Jak velký problém je současné sucho pro vás jakožto pro zemědělce a pro podniky, které reprezentujete?
Martin Pýcha: Já myslím, že sucho je problém pro všechny zemědělce. Záleží, jak se kdo orientuje na jaký druh výroby, ale obecně sucho trápí všechny zemědělce nejen v České republice, ale i v zahraničí.
V okamžiku, kdy jsou srážky dlouhodobě podprůměrné – spadlo nám o 40 až 50 procent srážek méně než v minulých letech – a do toho přijdou vysoké teploty, které zvyšují odpar, tak se s tím potýkají všichni. Nemyslím si, že bychom měli rozlišovat mezi zemědělci malými, velkými, tlustými nebo tenkými. Všichni s tím bojují.
Souhlasíte, pane Šebku, že současné sucho a jeho intenzita dopadá na všechny zemědělce bez rozdílu velikosti jejich polností?
Jaroslav Šebek: Je to pravda. Sucho si nevybírá, to se týká nás všech. Nám spíš vadí to, že resort ministerstva zemědělství toto zaznamenal až teprve v posledních týdnech, protože teprve v pondělí se k tomu má scházet vláda.
Přitom my jsme psali panu ministrovi už v květnu, potom v červenci a v srpnu s tím, že situace je velice vážná. Nás to trochu mrzí, že je přístup laxní a zatím se odehrával v rovině jakýchsi výjimek na vyšší moc. To je pro nás nepřijatelné.
Pokud jde o velké malé podniky, sice sucho pociťují všichni z nás, ale důležité je, v jaké krajině se potom budeme nacházet – protože krajina je ta, která to bude muset zvládat.
Lépe to zvládá krajina pestřejší. A ta jednoznačně vzniká tím, když máme v krajině co nejvíc lokálních zemědělců. Z podstaty věci jsou to právě menší zemědělci. Když máte pár velkých gigantů, tak ti těžko mohou vyřešit tuto situaci.
Nespokojenost s reakcí vlády
Pane Pýcho, jste zatím za Zemědělský svaz spokojeni s tím, jak na sucho reaguje vláda směrem k vám, zemědělcům?
Pýcha: Otázka je, co můžeme v této chvíli okamžitě dělat. Když se podívám na to, co dělají ostatní státy a co dělá Česká republika, tak je to přibližně stejné. Momentální opatření, o kterých se tady můžeme bavit, jsou v podstatě dvě.
To první je, že umožníme zemědělcům neplnit některé podmínky vlivem toho, že tady máme sucho. Ať je to třeba výjimka, že můžeme posekat některé pozemky, které nám ze zákona byly vyčleněny, že je nesmíme posekat, a tak dále. Zkrátka můžeme požádat o takzvanou vyšší moc.
A druhá rovina je finanční pomoc. Evropská komise nám dává dočasný krizový rámec, na základě kterého říká, že můžeme zemědělcům pomoct. Tento dočasný krizový rámec sice více reaguje na krizi způsobenou v Hormuzském průlivu ve vazbě na vysoké ceny pohonných hmot a hnojiv, ale česká vláda ho nějakým způsobem bude využívat.
Před půl rokem jsme jako sedm nevládních organizací požádali vládu a ministerstvo zemědělství o finanční pomoc. Máme příslib asi 3,5 miliardy korun navíc nad rámec státního rozpočtu. Uvidíme, jak budou finanční prostředky distribuovány. Pro nás je klíčové, aby to bylo administrativně co nejméně náročné a abychom je mohli poslat zemědělcům.
Co byste řekl za Zemědělský svaz – jste s reakcí vlády na sucho zatím spokojení?
Pýcha: Takto bych to asi neřekl. Tady jde spíš o to, že my přenášíme všechny požadavky ze strany našich členů na ministerstvo a to se ty věci snaží řešit. Uvidíme tedy ještě, jakým způsobem je konkrétně řešit bude.
Laxnost vlády
Pane Šebku, z toho, co už jste říkal, i z vašich předešlých veřejných vystoupení vyplývá, že jste velmi kritický vůči vládě Andreje Babiše a v souvislosti s obdobím sucha hovoříte o laxnosti. Proč?
Šebek: Protože, jak jsem říkal, my jsme se na pana ministra obraceli již potřetí. Začali jsme se na něj obracet v květnu, to není záležitost posledních týdnů. To je naše zkušenost toho, že jaro bylo velice suché a problematické.
My se snažíme o to, aby se to řešilo ve dvou rovinách – to znamená v aktuálních, která se mohou přijmout, jak říkal pan Pýcha, nějakým zjednodušením nebo úlevou. Na to jsme právě upozorňovali a psali celou řadu opatření panu ministrovi.
On nám odpověděl, že to vnímá, ale že to chce řešit zatím formou výjimek. My jsme dávno říkali, že to nelze řešit nějakou výjimkou, protože sucho zasahuje všechny, takže je to naprostý nesmysl.
Také jsme poukazovali třeba na Slovensko, které už řadu věcí přijalo, normálně to realizuje, a u nás pořád nic. U nás se teprve po dovolených vláda schází s tím, že chce dát peníze na přehrady a tím to asi pro veřejnost má skončit. Ale nám se to nelíbí.
Co také čekat od vlády, která popírá klimatickou změnu. My tady nečekáme velké zázraky, ale přesto bychom chtěli po panu ministrovi, aby k tomu svolal kulatý stůl, abychom řešili zejména dlouhodobé záležitosti. S těmi je totiž potřeba začít hned a skutečně přestat mluvit jenom o tom, že se má zemědělství koncentrovat a že se má zvyšovat výroba a tak dále.
My jsme samozřejmě také ekonomové a podnikatelé a zajímá nás zisk, ale jde o to, v jakém prostředí se to bude dít, aby to pro nás bylo únosné.
Vy jste řekl, že vláda popírá klimatickou změnu. Tady pro korektnost bych měl uvést, že ne každý člen vlády Andreje Babiše popírá klimatickou změnu, respektive klíčový vliv člověka na klimatickou změnu, abychom byli korektní.
Šebek: Musím říct, že toto popírá právě ministerstvo životního prostředí, které by to mělo řešit nejvíc.
Jak by měla pomoci vláda? Bude klíčová změna plodin, způsob hospodaření nebo lepší zadržování vody v krajině? A jsou na to lépe připravené velké zemědělské podniky, nebo menší rodinné farmy?
Poslechněte si celou debatu.
Autor: Lukáš Matoška
Zdroj: Český rozhlas
