Intenzívní zemědělství a klimatické extrémy působí nejen na žížaly, ale i na mnohé další organismy v půdě.
Patří k nim třeba hlístice, roztoči, chvostoskoci nebo pavouci. Zmíněným vlivům nedokážou utéct.
„Evoluce, schopnost přizpůsobit se novému prostředí trvá hrozně dlouho, to je úkol na mnoho generací. Změny, které se teď dějí, jsou mnohem rychlejší než dřív,“ říká molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.
Souhrnná studie, která vychází z dřívějších prací desítek vědců z celého světa, obsahuje i dobré zprávy. Příroda výpadky zdrojů způsobené změnou klimatu nebo pesticidy zčásti dokáže nahradit.
Rvačka o zdroje
„Když přijde hlad, půdní organismy konzumují řasy, zbytky detritu, dokonce i špatně rozložitelné zbytky rostlin s celulózou nebo hub s chitinem, na které potřebují speciální enzymy,“ popisuje půdní biolog a odborník na životní prostředí Ladislav Miko.
S přibývajícím horkem a intenzitou zemědělství podle studie rozšiřují půdní živočichové spektrum strategií, kterými získávají živiny či energii. Nejvíc jich podle studie vykázali chvostoskoci nebo roztoči, což svědčí o tom, že se uživí hůř než dřív.
„Zejména ti, kteří jsou závislí na požírání půdních mikroorganismů, musí zapojit širší strategie, aby se dostali k potravě. Musí se o ni prostě poprat,“ vysvětluje Ladislav Miko.
Půdní organismy také například nedokážou zpracovat minerální dusík.
Vypůjčená DNA
V tropech půdní živočichové volí o 40 procent víc způsobů, jak získávat živiny a energii, než v mírném pásmu, probíhá tam větší souboj o zdroje. V zemědělských půdách využívají asi o 35 procent víc strategií než v lesích. Obojí svědčí o tom, že prožívají stres.
Jak různorodé jsou potravní strategie půdních živočichů? Co ohrožuje opylovače zemědělských plodin? Jak klimatické extrémy působí na škůdce? Moderuje Martina Mašková. Debatují odborník na životní prostředí Ladislav Miko, biolog Jan Pačes a student Dalibor Libus.
Autor: Martina Mašková
Zdroj: iRozhlas.cz
