Od letošního února platí v zemích Evropské unie zákaz olověných broků v mokřadech a okolí sta metrů od nich. Na konci prázdnin zveřejnila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) mapu oblastí, kterých se dotýká. A spadá do něj výrazná část Česka. „Vymezené území pokrývá 25,97 procenta České republiky,“ potvrdila mluvčí agentury Karolína Šůlová.
Alternativou k olovu je například ocel. Řada myslivců teď po desítkách let, kdy hony navštěvuje, ale řeší, že nemá čím střílet. „Chtěl jsem si koupit v lověně několik krabiček, ale prodali mi jen jednu. S tím, že jich je málo,“ postěžoval si myslivec Jan Lehečka.
Že je těžší sehnat střeliva dostatek, potvrdil i jednatel společnosti Czech Ammunition, která se zabývá prodejem zbraní a střeliva, Dominik Schramm. „Zájem je velký a zásob na skladech málo,“ okomentoval.
Kromě nedostatku broků může podle Schramma střelcům vzniknout i další komplikace. „Některé starší zbraně nejsou pro ocelové broky vůbec uzpůsobené. Pak vzniká riziko, že střelba může zbraň zničit, v horším případě může být střelba nepřesná a tudíž nebezpečná,“ vysvětlil. Řada střelců tedy podle něj musela nechat zbraň projít takzvanou zkušebnou.
Co je mokřad?
Českomoravská myslivecká jednota, největší organizace, která tuzemské myslivce sdružuje, zákaz od vyhlášení záměru kritizuje. Upozorňovala například na nejasnosti ohledně definice toho, co je vlastně mokřad, případně jak a odkud se má sto metrů zakázané plochy počítat. Uveřejnění mapy jen několik dní před začátkem sezony pokládá za pozdní, navíc ji označila za nepoužitelnou. „Mapu omezení použití broků jsme rozporovali. Bude se přepracovávat a precizovat,“ doplnila mluvčí jednoty Andrea Güttlerová. Myslivcům například vadí, že v plánu jsou zakresleny i toky, které neexistují nebo jsou zakresleny přímo od pramene.
Podle sdělení ministerstva životního prostředí nebude změna už toky nejnižšího řádu zahrnovat. „AOPK toto technicky dořeší a následně mapu zaktualizuje,“ upřesnila mluvčí resortu Lucie Ješátková.
Omezení lovu podle resortu není nevýznamné, upozorňuje ale na fakt, že nejde o novinku. „Zákaz používání olověných broků k lovu vodních ptáků na mokřadech je v zákoně o myslivosti zakotven již od roku 2001, s desetiletým odkladem účinnosti, pouze nebyl v praxi uplatňován a vymáhán v takovém rozsahu, jak to nyní upravuje evropské nařízení,“ řekla Ješátková. Za nedodržení zákazu může Česká inspekce životního prostředí uložit pokutu až pět milionů korun.
Myslivci upozorňují i na to, že ocelové broky mohou zvěři působit větší utrpení, než olovo. Ocel má nižší hustotu, výrazněji tak ztrácí rychlost, energii a ranivost je proto menší. Panují proto obavy, že střela zvíře neusmrtí, jen zraní. Podle ministerstva praxe v zahraničí ukázala, že to problém být nemusí. „V Evropě převládl názor, že tyto problémy, včetně otázky omezení utrpení postřelených zvířat, jsou řešitelné, i když vyžadují i změny přístupu k lovu. Změna legislativního prostředí motivuje výrobce střeliva k inovacím a lze tedy předpokládat vývoj dalších vhodných alternativ netoxických, bez nežádoucích dopadů na životní prostředí,“ uvedla Ješátková.
Autor: Kamila Minaříková
Zdroj: Deník.cz
