Velké průmyslové produkční podniky ČR oficiálně hájí i na půdě EU. Na zatím poslední Radě ministrů zemědělství v Lucemburku se i proto podařilo prosadit princip „respektování národních specifik jednotlivých členských států“, což v případě naší země znamená mimo jiné problematiku zastropování a degresivity, tedy krácení dotací největším podnikům s tím, že podle Ministerstva zemědělství (MZe) bude tento problém „nadále řešen v souvislosti s vyjednáváním budoucího víceletého finančního rámce Evropské unie“. Povinné zastropování dotací tak není stále jisté, a pokud k němu (pravděpodobně ano) dojde, není zřejmé, za jakých podmínek.
Evropská komise (EK) zatím navrhuje podle MZe vyčlenit na podporu příjmů zemědělců a krizová opatření přibližně 300 miliard eur, což je méně než 387 miliard eur určených na společnou zemědělskou politiku v současném rozpočtovém období. Podle EK ale budou mít členské státy k dispozici také další prostředky na podporu venkovských oblastí. Platí přitom, že pokud je zemědělci dobře využijí, mohla by být podpora zemědělství i vyšší než v současné době. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová kromě toho přislíbila, že již v roce 2028 komise předčasně uvolní 45 miliard eur na podporu zemědělství.
Tento týden navíc schválila EK poslední platbu z Národního plánu obnovy (NPO) ve výši 20 miliard korun, ČR přitom získalo z evropských fondů v rámci NPO od roku 2021 celkem 214 miliard. NPO je financován pouze ze zdrojů EU, málokdo jej ale zmiňuje, zejména v souvislosti se zemědělstvím. Uvedené dotace z EU ale kromě jiných oborů resort MZe také využil, zejména ve vodním a lesním hospodářství, mimo jiné při obnově porostů po kůrovcové kalamitě, což by měli vnímat všichni kritici EU a také ti, kteří sčítají podpory tuzemského zemědělství, které ale nelze zužovat jen na dotace pro zemědělce.
Minulý týden avizované spuštění nového webu Státního zemědělského intervenčního fondu je ode dneška skutečností. Nový web je spuštěn v ověřovacím provozu na adrese https://szif-novy.gov.cz a jeho součástí je i dotazník pro uživatele, kteří mají mít možnost ovlivnit svými připomínkami finální podobu tohoto webu. Bylo by žádoucí, aby této možnosti využili i sedláci z ASZ ČR. Ti by mohli také vzít na vědomí nově vydanou publikaci „Stav ptactva v Česku 2026“, kterou vydala Česká společnost ornitologická (ČSO). Čtenáři se na téměř sto stranách dozví, kolik je u nás ptáků, jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení. Publikace ke stažení v PDF.
Se stavem životního prostředí souvisí také na letošek plánovaný výlov největšího moravského rybníku Nesyt. Ten proběhne po čtyřech letech a podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) je nezbytný, aby se předešlo hromadnému úhynu ryb i ptáků, jako tomu bylo v roce 2018. Přibližně dva miliony metrů krychlových vody, které v největším moravském rybníku po letošním suchu zůstávají, se zachytí v navazujících rybnících Hlohoveckém, Prostředním a Mlýnském a pomohou tak doplnit jejich hladiny, které jsou rovněž pod normálním stavem. Zadržení vody v celé soustavě je zásadní pro stabilizaci ekosystému a zvládnutí případného dalšího sucha.
S přírodou souvisí i připravovaný výzkum, který bude zahájen na Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) v lednu 2027. Jeho název je „Vliv integrace dřevin, pastvy a jejich interakcí na biofyzikální procesy v agrolesnických systémech“. Výzkumníci budou v podmínkách reálné farmy sledovat čtyři varianty: ornou půdu, trvalý travní porost, sad bez pastvy a sad s pastvou drůbeže, což umožní oddělit vliv stromů od vlivu pastvy a současně zachytit jejich vzájemné působení. Poznatky z výzkumu pak bude možné využít v agrolesnických systémech.
Vzhledem k tomu, že od posledního potvrzeného případu afrického moru prasat (AMP) v ČR uplynuly dva roky, požádala ČR o zrušení uzavřeného pásma I ve Frýdlantském výběžku na severu Libereckého kraje. Evropská komise tuto změnu odsouhlasila a Krajská veterinární správa pro Liberecký kraj tak od 24. 10. 2026 toto uzavřené pásmo zrušila, takže ve zmíněné oblasti přestala platit mimořádná veterinární opatření. Státní veterinární správa (SVS) zároveň ruší některá celorepubliková mimořádná veterinární opatření (MVO), v platnosti na celém území ČR ale naopak zůstávají MVO nařizující celoroční intenzivní lov divočáků.
Petr Havel
