Celkem chce podle dokumentu, který má Deník N k dispozici, vláda rozdělit téměř čtyři miliardy. Peníze mají jít včelařům, na obnovu ovocných sadů, zavlažování nebo zlepšení podmínek v chovech hospodářských zvířat.

 

Na straně šest mezi těmito položkami je také program číslo 13 s nenápadným názvem Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu.

 

Přestože se tiskové konference po vládě účastnil i ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), o tomto bodu se vůbec nezmínil. Na dotazy Deníku N ohledně podpory velkých podniků do vydání tohoto textu neodpověděl ani on, ani jeho rezort.

 

Obecnou informaci o schválení dotací na svém webu zveřejnila vláda, Deníku je také potvrdily dva vládní zdroje.

 

„Ano, dotace byly schválené, a to včetně programu, který jsme letos obnovili, ale pan premiér pro tento bod nehlasoval,“ řekl jeden z nich.

 

Jak už dříve napsal iRozhlas , premiér se neúčastnil ani předchozího schvalování balíku zemědělských dotací.

 

Vláda v této kategorii počítá s dotacemi v celkové hodnotě 250 milionů korun.

 

Jde o podporu, ze které v minulosti čerpaly velké potravinářské podniky, právě včetně Agrofertu.

Ministerstvo zemědělství program v roce 2023 zrušilo, Babišova vláda jej však letos v lednu obnovila. Už tehdy podpora činila čtvrt miliardy korun, stejnou částku chce vláda poskytnout v příštím roce.

 

Peníze mají podle materiálu sloužit například k modernizaci výrobních zařízení, zavádění nových technologií nebo zlepšování kvality zpracování potravin.

Kdo peníze dříve čerpal?

 

Ministerstvo zemědělství zatím nesdělilo, které podniky letos o podporu z obnoveného programu požádaly. Příjem žádostí probíhal během září a října.

 

Podle letošních pravidel o podporu mohly žádat pouze velké podniky zpracovávající maso a masné výrobky, zatímco malé a střední firmy jsou z programu vyloučeny.

 

Aktuální dokument na rok 2027 však podrobné podmínky pro žadatele neobsahuje a ministerstvo zemědělství je zatím neupřesnilo.

 

Před přerušením programu z něj čerpaly například Kostelecké uzeniny, Vodňanská drůbež či mlékárna Olma, které jsou součástí Agrofertu. Podporu získávaly také další velké potravinářské podniky, například Madeta, Hamé, Bohemia Sekt nebo Polabské mlékárny.

 

Předchozí vláda Petra Fialy finanční podporu pro velkopodniky v potravinářství zrušila v roce 2023 poté, co její nastavení ostře kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad.

 

Program fungoval naposledy v roce 2022, kontrolní úřad své výhrady zveřejnil v lednu následujícího roku a ministerstvo podporu zrušilo, přičemž jako důvod výslovně uvedlo nedostatek finančních prostředků.

 

Kontroloři prověřovali období let 2018 až 2021, které téměř celé spadalo do předchozího vládnutí Andreje Babiše, přičemž ministerstvo zemědělství po většinu této doby vedl Miroslav Toman. Ministerstvo prostřednictvím programu číslo 13 podle NKÚ podporovalo právě pouze velké zpracovatele, přestože jeho vlastní strategie slibovala přednostní podporu menších podniků.

Z programu číslo 13 stát v kontrolovaných letech rozdělil velkým firmám celkem 1,7 miliardy korun.

 

„Ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond posuzovaly nezbytnost podpor pro velké podniky pouze formálně,“ uvedl NKÚ , podle něhož tak vznikalo riziko, že stát přispívá na investice, které by podniky uskutečnily i bez veřejných peněz.

 

Ministerstvo podle kontrolorů nepožadovalo konkrétní cíle projektů, které podnikům mohly pomoci zlepšit kvalitu zpracování nebo konkurenceschopnost v potravinářství.

