„Z naší interní analýzy vyplývá identifikace dvou projektů, které považujeme za nenárokové,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Eva Češpiva.
Jedná se podle ní o projekty staré přibližně dva roky, u kterých byly dohody podepsané ještě před 9. prosincem 2025, kdy se Andrej Babiš stal premiérem. „Nespadají tedy do období, které je spojováno s údajným střetem zájmů Andreje Babiše,“ popsala. Celkem jde o dotace za téměř 3,7 milionu korun.
Tyto dotace dostal Agrofert již zaplacené z české rozpočtu, vedení fondu je ale chtělo vyfakturovat Bruselu v rámci balíku peněz za druhé čtvrtletí tohoto roku letos v létě. A proto na ně stopka dopadla, ačkoliv spadají do předpremiérské éry Babiše.
Zbytek dotací ve výši přibližně 73,3 milionu korun pak tvoří takzvané neprojektové platby z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), které jsou označovány také za nárokové, ačkoliv na ně není automatický nárok. Nejedná se ale o klasické přímé platby, které pobírá drtivá většina zemědělců.
„Podle našeho názoru splňují podmínky pro následné proplacení ze strany Evropské komise. Veškeré tyto skutečnosti budeme Evropské komisi vysvětlovat a dokládat. Jsme přesvědčeni, že naše argumentace je věcně podložená, a nyní vyčkáme na vyhodnocení a stanovisko Evropské komise,“ dodala Češpiva.
Ty druhé ‚přímé platby‘
Vedení fondu minulý týden uvedlo, že pozastavení části plateb za druhé čtvrtletí tohoto roku se netýká přímých plateb. Tedy zemědělských dotací, na které mají nárok všichni aktivní zemědělci, pokud splňují podmínky.
Jak ale nyní upřesnila mluvčí Češpiva, část zablokovaných peněz spadá pod nárokové neprojektové dotace, které sama označila za obdobu přímých plateb. Jaký je tedy v těchto platbách rozdíl?
Prvním základním rozdílem je jejich zdroj. Zatímco přímé platby jdou z Evropského záručního zemědělského fondu (EZZF) a jsou stoprocentně hrazeny z unijních peněz, neprojektové nárokové platby, které Brusel pozastavil, se vyplácí z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a z 65 procent je hradí členský stát.
Stopka se týká právě jen druhého zmíněného fondu, jak jasně uvedla mluvčí SZIF minulý týden v tiskové zprávě: „Státní zemědělský intervenční fond obdržel od Evropské komise informaci o přerušení lhůty pro proplacení části (…) hrazených z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a vztahujících se vůči příjemcům ze skupiny AGROFERT. Platby z fondu Evropského záručního zemědělského fondu (EZZF) jsou nadále propláceny bez jakýchkoliv omezení.“
Přímé platby z EZZF jsou jakousi základní platbou pro aktivní zemědělce za dodržování základních standardů a vyplácejí se za každý rok, mají tedy jednoletý charakter. Druhé přímé platby, označované jako neprojektové, jsou vypláceny z EZFRV a slouží ke kompenzaci vícenákladů za hospodaření v méně příznivých podmínkách.
Týkají se vlastně dobrovolného závazku zemědělce k nadstandardní péči způsobem šetrnějším k životnímu prostředí (třeba ekologie, pohoda zvířat apod.). Jde o víceleté závazky, většinou pětileté.
Žádat můžou o oba typy podpory všichni zemědělci. Ale zatímco na přímé platby z I. pilíře z EZZF dosáhne většina aktivních zemědělců, na nárokové platby z II. pilíře z EZFRV si sáhnou jen někteří. Ti, kteří splní určité nadstandardní podmínky v rámci zemědělství. Je to v podstatě jakási kompenzace toho, že zemědělec hospodaří jinak, například nepoužívá chemii, a tím se třeba dobrovolně připravuje o vyšší produkci.
Babišův možný střet
Evropské špičky minulý týden oznámily, že Babišovo řešení střetu zájmů převodem akcií Agrofertu do RSVP Trustu nepovažují za dostatečné a že je premiér stále v potenciálním střetu zájmů ve vztahu k evropské legislativě.
Sám Babiš zopakoval, že se Agrofertu vzdal a že se ho to netýká. „Nezajímá mě to a ani to neřeším. Agrofert nevlastním, nikdy už vlastnit nebudu a nemám z něj ani žádný prospěch. Nevím, co bych měl udělat víc. U Evropské komise stačí, pokud komisař střet zájmů nahlásí, a tím je to vyřešené. U mne by ale zřejmě ani nestačilo, kdybych se zastřelil,“ reagoval Babiš minulý týden pro ČTK.
Co přesně Evropské komisi vadí, je obsahem dopisu, který českým úřadům dorazil koncem minulého týdne a jehož obsah server iROZHLAS.cz popsal ZDE. Problém vidí, zjednodušeně, v rodinné správě, do které má RSVP Trust přejít v momentu, kdy Babiš nebude premiérem. Podle Evropské komise stále existuje potenciální riziko, že Babiš by mohl jednat ve prospěch Agrofertu, z nějž mají v budoucnu profitovat jeho potomci. V dopise evropské špičky také navrhly Babišovi, jakým způsobem potenciální střet zájmů vyřešit.
Ačkoliv se tento dopis netýká přímo zemědělských dotací, ale investičních dotací vyplácených především ministerstvem průmyslu, dá se předpokládat, že jeho závěry budou platné i pro zemědělské dotace. Sama mluvčí Evropské komise pro zemědělství Louise Bogeyová minulý týden na tiskové konferenci řekla, že potenciální střet se týká všech dotací s výjimkou přímých plateb z EZZF.
Vedení Agrofertu je přesvědčeno, že pravidla neporušilo. „Agrofert nebyl zapojen do těchto diskusí ani nebyl EK osloven. Informace máme pouze z médií. Vyjádření EK nebylo směřováno vůči nám, a proto se k němu nebudeme vyjadřovat,“ sdělil mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Autor: Tereza Čemusová
Zdroj: iRozhlas.cz
