Zdůraznit je přitom třeba, že jde o poměrně průlomový počin, neboť pod dokumentem je podepsáno jak vedení Asociace soukromého zemědělství ČR, tak Agrární komory ČR. Už jen tato skutečnost by měla být pro vedení resortu signálem k tomu, aby požadavkům zemědělců vyšlo vstříc v co nejširší rovině, třeba i proto, aby se tím v praxi ukázalo, že k obhájení podnikatelsky logických požadavků má smysl, aby je tuzemští zemědělci prosazovali společně. Připomenout lze v této souvislosti možné i apel předsedy Senátu Miloše Vystrčila při vyhlášení posledního ročníku soutěže „Farma roku“, v němž zemědělce veřejně vyzval k tomu, aby se spíše než o eskalaci konfliktů soustředili na funkční dialog a spolupráci.
Podstatnou změnou týkající se předcházení rizikům eroze by mělo být vytvoření nové vrstvy mimořádně erozně ohrožených pozemků, na nichž by bylo možné na rozdíl od současného stavu po rozšíření území s plošnou erozní ohrožeností pěstovat i komodity, které aktuální podmínky pěstovat neumožňují. Jde přitom o poměrně důležité plodiny, například brambory nebo kukuřici a obecně plodiny důležité pro výrobu krmných směsí pro hospodářská zvířata. Připomenout přitom lze, že Ministerstvo zemědělství již v průběhu diskusí o podobě Strategického plánu SZP výrazně upravilo i původně striktní zákaz podzimní orby, což v praxi znamená, že by ani úprava podmínek týkající se rizik eroze neměla být zásadním problémem.
Nezemědělská veřejnost v ČR aktuálně „žije“ stále se šířící ptačí chřipkou, a to po celé EU, v níž se objevilo již více než 2 300 ohnisek. V ČR totiž zasáhla ptačí chřipka největší tuzemský chov v Brodu nad Tichou na Tachovsku, který představuje zhruba 15 procent veškeré tuzemské produkce vajec, což bude mít logicky vliv na růst cen vajec. Mimo jiné také proto, že k likvidaci chovů drůbeže nebo nosnic došlo a zřejmě ještě dojde i v zahraničí, což ovšem znamená, že se tím možnost dovozů vajec ze zahraničí snížila, a kromě toho nejsou k dispozici násadová vejce a drůbež nutná k založení nových chovů. Tachovský příklad nicméně ukázal na důležitou skutečnost – totiž riziko velmi koncentrovaných chovů s velkým podílem na trhu. Zatímco totiž výpadek produkce z takto koncentrovaných subjektů na trhu nelze operativně nahradit, výpadek produkce (čehokoli, nejen vajec nebo drůbeže) z menších, plošně rozmístěných zemědělských podniků trh nemusí vůbec pocítit, a nahraditelný bez větších problémů je.
Jak to bude se šířením ptačí chřipky v následujícím období, je samozřejmě otázkou, pokud by se ale naplnila předpověď britského meteorologického úřadu na rok 2023, podle níž má jít o jeden z nejteplejších roků v historii a teplejší, než rok 2022, mohla by expanze viru brzy skončit. S teplejším počasím a intenzivnějším UV záření totiž podle dosavadních poznatků vir (nejen) ptačí chřipky slábne. I tato mince má však svůj rub – totiž potenciální nárůst rizik sucha, což může být problém například pro zelináře, kteří jsou značně závislí na zavlažování, přičemž náklady na zavlažování, nejen kvůli růstu cen vody, meziročně nemálo vzrostly. Zůstaneme-li ještě u problematiky vody, bylo by žádoucí vědět, že v příštím týdnu se z iniciativy Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) sejde na Ministerstvu zemědělství nově ustanovená pracovní skupina „taxonomie“, což může být inspirací i pro oblast zemědělství. I když totiž není v principech Společné zemědělské politiky EU princip taxonomie (v zásadě posuzování vlivu investic a projektů na životní prostředí) oficiálně zahrnut, v přístupu bank a investorů, i do zemědělství, se již v současné době projevuje. A časem bude nepochybně důležitým aspektem právě v oblasti investic.
Na závěr snad ještě informace, kterou tento týden prezentovala Evropská komise – totiž že hodlá v letošním roce vyčlenit zhruba 186 milionu eur na propagaci udržitelných a kvalitních potravinářských produktů, jakožto příspěvek k naplnění strategie „Farm to Fork“. Až 28 milionů eur má být vyčleněno na zvýšení poptávky po ekologických produktech, dalších 36 milionů eur má podpořit propagaci udržitelných zemědělských postupů prospěšných pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat, přes 19 milionů eur má být pak nasměrováno na propagaci čerstvého ovoce a zeleniny.
Agentura REA má přitom vyhlásit výzvu k předkládání návrhů příslušných programů již v průběhu ledna, mezi žadateli mohou být obchodní organizace, organizace producentů a zemědělsko-potravinářské subjekty odpovědné za propagační aktivity. EU má na programy přispět 70 až 85 procenty z celkových nákladů. Podrobnější informace k tomu lze najít ZDE.
Petr Havel