 

Když Babišova vláda program obnovila, ministerstvo zemědělství už si letos dalo pozor, aby se výtky NKÚ neopakovaly. V žádostech o dotace tak velkopodniky musí konkretizovat, na co přesně jsou peníze potřeba, a je potřeba doložit „měřitelnost“ projektů.

 

Ministerstvo však navzdory výtkám nezměnilo skutečnost, že na peníze v tomto programu dosáhnou pouze velké podniky.

 

Návrh národních zemědělských dotací pro rok 2027, který v pondělí schválila vláda, prošel připomínkovým řízením bez zásadních výhrad, přičemž jedinou připomínku uplatnilo ministerstvo financí, které doporučilo aktualizovat finanční rámec celého balíku dotací pro další roky, což ministerstvo zemědělství přijalo a přislíbilo předložit změnu dokumentace s výhledem do roku 2029.

 

Proti pokračování programu se už staví Piráti, kteří s jeho obnovením nesouhlasili ani při předchozím schvalování.

 

„Je to evidentní zneužití střetu zájmů Andreje Babiše. Na tyto dotace nedosáhnou běžní zemědělci a jejich rekordním příjemcem je Agrofert,“ uvedl pirátský poslanec a člen zemědělského výboru Martin Šmída, který připomněl také dřívější kritiku programu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu.

 

„Určitě to na zemědělském výboru nepodpořím, myslím si o tom své, my jsme ten program rušili, ty peníze by bylo vhodné použít jinak a ne jen pro největší potravináře,“ řekl k tomu bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

 

V obnovení programu sehrál důležitou roli ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

Šebestyán už začátkem roku první finanční injekci pro velkopodniky obhajoval tím, že peníze mají pomoci, aby se více zemědělských surovin zpracovávalo v Česku a domácí podniky z jejich produkce získávaly vyšší přidanou hodnotu.

 

„Jde o důležité investice, které nám pomohou zvýšit přidanou hodnotu,“ uvedl Šebestyán v lednové tiskové zprávě. Ministerstvo tehdy zároveň uvedlo, že konkrétní pravidla teprve připravuje a o zacílení podpory ještě nerozhodlo.

 

Šebestyán v letech 2013 až 2022 vedl Státní zemědělský intervenční fond, který zemědělské dotace administruje a vyplácí. V jeho čele tak stál i v době, kdy se řešil střet zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše a nárok společností Agrofertu na veřejnou podporu. Transparency International mu vytýkala, že fond pod jeho vedením pokračoval ve vyplácení dotací firmám holdingu navzdory upozorněním na Babišův střet zájmů.

 

Šebestyán už minulý rok před příchodem na ministerstvo čelil kritice kvůli svým vazbám na velké zemědělské koncerny, jejichž zájmy zastupoval jako předseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků. Mezi členy spolku patří také Agrofert, jehož výkonný ředitel Josef Mráz v době Šebestyánovy nominace zastával funkci místopředsedy.

 

Asociace soukromého zemědělství tehdy varovala , že by Šebestyán v čele rezortu mohl hájit především zájmy největších podniků.

 

Agrofert Šebestyánovo označení za svého lobbistu odmítl a v lednu uvedl, že pro holding nikdy nepracoval, zatímco iniciativa podle něj zastupovala všechny své členy bez rozdílu.

Na další propojení letos v dubnu upozornili Reportéři ČT , kteří popsali Šebestyánovo společné působení v iniciativě s podnikatelem Josefem Kolářem, majitelem skupiny Rhea Holding a místopředsedou spolku.

 

Kolářova skupina připravovala výstavbu drůbežích jatek v Jindřichově Hradci, zatímco ministerstvo oznámilo záměr nasměrovat více dotací právě do zpracování drůbeže.

Šebestyán i Kolář možný střet zájmů odmítli a ministr pak řekl, že jeho vztah s Kolářem není bližší než s dalšími zemědělci.