Dopady mohou mít podle autorů zprávy poměrně velký vliv, protože je dnes nutné sníst dvojnásobné množství ovoce a zeleniny, aby člověk získal stejné množství minerálů jako před šedesáti lety. Týká se to i tak klíčových živin, jako je draslík, hořčík nebo měď. Problém je, že řada nutričních norem a doporučení stále ještě vychází ze starých čísel, což může znamenat, že lidé mohou trpět skrytým nedostatkem důležitých prvků i přesto, že dodržují dlouhodobě platná pravidla zdravého stravování.

Vědci varují zejména kvůli kontextu moderních přípravků na hubnutí, tedy léků na principu GLP-1. Data sice vycházejí z údajů o zemědělství Velké Británie, vzhledem k podobným technologiím se ale dají vztáhnout na úrodu v celé Evropě.

„Šedesát let jsme měřili potravinovou bezpečnost v kaloriích a tunách na hektar a podle těchto měřítek jsme si vedli pozoruhodně dobře. Ale tiše jsme vyprazdňovali to, co je uvnitř našich potravin,“ komentoval výsledky analytik Will Summers z Deep Science Ventures. A právě tady je podle něj důležitý nástup ozempicu a dalších podobných léků – protože tyto přípravky způsobují, že lidé méně jedí, začíná být důležitá kvalita každého jednoho sousta.

Půda se změnila

Výnosy obilovin na hektar vzrostly od 60. let o 215 procent a podvýživa v rozvojových zemích klesla z 35 procent na dvanáct. To jsou čísla, která vypadají pozitivně, ale současně je pravda, že stále asi dvě miliardy lidí trpí nedostatkem nejméně jednoho druhu živin.

V bohatých západních zemích je to zejména selen a kyselina listová. Právě selen je podle autorů dokumentu dobrým příkladem, protože mezi jeho spolehlivé zdroje patří celozrnné výrobky. Jenže vzhledem k poklesu nutriční hodnoty pšenice by dnes ženy musely podle analýzy sníst čtyři krajíce celozrnného chleba, aby získaly asi třetinu doporučeného denního příjmu selenu. V důsledku toho roste význam alternativních zdrojů selenu, jako jsou například para ořechy.

Nedostatek selenu přitom oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Podobně vážné důsledky má i nedostatek dalších klíčových zdrojů, jako je zinek, železo nebo draslík.

Zpráva zdůrazňuje, že lidstvo zná velmi dobře recept na to, jak obnovit zdravou a kvalitní půdu, která je základem zdravých potravin. Znamenalo by to ale návrat ke starším způsobům práce v zemědělství, kde by se méně využívala průmyslová hnojiva a půda měla více času na regeneraci. Tyto způsoby jsou sice účinné, ale dražší než moderní metody zemědělské práce.

Autor: Tomáš Karlík
Zdroj: ČT24.cz