchopit. Konkrétní výstup bohužel nemáme k dispozici,“ uvedl Hutňan.

 

Ministerstvo si podle něj nechalo vypracovat analýzu, která by měla pomoci návrh napsat tak, aby se nedostal do konfliktu s ústavou, podobně jako se to stalo na Slovensku. V plánu legislativních prací se s normou počítá na první kvartál příštího roku.