Známá je už také částka a dotační programy na podporu lesnictví – na ty má jít podle Ministerstva zemědělství (MZe) letos přes 4 miliardy korun, například na obnovu lesních porostů, využití ekologických a šetrných technologií nebo zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Suma to není malá, alespoň v porovnání s předkůrovcovou podporou lesnictví, je ale třeba vědět, že převažujícím zdrojem letošní podpory lesnictví je zejména Národní plán obnovy. A ten tu nebude věčně.
V Evropském parlamentu probíhá intenzivní jednání o podobě podmínek aplikace a evidence přípravků na ochranu rostlin (POR), obecně označovaných jako pesticidy. Evropský výbor pro životní prostředí se přitom do cílů snaží zapracovat i požadavky iniciativ „Zachraňme včely i farmáře“, kterou podepsalo více než milion lidí, a které požadují úplný zákaz používání chemických prostředků v zemědělství do roku 2035. Bohužel je k tomu třeba poznamenat, že podpisy pochází zejména z řad laické veřejnosti, která má o používání pesticidů velmi zkreslené až emotivní představy, přičemž požadavky nemají žádná oficiální vědecká opodstatnění. Na to také poukázala prostřednictvím řady pozměňovacích návrhů skupina europoslanců včetně dvou našich (Veronika Vrecionová, Alexandr Vondra), nakolik ale budou spěšní, ukáže čas. Stále více se nicméně ukazuje, že z povinnosti evidence a regulace nebudou vyjmuty ani ty nejmenší podnikatelské subjekty, vše naopak nasvědčuje tomu, že se budou týkat i větších zahrádkářů s plochou nad 1 hektar. Bylo by proto žádoucí, aby se na to připravili také naši menší a střední farmáři s tím, že zatím je navrhovaná účinnost opatření k 1. 1. 2026. Jako průchodné se přitom nezdá ani snížení četnosti hlášení na jeden rok, jak je to navrhováno v novelizaci vyhlášky o osivu a sadbě, a v této souvislosti je možné poukázat na skutečnost, že v rámci pilotního projektu v blízkosti vodárenské nádrži Želivka hlásí tamní pěstitelé aplikaci pesticidů denně. Diskuse o zrušení evidence se proto zdají být bezpředmětné, výzvou doby je spíše vývoj takového software, který by pěstitele minimálně časově zatěžoval, a který by i zemědělci přinesl z nové byrokratické povinnosti alespoň nějaký prospěch.
Zajímavou informací v souvislosti s výše jmenovanou iniciativou „Zachraňme včely“ jsou aktuální data týkající se falšování medu, která by mohla nahrávat tuzemským producentům medu. Zveřejněná data jsou výstupem z koordinované akce EU (15 členských států EU plus Švýcarsko a Norsko), vzorky medu byly přitom hodnoceny přesnějšími metodami než v minulosti. Z nich vyplynulo, že například med původem z Číny nevyhovoval v 74 procentech vzorků, byť šlo o časově velmi krátké období čtyř měsíců na přelomu let 2021 a 2022. Lze přitom předpokládat, že zveřejněná data budou podkladem pro další připravovanou změnu v evropské legislativě, týkající se označování a zejména kontrol kvality a složení medu.
Nakonec ještě pár slov k problému, který je zejména v poslední době v ČR předmětem celé série vyjádření na téma výhodných pojistných podmínek pro zemědělce v Polsku. V prvé řadě je třeba zopakovat, že i malí sedláci v Polsku odvody platí. Sociální a zdravotní pojištění přitom platí do speciálního Fondu KRUS, přičemž KRUS není jen příjemcem peněz, ale má i svá zdravotnická zařízení, rehabilitační sanatoria a věnuje se také prevenci před úrazy, kontrolám na úseku bezpečnosti práce na farmě a organizuje k tomu i příslušná školení. Jinými slovy, ani zdaleka nejde jen o placení či neplacení pojistného. Pokud se pak týká sazeb pojistného, pak nejnižší do velikosti farmy 50 hektarů činí 320 zlotých na důchodové pojištění + 180 zlotých na zdravotní pojištění, a to jednou za čtvrt roku. S rostoucí velikostí farem jsou odvody vyšší, nad 300 hektarů činí odvody na důchodové pojištění za kvartál 1887 zlotých, odvod na zdravotní pojištění včetně mateřské atd. se nemění a činí 180 zlotých. Pokud se přitom zemědělec zabývá kromě zemědělství i jiným podnikáním, odvody na důchodové pojištění se zdvojnásobují. Jaké je výhodnost polského systému KRUS, si může každý spočítat podle individuální situace, jeden zlotý má hodnotu přibližně 5 korun.
A jsme-li u Polska, pak by bylo žádoucí věnovat pozornost úmyslu této země vytvořit nové hospodářské společenství s Rumunskem a Ukrajinou, což oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki tento týden v Bukurešti. Kdy a v jaké podobě se tak stane, je samozřejmě ještě otázkou, pokud by ale spolupráce zahrnovala také oblast zemědělství a potravinářství, byla by to pro ČR výrazná, zejména pak cenová konkurence.
Petr Havel
