Ministerstvo podle něj ustoupilo soustředěnému tlaku, a to nejen ze strany vlastníků půdy, ale i bytů a dalších nemovitostí. Norma totiž vytvářela precedens, který by se mohl rozrůstat do dalších vlastnických vztahů.

Místo předkupního práva, kdy by vlastník musel nejprve pozemek nabídnout tomu, kdo na něm hospodaří, má do budoucna platit pouze oznamovací povinnost. I to je ale podle zemědělce výrazný zásah do vlastnických práv a nejde o žádný kompromis.

„Neznáme přesné detaily, ale ono je to v bledě modrém to samé. Vlastník bude muset chodit a s čepicí v podpaží informovat, že hodlá prodat půdu. A ti nájemci do toho budou moci vstupovat, možná i pod sankcemi, když to ten vlastník neudělá. To je pro nás absolutně nepředstavitelné,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.

Vysvětluje, že vlastníkům to nepřinese nic jiného než novou povinnost informovat nájemce, kterému přitom z různých důvodů nemusejí chtít pozemek vůbec prodat. 

„Stát dnes při prodeji pozemků nehraje žádnou roli a je to tak dobře. Volný trh má právě takto fungovat a každý zásah státu do toho vnáší nerovnováhu. A z historické zkušenosti víme, že to nikdy nedopadá dobře,“ dodává.

Spekulace jsou normální

Štefl odmítá argument, že návrh mohl být motivován snahou státu zajistit potravinovou bezpečnost. V Česku je podle dostupných údajů pronajímáno asi 70 procent zemědělské půdy, ve skutečnosti je to prý jen zhruba polovina, protože mnozí zemědělci půdu pronajímají do vlastních podniků z daňových důvodů.

„Dlouhodobě se zde vytváří tlak na to, že jedinou správnou cestou je podnikání ve velkém. Že ty velké zemědělské podniky potřebují půdu vlastnit, aby ty peníze neposílali někam mimo. To je jen taková perlička v celém tom konceptu,“ doplňuje.

Podle údajů ministerstva zemědělství se ročně prodají zhruba dvě procenta zemědělské půdy. Přibližně pětinu tohoto objemu tvoří spekulativní přeprodeje, kdy chce kupující půdu obratem se ziskem prodat.

Štefl se ale proti hanlivému označení spekulanti s půdou vymezuje. Naopak považuje za zcela normální, že na trhu působí investiční společnosti, které se snaží vykupovat půdu s benefitem, že to udělají rychle a vše zařídí, aby se ji následně snažili prodat dráž.

„Případů, kdy se někdo snaží využít neznalosti vlastníků, je minimum – čeští lidé jsou vcelku znalí a cenu půdy si může každý ověřit. Není to nic, kvůli čemu bychom museli dávat do zákona nějakou oznamovací povinnost,“ konstatuje.

Celý rozhovor v Interview Plus si poslechněte ZDE.

Zdroj: Český rozhlas Plus