Vysoké teploty podle studie vedou k poklesu obsahu alfa hořkých látek, které dodávají pivu hořkost. Například z hektaru žatecké chmelnice se v letech 2021 až 2050 sklidí zhruba o čtvrtinu méně látek, které dodávají pivu hořkost, než v předchozím období. V německé chmelařské oblasti Hallertau by pokles mohl činit téměř 40 procent.
Vyšší teploty mohou ovlivnit také produkci mléka a másla. Během letních veder totiž klesá množství nadojeného mléka i jeho tučnost, což může přispívat k výraznějším sezónním výkyvům cen másla, uvádí analýza. Nedostatek tuku přispěl ke zdražení másla v ČR například v roce 2024.
Teplé zimy a časný nástup jara zároveň urychlují kvetení peckovin, které jsou pak zranitelnější vůči jarním mrazům, které ohrožují úrodu ovoce v Česku opakovaně. Kromě letoška a roku 2024 škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011. V roce 2024 škody dosáhly zhruba 1,3 miliardy korun, poškozeno bylo 95 až 100 procent stromů.
Dopady sucha se mohou projevit i při houbaření. "Sucho ohrožuje především houby žijící v symbióze se stromy, například hřiby nebo křemenáče, které mohou postupně ustupovat teplomilnějším druhům ze Středomoří. Jenže ty jsou vzácné, často chráněné či úplně nejedlé," uvádí analýza.
Pro zvládnutí klimatických změn tak bude potřeba zejména dokázat zadržovat vodu v krajině, tvrdí analýza. Pro zachování tradiční české produkce, kvality potravin a ochranu lidského zdraví je podle analýzy také nutné snižování emisí oxidu uhličitého. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře sice mohou podporovat velikost některých plodin, zároveň ale snižují obsah důležitých živin, například bílkovin, vitaminů a minerálů, uvedli odborníci.
trp opm
Zdroj: ČTK






