Dostupnost půdy je pro zemědělce naprosto klíčová, pro mladé a začínající farmáře ještě zásadnější. Přístup k půdě je dnes jednou z největších bariér vstupu do zemědělství. Pro většinu začínajících a mladých farmářů je koupě půdy ekonomicky nereálná, a právě přístup k pachtu je tak často jedinou možností, jak začínající a mladé farmáře v jejich hospodaření podpořit. V České republice navíc podniky většinou vlastní pouze 20—30 % půdy, na které hospodaří, zbytek tvoří pronájmy. Velká část půdy je dlouhodobě pronajatá stejným subjektům. Přístup k pachtu proto přímo rozhoduje o tom, kdo může do zemědělství vstoupit a prosperovat.
Právě proto nás překvapuje postoj Společnosti mladých agrárníků ČR (SMA ČR) k otázce přednostního pachtu státní půdy pro mladé zemědělce. Očekávali bychom, že podpora přístupu mladých lidí k půdě bude tématem, na kterém se organizace zastupující mladé v zemědělství dokážou shodnout.
Přednostní pacht státní půdy vznikl právě proto, aby stát alespoň částečně pomohl mladým a začínajícím farmářům tuto bariéru překonat. Už dnes jsou ale podmínky nastavené velmi přísně. Pozemek SPÚ totiž musí být buď nepropachtovaný či propachtovaný na dobu neurčitou alespoň 10 let, nesmí být blokován dotačními závazky a musí být přístupný. Mladý zemědělec musí hospodařit v daném či sousedním katastru a musí být schopný pozemek reálně obhospodařovat, a to při splnění definice „mladého zemědělce“ dle SZP. V mnoha případech a místech je velmi obtížné, ne-li nemožné, tuto možnost skutečně využít.
Přesto považujeme za důležité, aby takový nástroj existoval a byl dále zlepšován, nikoliv oslabován. Každé opatření, které pomůže v rozvoji farem alespoň jednotkám mladých farmářů, má smysl.
Pokud bude možnost přednostního pachtu omezena pouze na minimum volných pozemků, ztratí celý systém prakticky význam, jelikož o ni lze normálně požádat i bez přednostního práva. V řadě katastrů totiž téměř žádná volná půda SPÚ není a státní pozemky zůstávají dlouhodobě u stejných subjektů, v některých případech dokonce za podstatně nižší než tržní nájem (pacht). Stát má přitom jedinečnou možnost alespoň část své půdy využít pro podporu generační obměny. Díky tomuto opatření by se půda mohla potom, co pomůže mladým zemědělcům v rozjezdu jejich podnikání, v rozumné míře vracet do soutěže (zpět na trh), aby stát mohl aktivně podpořit vznik a rozvoj farem.
Nejde o boj proti stávajícím zemědělcům. Naopak. Generační obměna je nezbytná pro budoucnost celého sektoru. Zemědělců ubývá a jejich průměrný věk roste. Česká republika potřebuje vytvořit prostor pro nové farmy a podpořit mladé lidi, kteří chtějí hospodařit.
Otázkou zůstává, proč se k mladým a začínajícím farmářům dnes stále přistupuje jako k hrozbě pro české zemědělství a kdo a proč se jich tolik bojí. Pokud je i velmi omezená možnost dostat mladé lidi k půdě vnímána jako příliš velký zásah, vypovídá to především o tom, jak obtížné je dnes v českém zemědělství vytvořit prostor pro novou generaci farmářů.
Celá debata přitom není sporem o samotnou existenci podpory mladých. Skutečnou otázkou je, zda má tato podpora být (a bude) reálně funkční a schopná otevřít mladým přístup i k dlouhodobě propachtované státní půdě, nebo zda zůstane pouze formálním opatřením a prázdnými frázemi bez většího dopadu v praxi.
Největší bariérou pro mladého člověka, který chce začít hospodařit, dnes totiž často není nedostatek motivace, ale právě nedostupnost půdy. Stát dnes disponuje jednou z mála možností, jak alespoň částečně pomoci mladým farmářům se k půdě dostat. Přístup k půdě nestačí jen deklarovat — musí fungovat v praxi.
Klub mladých farmářů ASZ ČR dnes zastupuje mladé farmáře z celé republiky. Je místem, kde se mohou poznávat, pomáhat si, společně se učit a inspirovat. Naše aktivní komunita není primárně politickým subjektem a sdružuje mladé farmáře z rodinných farem, proto funguje pod hlavičkou ASZ ČR. Pokud si nás kdokoliv skutečně přeje kontaktovat, nechť tak učiní skrze naše oficiální kontaktní údaje: kmf@asz.cz
Za KMF Ondřej Souček a Anna Králová
