Irové přicházejí s postupným snižováním plateb od 100 tisíc eur se stropem na 300 tisících eur (7,2 milionu Kč), opatření by ale mohlo být dobrovolné. Ve středu to řekl na konferenci v Praze emeritní profesor evropské zemědělské politiky dublinské Trinity College Alan Matthews, který je pro zastropování.
Konferenci pořádal Zemědělský svaz ČR, jehož předseda Martin Pýcha naopak doufá, že skutečně bude tzv. zastropování dobrovolné už z důvodu rozdílné velikosti zemědělských podniků napříč Evropou. V ČR je průměrná velikost farmy přes svůj dlouhodobý pokles stále se svými 106 hektary největší v EU. Pokud by podle Matthewse stát zastropování zavedl, mohl by peníze, které mu tak proti plánu zůstanou, použít například na environmentální opatření, nevracely by se tak do unijní kasy.
Proč podporovat vlastníky půdy?
V ČR je dlouhodobě ostrý střet mezi jednotlivými zemědělskými organizacemi, Asociace soukromého zemědělství zastropování podporuje, naopak svaz spolu s Agrární komorou ČR jsou proti, argumentují hlavně tím, že větší farmy chovají většinově dojený skot a prasata, jejichž hnůj se následně vrací do půdy. ČR je také ve srovnání s okolními státy podprůměrná z pohledu počtu chovaných zvířat.
Podle profesora Matthewse není možné, aby se peníze z daní dlouhodobě přerozdělovaly v přímých platbách jako podpora příjmu prakticky vlastníkům půdy, tedy lidem, kteří nějaký kapitál minimálně právě v této půdě mají. Upozorňuje, že tyto peníze jdou i z nepřímých daní lidí jako jsou matky samoživitelky nebo sociálně potřební. Podle Matthewse je ale potřeba, aby s případným přísnějším zastropováním nedošlo k vyloučení velkých podniků z evropských podpor.
Takové farmy by se podle něj měly motivovat většími příspěvky na ekologická opatření. A nejenom na jejich tvorbu, ale i například na jejich udržování, například u remízků. „V ČR máte velká pole s velkou erozí, to je samozřejmě špatné pro biodiverzitu, například ptáci často nemají kde hnízdit. Ale je zde riziko, že i stávající remízky se (spolu se snižováním dotací) dají pryč. Bylo by zvláštní platit farmářům jenom za to, že udělají nové. Protože do té doby je na svém poli neměli a byli tedy jakoby špatní, kdežto ti, co je udržují a jsou tedy ti správní, by peníze nedostali,“ vysvětlil iDNES.cz Matthews.
Mají mít Bavoři víc než Sasové?
Naopak profesor podnikového řízení v zemědělství na Univerzitě Martina Luthera v Halle-Wittenbergu Alfons Balmann je proti zavádění stropů na dotace, hlavně proto, že kromě ČR a Slovenska by se ve velkém dotkly i východního Německa. Podle něj by se mnoho velkých farem dostalo do problémů, ve východním Německu je podobně jako v ČR mnoho pohrobků bývalých JZD, tedy farem s družstevním vlastnictvím.
Devět z 10 největší podniků v Sasku jsou právě podle něj pokračovatelé JZD, které mají mezi 30 a několika sty vlastníky. „Když vydělíte jejich plochy počtem vlastníků, tak je počet hektarů na vlastníka velmi podobný, jako jsou farmáři v západním Německu,“ vysvětluje Balmann. Zatímco Matthews argumentuje přerozdělováním majetku ve prospěch bohatších, realita ve východním Německu je podle Balmanna trochu jiná.
Vlastníci podílů jsou podle něj často bývalí farmáři nebo lidé, kteří dostali půdu zpět po zrušení kolektivizace. Podle něj jde v mnoha případech o příspěvek na penzi, která ve východní části státu nedosahuje výše západu.
„Ano, jsou to také vlastníci půdy, ale proč by se to dotklo jenom východního Německa, kde je pachtovné daleko nižší než na západě. Proč by měli dostávat bavorští vlastníci půdy více peněz díky tomu, že by se jich zastropování nedotklo než jejich sousedé z východu?“ ptá se profesor. Velké podniky by se podle něj staly méně konkurenceschopnými proti větším rodinným farmám, podobně jako část českých zemědělců pak argumentuje úbytkem živočišné výroby, zejména u dojeného skotu.
Podle ředitele ministerského odboru environmentálního a ekologického zemědělství Vlastimila Zedka se aktuálně o návrzích českých pozic ohledně konkrétních bodů u nové zemědělské politiky začíná rokovat, v červnu příštího roku by svůj plán měla ČR představit komisi, aby od roku 2028 mohl začít platit.
ČR se podle něj například připravuje na podporu uhlíkového zemědělství či na větší podporu precizního zemědělství. Zemědělci však zatím ani neznají finální celkový rozpočet peněz na zemědělskou politiku, podle starších odhadů by měly dotace klesnout o 22 procent, po započtení inflace by tak podpory reálně proti současnému období klesly o polovinu.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz
