Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 48

Petr  HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 48

I když to zemědělská veřejnost jistě bedlivě sleduje, je i tak vhodné připomenout, že tento týden začala výplata dotací v rámci jednotné platby na plochu, což jsou nejčastěji čerpané dotace. Základní platba (BISS) se má týkat podle dat Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) celkem 24 296 žadatelů o dotace, celkem půjde o zhruba 6 miliard korun. SZIF na svých stránkách také připomněl, že v rámci nové podoby SZP budou nově vypláceny dotace pro zemědělce hospodařící na ploše do 10 hektarů, redistributivní platby na prvních 150 hektarů a celofaremní ekoplatby. SZIF také zveřejnil sazby dotací v rámci mimořádné podpory pro rok 2023, přičemž nejvyšší sazby podpor jsou na chmel (8 044,40 Kč/ha), ovoce s velmi vysokou pracností (6 387,00 Kč/ha) a zeleninu s velmi vysokou pracností (5 575,00 Kč/ha). Podpora se týká i ovoce a zeleniny s vysokou pracností, ze živočišné produkce pak činí sazba 300,00 Kč na jeden kus dojnice.

Prvním čtením v poslanecké sněmovně prošla důležitá novela o ochraně zemědělského půdního fondu, která má zabránit výstavbě skladů a hal na nejkvalitnější zemědělské půdě I. a II. bonity, a také výstavbě fotovoltaických elektráren na ploše větší než 1 hektar, s tím, že také stanovuje podmínky na výstavbu agrovoltaických elektráren. Podstatné je ale zejména, že usnadňuje budování nových krajinných prvků, které jsou a budou součástí půdního fondu, takže příslušné plochy není třeba ze zemědělského půdního fondu vyjímat. Méně známé je, že do krajinných prvků by měly být zahrnuty i plantážní (rychlerostoucí) dřeviny, a to do maximální plochy 3 000 metrů čtverečních. Nepříliš známá je i skutečnost, že ze zemědělského půdního fondu nemají být pozemky pouze vyjímány, ale mohou být do něj také nové plochy začleňovány. Dosavadní podobu novely lze každopádně hodnotit převážně pozitivně.

Jsme-li u půdy a tedy nemovitostí, je vhodné připomenout ještě jednou blížící se konečný termín na identifikaci „neznámých nemovitostí“, což jsou i plochy půdy. Podle statistik je „neznámých nemovitostí“ v ČR na 140 tisíc, a pokud nebudou potvrzena vlastnická práva, stanou se od prvního ledna příštího roku majetkem státu. Přehled nemovitostí s nejasným vlastníkem lze hledat na stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věci majetkových., pohodlnější orientaci ale poskytuje web Ceskazeme.cz.

Připomenout lze také, že Evropský parlament odmítl návrh na omezení používání pesticidů, což zpravodajka normy, europoslankyně za Zelené Sarah Wienerová z Rakouska označila jako „černý den pro životní prostředí a společnost“. Návrh, který měl do roku 2030 snížit používání pesticidů v EU na polovinu, odmítlo 299 poslanců, podpořilo jej 207 evropských zákonodárců a 121 se zdrželo hlasování. Státy EU by svou pozici k europarlamentem zamítnutému návrhu mohly hledat na jednání ministrů zemědělství v prosinci.

V kontrastu s tím oznámila tento týden Státní veterinární správa, že v ČR klesá spotřeba veterinárních antibiotik. Ze statistik Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) vyplývá, že mezi roky 2008 a 2022 klesla celková spotřeba veterinárních léčiv u zvířat v ČR takřka o dvě třetiny z 95,5 tuny na 35,7 tuny. V rámci srovnání evropských zemí zaujímá Česká republika se svými 50 mg/PCU místo hluboko pod průměrem spotřeb veterinárních antibiotik Evropy (84,4 mg/PCU). Česká republika tak již v roce 2021 splňovala evropský cíl pro rok 2030, který je stanoven na průměr 59,2 mg/PCU.

Nakonec ještě jedna ne zcela přímo zemědělská zpráva, která ovšem se zemědělstvím a zejména osvětou o vodě souvisí. I vzhledem k tomu, že následující informace neměla nijak velkou publicitu, je proto o něco podrobnější, než jaký je její význam. V ČR totiž začala v minulých dnech vysílat první oborová televize – televize o vodě. Stanice iVodárenství TV je první a jediná české televize plně věnované tématu vody. Unikátní oborová televize bude vysílat nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a nabídne divákům širokou škálu informací, zajímavostí a naučných pořadů o vodě ve všech jejích podobách. Televize iVodárenství vysílá v pozemním televizním vysílání v Regionální síti 11 a diváci si ji tak mohou naladit na klasickou terestrickou anténu v lokalitách, kde je RS 11 dostupná. Vysílání bude přístupné přes kabelové a IPTV televize a také prostřednictvím aplikace pro mobilní telefony a tablety pro sledování televize Zdarma TV.

iVodárenství TV není určena pouze pro vodohospodáře a odborníky. „Naše programy jsou navrženy tak, aby přibližovaly svět vodárenství a vody všeobecně široké veřejnosti a nabízely zajímavý obsah pro různé věkové a zájmové skupiny“, doplňuje k vysílání zakladatel televize Pavel Hájek. Televize o vodě vysílá pravidelné zprávy o českém vodárenství a rozhovory s předními vodohospodářskými odborníky. Diváci najdou v programu televize iVodárenství také dokumentární pořady o procesech úpravy pitné a čištění odpadní vody a představení zajímavých technických unikátů spojených s vodou a vodním hospodářstvím. Televize připravuje i několik dokumentárních sérií o vodárenských památkách a unikátních vodárenských staveb a technologií. Jednotlivé dokumentární série bude postupně nasazovat do vysílacího schématu v následujících měsících. Již nyní televize o vodě vysílá i vzdělávací a zábavný obsah i pro nejmenší diváky, se zaměřením na význam a zajímavosti vody.

Petr Havel

Přečteno: 655x