„V Česku zaznamenáváme projevy měnícího se klimatu hlavně v častějších extrémech spojených s teplotou, větrem a srážkami,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Tyto extrémy se v ČR vyskytovaly i dříve, liší se však jejich četnost. Například povodně se tak vyskytují od roku 1996 takřka každoročně, stejně tak vlny horka, které od přelomu tisíciletí přicházejí každé léto.

Česko se také již delší dobu potýká s chřadnoucími lesy. Přestože je za hlavního viníka obvykle považován kůrovec, ve skutečnosti jsou příčinou jiné faktory: klimatické změny, degradace lesní půdy a nevhodný způsob hospodaření.

Aby se Česko se všemi těmito projevy klimatické změny bylo schopné vyrovnat, musí přijmout řadu opatření. Vypomoct by mu v tom měl evropský fond obnovy (Next Generation EU), ze kterého ČR bude čerpat až 180 miliard korun. Jen na ochranu přírody a adaptaci na klimatické změny pak půjde 16,7 miliardy korun. Počítá s tím již schválený Národního plán obnovy (NPO).

Peníze by měly být investovány do takových projektů, které přispívají k udržitelnosti krajiny, lepšímu zadržování vody v ní a zakládání vícegeneračních lesů. Za to, jaké konkrétní projekty budou výsledně podporovány a do kterých evropské peníze zamíří, zodpovídají ministerstvo zemědělství (MZe) a ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Část investic je zaměřena výhradně na město Brno. Peníze, konkrétně 762 milionů korun, mají pomoci zajistit lepší hospodaření s dešťovou vodou ve městě, přirozenou protipovodňovou ochranu, ale například i přispět k péči o chráněná území.

Ochrana před záplavami na prvním místě

Podpory se mají dočkat především protipovodňová opatření. Jen od roku 1997 totiž bylo Česko zasaženo řadou katastrofických povodní, jež společně připravily o život 137 lidí a způsobily škody za 190 miliard korun.

V zemi je proto potřeba vytvářet takové podmínky, aby se prudké srážky v krajině lépe zadržovaly a přívalové povodně byly co nejvíce omezeny. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, jsou podle NPO investice do přírodních opatření podél vodních toků, zlepšování zadržování vody v krajině, úprav stávajících vodních děl nebo do budování suchých nádrží.

Dotace mají zároveň směřovat i do projektů zaměřených na drobné vodní toky a malé nádrže. Ministerstvo plánuje dotovat až ze 70 % vznik staveb pro zadržování vody i obnovu těch zaniklých a historických. „Toto opatření primárné cílí na opravy, rekonstrukce, výstavbu malých vodních nádrží,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Financováno, a to dokonce ze 100 %, bude i provádění pozemkových úprav, které cílí na ochranu kvality půdy a zadržování vody v krajině. K takovým patří například budování mezí a travnatých pásů.

Šance pro české lesy

Spolu s budováním vodních toků jsou na stole i investice do lepší adaptace lesů na klimatickou změnu. V současné době totiž české lesy příliš odolné nejsou. Je to mimo jiné vinou vysazování monokultur, tedy hospodaření typu jeden les – jeden druh stromu. Přestože bývá mezi lesy a přírodou v Česku často děláno rovnítko, skutečně přírodních nebo přírodě blízkých lesů je v Česku zhruba jen desetina, upozorňuje projekt Fakta o klimatu.

Drtivá většina českých hospodářských lesů je tvořena stromy stejného druhu i věku, ke všemu s velmi chudým podrostem. „V takovém lese nic jako neustálá přirozená obnova neprobíhá, spíše připomíná pole, které se jednou za sto let ‚sklidí‘,“ uvádí projekt.

I v NPO je proto zdůrazněna především potřeba druhové, věkové i prostorové rozmanitosti, které by měly společně vést k lepší odolnosti a udržitelnosti lesa. Dotace jsou proto určeny primárně pro projekty zaměřené na podporu této různorodosti. Podpory se ale mohou dočkat i investice, jako jsou například ochrana mladých stromků před zvěří nebo rekonstrukce lesních porostů po škodách. Dotace až 100 % se dočkají také projekty zaměřené konkrétně na zadržování vody v lese.

Z teorie do praxe: Pomůže skutečně NPO Česku?

V minulosti bylo MZe kritizováno řadou ekologických organizací především kvůli špatnému plánování investic. Zatím se jedná o koncepci na papíře – zda se NPO osvědčí, zodpoví až praxe následujících let. „Nějakým přínosem jistě bude, i když se zdá, že podobná příležitost se dala využít mnohem lépe,“ uvedla pro redakci EURACTIV.cz Tereza Vohryzková z Hnutí DUHA.

„Podle nás má NPO potenciál napomoci adaptaci lidských sídel na změnu klimatu, protože velké investice jdou do protipovodňových opatření a do modrozelené infrastruktury,“ zhodnotila. Peníze tak pomohou bojovat pouze s některými aspekty změny klimatu, jako jsou povodně nebo srážková voda v obcích, a lokálně mohou situaci skutečně zlepšit.

Do protipovodňové ochrany však podle Hnutí DUHA směřuje příliš mnoho financí – podle NPO celkem 2,53 miliardy korun. „(Protipovodňová ochrana) je de facto investicí do ‚staveb‘,“ vysvětlila Vohryzková. „Je tedy poměrně uhlíkově náročná a nemá v konečném důsledku žádný pozitivní dopad na krajinu. Řeší pouze ochranu lidských sídel,“ uvedla. Naopak na celkovou adaptaci jsou podle Vohryzkové investice nedostatečné.

MZe na druhé straně namítá, že výsledná částka je střední cestou. „Schválená alokace (…) je kompromisní k provedení navržených cílů v této komponentě, tj. přispět k udržitelnosti zemědělské a lesnické krajiny, zadržování vody v krajině, včetně naplňování environmentálních cílů v oblasti klimatu a životního prostředí,“ uvedl pro EURACTIV.cz Bílý.

Bez ohledu na existující výtky k podobě plánu by však k žádným zásadním změnám v jeho podobě dojít nemělo, a to ani s očekávanou změnou ve vedení MZe. Jejich případné vyjednávání s Evropskou komisí by podle Vohryzkové bylo komplikované a znamenalo by ztrátu času.

„Čerpání NPO je již teď velice rychlé a je určité riziko, že se nestihnou naplnit milníky a cíle ve stanoveném termínu,“ varovala Vohryzková. Do průběhu čerpání NPO tak podle ní mohou nejvýrazněji zasáhnout podmínky nastavené pro jednotlivé výzvy. Ty určí, jak budou peníze čerpány, kdo z nich bude mít prospěch a jakou podobu budou mít realizovaná opatření.

Autorka: Barbora Pištorová - Server Euractiv

Zdroj: Denik.cz