„S ohledem na skutečnosti popsané EPPO (Evropským úřadem veřejného žalobce, pozn. red.) v oznámení Vás žádáme, abyste nám do dvou měsíců od obdržení tohoto dopisu předložili své vyjádření a informovali nás o přijatých opatřeních, zejména pokud jde o případné finanční opravy,“ stojí v dopise, který má iROZHLAS.cz k dispozici.
Redakce požádala o komentář přímo ministerstvo průmyslu, kterému bylo psaní adresované. To ale na zaslané dotazy do vydání textu nereagovalo. Vedle resortu průmyslu ho obdrželo také Stále zastoupení České republiky při Evropské unii.
Dopis přišel několik týdnů před tím, než se dotací začne zabývat Krajský soud v Praze. Je pod ním podepsané vedení Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku, které požaduje především právě informaci o „přijatých opatřeních týkajících se finančních oprav“.
Zjednodušeně tak chtějí vědět, jestli vedení ministerstva průmyslu začalo vymáhat peníze zpět a potvrzení, kdo dotaci zaplatil. Sto milionů na linku šlo z tuzemské státní kasy, ačkoliv projekt měl být podpořený i z Evropské unie.
Systém vyplácení ale funguje na tzv. principu předfinancování. Peníze tedy nejdříve zaplatí členský stát a až poté se předkládá k proplacení Evropské komisi. K tomu ale v tomto případě nedošlo.
Ministerstvo průmyslu má v kauze pozici tzv. poškozeného, jak už před dvěma lety řekl redakci tehdejší dozorující státní zástupce Adam Bašný. Ten na svém postu skončil letos na konci června, jen krátce předtím, než pekárnu a dvě fyzické osoby obžaloval. Před soud všechny poslal pro spáchání „dokonaného zvlášť závažného zločinu dotační podvod“ a pro pokus „zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie“.
Podstatou případu je právě možný neoprávněný zisk dotace sto milionů korun na inovační linku. V případě odsouzení by aktérům kauzy hrozil trest pět až deset let vězení.
Vymáhání běží pět let
Připomeňme, že kauzu odstartoval už před více než šesti lety unijní audit ke střetu zájmů tehdejšího i současného premiéra Andreje Babiše (ANO), který zahrnoval projekty koncernu Agrofert.
V rámci něj však evropští kontroloři odhalili i jiná pochybení než jen Babišův střet zájmů. V případě Zelené louky došli i k tomu, že výrobní linka nebyla tak inovativní, jak zástupci pekárny v žádosti o dotaci tvrdili, protože stejnou technologii už v té době používala jiná, německá, pekárna z koncernu.
Evropská komise po auditu nařídila tuzemským úřadům, aby Bruselu nepředkládaly žádné žádosti o proplacení dotací pro společnosti spadající pod Agrofert. Mezi ně tehdy spadla právě i stomilionová dotace pro Pekárnu Zelená louka.
Ačkoliv bylo již v roce 2020 zřejmé, že Evropská komise dotaci neproplatí, úředníci ministerstva průmyslu s jejím vymáháním dlouho váhali. Řízení zahájili až na podzim 2021, deset dní po sněmovních volbách. Peníze ale dosud ministerstvo zpět nezískalo.
Agrofert opakovaně uvedl, že při dotaci na linku na toastový chleba postupoval v souladu se zákonem a dotačními pravidly. „Nejsme si vědomi, že bychom se dopustili čehokoliv protiprávního,“ uvedl v minulosti mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.
Premiér Babiš obžalobu v kauze zpochybňuje. „To jsou samozřejmě účelová stíhání,“ řekl v červnu, kdy obžaloba padla. „Když jim řeklo ministerstvo průmyslu a obchodu, že to není střet zájmů, že jim nesedí datum, tak si vymysleli tu inovaci,“ dodal premiér.
Autor: Tereza Čemusová
Zdroj: iRozhlas.cz
