Rada ASZ ČR určila další priority - zákon o rodinných farmách a zákon o myslivosti

Anna ChládováAnna Chládová
Sdílejte článek
Rada ASZ ČR určila další priority - zákon o rodinných farmách a zákon o myslivosti

Podzimní celostátní zasedání Rady Asociace soukromého zemědělství ČR (23. - 24. 11. 2022 v Jičíně) se neslo v duchu dovršení velmi náročného roku, který patřil zejména dojednání podmínek nového Strategického plánu Společně zemědělské politiky EU. Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek zhodnotil široké aktivity ASZ v uplynulých pěti měsících a vyjádřil uspokojení nad tím, že navzdory usilovným snahám Zemědělského svazu a Agrární komory se podařilo prosadit a udržet konečně po dlouhých letech první výraznější změnu ve prospěch nejčastějšího modelu zemědělského podnikání v ČR, kterými jsou mikropodniky a rodinné farmy. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula na tomto jednání jasně znovu potvrdil cílenější podporu menším zemědělcům jak prostřednictvím nové dotační politiky, tak skrze posílení PGRLF, ale i podporou zákona o rodinných farmách.

Rada ASZ ČR se také zaměřila na téma obnovitelných zdrojů energie, zejména na malé bioplynové stanice (do výkonu 500 kWh), které do budoucna mohou být důležitými prvky při řešení faremní energetické nezávislosti a lokální dostupnosti energií. Zástupci celkem 50 regionů a členských svazů v ASZ ČR také diskutovali o aktuálních tématech, jako je nezbytné posílení vlastnických práv v novele mysliveckého i lesního zákona nebo neustále narůstající byrokracie a kontroly z řad státních institucí, které sedlákům ztěžují jejich práci.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula se ve svém vystoupení před členy Rady ASZ ČR zaměřil na několik klíčových témat, počínaje novou dotační politikou Evropské unie. Dle jeho slov bylo vyjednávání ke Strategickému plánu velmi komplikované a kvůli protestům některých zemědělců zbytečně zdlouhavé, ale jeho přepracování na přelomu roku 2021/2022 zajistilo vyváženější podporu mezi zemědělci, přineslo cílenější podporu pro mladé začínající zemědělce, a nabídne zemědělcům dotace za šetrnější hospodaření v krajině, tzv. ekoschémata.

Dva zástupci z MZe, ředitelka odboru přímých plateb Kateřina Bělinová a ředitel odboru environmentálních plateb PRV David Kuna, pak představili účastníkům Rady některá konkrétní nastavení nových podmínek SZP. Ministrovi i uvedeným zástupcům MZe ovšem zástupci regionů ASZ pojmenovali několik byrokratických omezení či požadavků, které brání čerpat podpory pro soukromé zemědělce. Konkrétně šlo o zbytečnou povinnost mít dojnice v kontrole užitkovosti i pro malé chovy, dále například povinnost mít podíl krve u masných telat nad 50 %, přestože tento požadavek nemá žádnou vazbu na podstatu dané podpory. Často zmiňovaným problémem byla také povinnost auditovat poměr zemědělských příjmů, která by se mohla dotknout až 15 % zejména menších zemědělců. ASZ ČR proto v tomto případě požaduje úpravu prokazování podmínky plnění aktivního zemědělce. Vzhledem k mnohým připomínkám z členské základny se v rámci Rady diskutovalo rovněž o posílení efektivnosti práce a pravomocí Antibyrokratické komise (ABK) - zejména pak při přípravách každé nové legislativy, která bude zavádět nové povinnosti zemědělcům.

Dalším diskutovaným tématem byl Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který považuje jak ministr zemědělství Nekula, tak ASZ ČR, za jeden z dlouhodobě nejlepších nástrojů národních podpor do zemědělství. Od začátku příštího roku budou do fondu přesunuty dvě miliardy korun a do budoucna se počítá s dalším finančním navýšením. Zástupci ASZ ČR tento krok vítají, nicméně znovu upozornili také na některé administrativní překážky, které velkému množství zemědělců dokonce znemožňují podat své žádosti, viz nedávný článek ASZ ČR. Ministr zemědělství potvrdil zájem na jejich odstranění a na debatě k prioritizaci programů v portfoliu tohoto fondu. ASZ vyjádřila pochopení nad změnami v národních dotacích a dokonce požaduje, aby některé tituly byly zcela zrušeny nebo významně restrukturalizovány tak, aby jejich notorickými příjemci nebyli jen stále stejné úzké skupiny některých podniků. Na neefektivitu národních dotací upozorňuje Asociace i například NKÚ již další dobu. ASZ ČR také požaduje řešit problém dlouhodobé nevyrovnanosti ve finančních podporách zemědělských nevládních organizací.

Součástí letošní Rady byl i odborný blok, který se věnoval velmi aktuálnímu tématu obnovitelných zdrojů energie, především pak bioplynovým stanicím (BPS). Zástupce CZ Biom Adam Moravec představil obecně výhody bioplynových stanic a zdůraznil potřebu rozvoje biometanu v EU (pozn: biometan = vyčištěný bioplyn, svým složením identický se zemním plynem). Biometan může pomoci zvýšit domácí produkci plynu s využitím stávající plynárenské infrastruktury, a v současné době je i levnější alternativou zemního plynu. Martin Mrůzek hovořil o výstavbě bioplynových stanic, která jejich společnost agriKomp staví a servisuje řadu let – jsou schopni realizovat malé bioplynové stanice (např. BPS - 160 kW), které mohou být případně vhodným řešením pro řadu členů Asociace. Martin Stehlík z Výzkumného ústavu rostlinné výroby pak ve své prezentaci představil kontejnerové bioplynové stanice na suchou fermentaci. Někteří členové ASZ ČR na svých hospodářstvích BPS mají, a další jejich výstavbu zvažují k dosažení energetické nezávislosti či lokální energetické dostupnosti pro jejich blízké okolí. Podrobnější stanovisko Asociace k bioplynovým stanicím naleznete zde.

V současné době již na MZe běží jednání k zákonu o myslivosti, zatím v režimu jednání pouze zástupců lesních honiteb. Ministr zemědělství ovšem potvrdil, že od začátku příštího roku začne rezort ministerstva zemědělství také jednat se zástupci zemědělců a počítá se zapracováním jejich dlouholetých požadavků tak, jak vyplývá z koaličního slibu ve vládním prohlášení. Taktéž senátor a člen senátorského podvýboru pro zemědělství Tomáš Czernin, který byl hostem Rady, ujistil, že jako člen ASZ také podporuje změny v mysliveckém a lesním zákoně a jasně vnímá požadavky na posílení role vlastníků.

V neposlední řadě se na Radě ASZ diskutovalo téma ukotvení zákona o rodinných farmách. Ministr zemědělství naznačil konkrétní kroky v systémovém řešení podpory rodinných farem s tím, že v nejbližší době zřídí meziresortní odbornou pracovní skupinu, která bude tuto otázku konkrétně zpracovávat. Navázal tak na svůj proslov z Mezinárodní konference, která se na začátku listopadu konala v Telči. Letošní podzimní Rada ASZ byla velmi plodná a díky skvělé součinnosti všech účastníků se prodiskutovala celá řada důležitých témat ASZ.

Velmi si vážíme vstřícného a aktivního přístupu ministra zemědělství Zděnka Nekuly k tématům, která na podzimní radě ASZ ČR zazněla, a věříme, že ostatní diskutované problémy sedláků budou řešeny v blízké budoucnosti.  

Za hlavní kancelář ASZ ČR

Anna Chládová

Přečteno: 600x