Komunikace mezi ASZ ČR a Janem Farským o tématech relevantních pro české zemědělství není žádnou novinkou. Již v roce 2021 řekl Farský v rozhovoru pro ASZ ČR, jak podstatné je pro něj téma soukromého zemědělství: „Zemědělství je pro společnost zásadní, a nejen kvůli zajištění dostatku potravin. Má obrovský vliv na život v regionech. Na dostupnost služeb, na vylidňování venkova, na kvalitu půdy, na kvalitu vody. Likvidaci sedláckých rodů považuji za jeden z největších zločinů komunistického režimu. Jsem ale přesvědčen, že v těch třiceti letech po revoluci šlo pro nápravu udělat daleko více.“ Právě na systémové problémy, z nichž mnohé trvají již několik dekád, se soustředí návrhy, které ASZ ČR pravidelně překládá. Z nedávné doby se jedná především o desatero návrhů, ve kterých Asociace nabízí kroky nezbytné pro ozdravení českého agrárního sektoru.
Jedním z těchto návrhů zdůrazňuje nezbytnost zachování redistributivní platby. Ta výrazně pomáhá malým farmám a zároveň je určena jako platba na prvních 150 hektarů pro všechny zemědělské subjekty, takže z této podpory není nikdo vyloučen. Nemá smysl, aby se problém středních podniků řešil osekáním redistributivní platby. To by ve výsledku nepomohlo ani malým, ani středním farmám. Naopak efektivním řešením by bylo zastropování dotací. To by umožnilo nasměrovat uspokojivé množství dotací směrem ke středně velkým podnikům.
Farský podotkl, že nerozumí tomu, proč se nyní navrhuje, aby podpora středních podniků byla uskutečněna na úkor malých, a nikoli velkých podniků. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR, na toto konto zdůraznil, že velkým nebezpečím je rovněž skupování podniků – velcí hráči jsou ochotni podnik v případě potíží prodat komukoli. Znamená to ohrožení kontinuity zemědělské činnosti v lokalitách, ale také například oslabování sociální soudržnosti venkovského prostoru. Také z toho důvodu by velkým pozitivem pro český zemědělský sektor i českou společnost jako celek mohl být zákon o rodinných farmách.
Význam rodinných farem jako specifického typu sedlačení a jejich pozitivní vliv na venkovský prostor potvrdil i Farský. Šebek navíc připomněl, že pro velké investory jsou zemědělské podniky komodita, ovšem na takovém přístupu k půdě nemůže být postavena potravinová bezpečnost státu. Právě i na lepší zachování zemědělské půdy v rámci generačně zakotvených statků je zaměřen připravovaný návrh zákona o rodinných farmách. Farský vyzdvihl, že apely sedláků jsou politicky relevantní už jen proto, že soukromí zemědělci tvoří větší množinu než velké zemědělské podniky. Navíc platí, jak jsme v nedávné době na webu ASZ ČR několikrát zdůraznili, že v rámci Evropské unie jsou rodinné farmy považovány za základní model toho, jak by se zemědělství mělo vykonávat.
Zajištění půdy pro generačně a lokálně zakotvené farmy znamená také její ochranu a zajištění biologické pestrosti. ASZ ČR dlouhodobě podporuje i alternativní přístupy typu regenerativního zemědělství nebo kupříkladu agrolesnictví, které zachovají produkci a zároveň podpoří přirozené procesy. S ohledem na způsoby, jak spravovat krajinu, je podstatná rovněž novela mysliveckého zákona. Podle Farského mluví argumenty ve prospěch změny mysliveckého zákona. Představitelé ASZ ČR opakovaně zdůraznili, že novela tohoto zákona je jednou z pozitivních změn, k níž současná vláda přistoupila a která využívá potenciál programového prohlášení vlády.
Nakonec došlo i na téma případného angažmá Jana Farského v Evropském parlamentu, a tedy i na jeho postoje k evropské politice a na prosazování zájmů Česka v Evropském parlamentu. Jedním z klíčových bodů byl důraz na životní prostředí. Zástupci ASZ ČR i s ohledem na tyto problematiky považují činnost Farského za koncepční snahu o hlubší změny směrované k nefunkčním částem systémových oblastí. Také proto Asociace oceňuje zájem Jana Farského o zákon o rodinných farmách. Na řadu klíčových problémů sdílí Farský podobný náhled jako představitelé ASZ ČR, což nabízí potenciál pro další spolupráci na analýze a možných řešeních současných potíží českého agrárního sektoru.
Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR
