Podle dlouhodobých údajů by přitom půda v Česku by mohla zadržet o skoro 70 procent více vody, proti současným 5,04 miliardám by mohlo jít až o 8,4 miliard, ukazují data státního Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP). Kdyby se do ní více vracela organická hmota a využívaly se ve větším měřítku půdoochranné technologie, měla by zadržet do roku o miliardu kubických metrů vody více, celkem sedmi miliard by se pak mohlo dosáhnout do deseti let.
„Retenční kapacita zemědělské půdy je jedna z největších rezerv, které v krajině máme. Rozdíl mezi tím, kolik vody by naše půda pojmout mohla a kolik skutečně udrží, jde na účet degradace, utužení a úbytku organické hmoty. Ta se přitom dá hospodařením ovlivnit poměrně rychle. V tomto smyslu je i zemědělská půda taková přehrada pro vodu, jen na první pohled není vidět,“ zdůrazňuje vedoucí oddělení pedologie a ochrany půdy VÚMOP Jan Vopravil.
„Rychlejší vsakování jde ruku v ruce s větší kapacitou. Půdy s více než čtyřmi procenty organického uhlíku mají proti půdám s méně než 1,5 procenty uhlíku prostor navíc pro zhruba 124 000 litrů vody na hektar,“ vysvětluje společnost.
Regenerativní principy
Problematikou zvyšování množství organiky v půdě se zabýval v posledních letech prakticky každý ministr zemědělství. Carboneg se ale snaží hlavně propagovat regenerativní zemědělství, tedy metody, které počítají se zákazem orby a trvalým pokryvem půdy. Na druhé straně se proti například ekologickému zemědělství v něm můžou používat pesticidy.
Testy probíhaly tak, že se porovnávalo deset dvojic sousedních pozemků na českých farmách, vždy šlo o regenerativně obhospodařovaný pozemek a půdu v konvenčním zemědělství. Doplnily je pak laboratorní rozbory z více než 2 850 bodů ze 127 farem v ČR a na Slovensku.
Podle propagátora regenerativního zemědělství Karla Kalného z farmy Mitrovský Angus je rozdíl v hospodaření jasný. „Letos v srpnu pořád pasu, zatímco kolem mě farmy dokupují seno. Na jedné pastvině jsme letos pásli už čtyřikrát a teď tam jde stádo popáté. Kontaktní zóna kořenového systému s půdním životem je tam tak velká, že ani sucho nezastaví růst. Šest let jsem se snažil pomocí regenerativních principů hospodaření, aby v půdě zůstalo víc vody a víc života, a teď, v tomhle suchu, se to naplno projevuje,“ uvedl farmář.
Letošní sucho je nejhorší za poslední dekády. Vláda v tomto týdnu obnovila koalici proti suchu. Do budoucna se pak očekává, že kvůli klimatické změně budou sucha častější. Do budoucna se plánuje stavba přehrad, ale i podpora přírodě blízkých opatření.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz
