Půjde o kombinaci mimořádných podpor, úlev v dotačních podmínkách i cílenou pomoc nejvíce zasaženým sektorům. Cílem je podle ministerstva pomoci zemědělským podnikům zvládnout složité období, udržet produkci a zabránit dalšímu oslabování českého zemědělství.
„Ze statistických údajů vyplývá, že letošní sklizeň obilovin v Česku by měla být nejnižší za posledních 14 let. Očekávaná úroda 6 392 tisíc tun základních obilovin (tj. bez kukuřice na zrno) je asi o 16,9 procenta nižší než v loňském roce,“ upřesnil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Sklizeň řepky by měla dosáhnout 808 tisíc tun. To je přibližně o 20 procent méně než v předchozím roce.
Zásoby obilí jsou dostatečné
I přes nižší sklizeň podle úřadu v Česku nehrozí nedostatek obilovin. Mohou za to vyšší zásoby z loňské sklizně. „Pozitivní zprávou je také rychlý průběh letošních žní, který napomáhá zachování kvality sklizeného zrna,“ uvedl mluvčí.
Kromě sucha řeší úřad i zvýšení cen paliv a hnojiv. Připravuje vyplacení mimořádné evropské podpory, která má zemědělcům dopady kompenzovat. Prostředky z unijního rozpočtu chce úřad doplnit národním spolufinancováním tak, aby celkový objem pomoci dosáhl téměř 800 milionů korun.
„Připravujeme pomoc, která bude co nejméně zatěžovat zemědělce administrativou a zároveň se dostane tam, kde je situace nejvážnější. Chceme podpořit podniky, které dnes čelí kombinaci sucha, vysokých nákladů a nepříznivého vývoje na trhu,“ uvedl ministr Martin Šebestyán (za SPD).
Evropské miliardy na zemědělství
Další pomoc ministerstvo plánuje prostřednictvím dočasného krizového rámce Evropské unie. Ten umožní financovat podporu z národních zdrojů především pro podniky s vyšší intenzitou živočišné výroby a pro pěstitele citlivých plodin. Předpokládaný objem podpory dosahuje přibližně dvou miliard korun. Dojít by mělo k posílení národních dotačních titulů pro nejohroženější sektory živočišné výroby a polních plodin o více než jednu miliardu korun.
Na kritickou situaci v zemědělství kvůli letnímu suchu upozorňuje Asociace soukromého zemědělství České republiky. Nejvíce dopadá podle farmářů na zemědělce, kteří se věnují chovu hospodářských zvířat. „Mnozí z nich řeší existenční potíže vyplývající z nedostatku krmiva a vody pro napájení,“ uvedla asociace.
Ministerstvu zemědělství navrhla například přechodné snížení minimálního povinného zatížení pastevních ploch dobytčími jednotkami. Doporučila i dočasné umožnění ekologickým zemědělcům nakupovat objemná krmiva z konvenčních farem.
Žádosti posuzuje ministerstvo individuálně
Ministerstvo zemědělství už v červenci ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) upravilo postup pro chovatele hospodářských zvířat postižené suchem. Farmáři, kteří byli kvůli nedostatku krmiv nuceni snížit stavy zvířat a nesplnili by tak některé dotační podmínky, mohou využít individuální posouzení situace.
„Tento krok má zabránit tomu, aby nebyli zemědělci postiženi dvojím způsobem – nejprve suchem a následně ztrátou dotací,“ informovalo ministerstvo. Podle mluvčího Bílého ministerstvo informacemi o vybíjení chovů zatím nedisponuje.
Odolnost proti suchu
Ministerstvo podle Bílého dopady sucha na zemědělce a chovatele hospodářských zvířat pečlivě sleduje. Dodal, že se například zmírňují dotační podmínky pro nejvíce zasažené chovatele. „Situaci průběžně vyhodnocujeme společně se Státním zemědělským intervenčním fondem a v případě potřeby jsme připraveni přijmout další opatření,“ dodal mluvčí.
Pokračoval, že ministerstvo také dlouhodobě pracuje na koncepčních materiálech k rozvoji českého zemědělství a zvyšování odolnosti proti suchu. „Podporujeme využívání správné agrotechniky, pěstování odolných odrůd zemědělských plodin, podporujeme zadržování vody v půdě, budování závlah a další opatření,“ zmínil.
Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství České republiky Jaroslava Šebka by mělo ministerstvo co nejdříve svolat kulatý stůl nevládních organizací a společně projednat jednotlivé návrhy. Je podle něj velmi pravděpodobné, že se bude podobná situace, jako je ta letošní, v různé intenzitě opakovat i v následujících letech. Je tedy potřeba vytvořit nástroje, které dopady sucha alespoň zmírní.
„Stát se musí intenzivně začít věnovat nejen podpoře plošného zadržování vody v krajině a adaptaci na změnu klimatu, ale také vytvoření specifického krizového nástroje, který pomůže zemědělcům v případě nepříznivých situací, jako je ta letošní,“ poznamenal Šebek.
Autor: Tereza Čapková
Zdroj: Ekonomický deník
