„Když na statku vyrůstáte a žijete, je těžké to opustit. Práce v zemědělství je velmi různorodá, nabízí řadu výzev. A já mám výzvy ráda,“ říká Králová. To, že jednou farmu se sourozenci převezme, už teď s rodiči často probírají.
Hospodářství, které se soustředí zejména na prodej čerstvých vajec z volného i halového chovu a rostlinnou produkci na 420 hektarech, by chtěla v budoucnu více otevřít okolí. Plánuje více pracovat s veřejností, třeba prostřednictvím sociálních sítí nebo rozšířením prodeje produktů ze dvora.
O vejce z Farmy Král je velký zájem a jsou často vyprodaná. Farma je dodává do zhruba stovky restaurací a podniků, na farmářských trzích i jednotlivcům ze dvora.
Mladá farmářka oceňuje, že stoupá počet lidí, kteří chtějí vejce z volného chovu, kde se slepice pasou venku. I proto chtějí Královi stáje a pastviny pro slepice rozšířit.
Anna Králová ale přiznává, že zemědělství není pro každého. Její vrstevníci, například spolužáci z gymnázia, na práci na farmě často pohlížejí jako na velkou tíhu, kterou by sami nést nechtěli.
„Ale na farmaření je spousta výhod, které na první pohled nejsou vidět. Například pobyt se zvířaty a v přírodě, manuální práce, západy slunce, které člověk může zažít při práci na poli, ale i klidná rána, když vyjdete první a neslyšíte nic než zvířata,“ popisuje Králová.
Evropě chybí mladí farmáři
Evropská unie se obecně potýká s nedostatkem mladých zemědělců. Odcházejí do jiných oborů nebo jim starší generace nechce rodinné farmářské podniky předávat. Průměrný věk farmáře v EU je kolem 57 let a podíl mladých manažerů ve vedení farem se pohybuje zhruba na 12 procentech.
V Česku je trend o něco příznivější – zatímco v roce 2016 vedli zemědělské podniky mladí lidé v deseti procentech případů, v roce 2025 to bylo už 18 procent.
Společná zemědělská politika EU (SZP) se snaží generační obměnu v zemědělství podporovat a cílí na mladou krev, ve které vidí motor ekologické transformace a udržitelnosti.
Velkou pomocí při orientaci v evropských dotacích i v zemědělském podnikání je pro Královou Klub mladých zemědělců, který funguje pod Asociací soukromého zemědělství, kde si mladí farmáři navzájem pomáhají a učí se.
Papežštější než papež
Sama Králová s principy Společné zemědělské politiky souhlasí, ale vadí jí způsob, jakým Česká republika evropská nařízení přepisuje do české legislativy. Dělá to prý moc přísně.
„Jsme často papežštější než papež. Kolikrát si tady na národní úrovni nastavujeme podmínky náročnější a těžší, než jak je zadává Evropská unie, a to je škoda,“ míní Králová.
Není prý výjimkou, že i přímo na národní úrovni vznikne opatření, které formálně naplňuje strategické cíle EU, ale dobře vypadá spíš jen na papíře.
Králová v rozhovoru zmiňuje například přednostní pacht státní půdy, který umožnila novela zákona o Státním pozemkovém úřadu a díky kterému mohou mladí zemědělci žádat o přednostní pronájem půdy od státu.
Nicméně již v samotné metodice jsou podle Králové pravidla nastavená tak, že mladý farmář má jen malou možnost tento přednostní pacht skutečně uplatnit. Navíc se objevují návrhy, které ho dále omezují.
Celý rozhovor s mladou farmářkou Annou Královou najdete v pořadu Spotlight Generace, který si můžete pustit ve videu níže nebo v podcastových aplikacích.
Na videorozhovor se podívejte zde.
Autor: Zuzana Keményová
Zdroj: Aktuálně.cz
