O vodu, možnosti její zadržování v krajině, roli přehrad, možnosti šetření s vodou či parametry její kvality bychom se měli zajímat všichni, včetně zemědělců, pro něž představuje dostatek zdrojů vody klíčovou podmínku pro konkurenceschopné podnikání. Mnohé, ne zas tak známé informace, navíc podané atraktivní a srozumitelnou formou prostřednictvím průvodců, se mohou zájemci dozvědět právě při doprovodných akcích ke Světovému dnu vody. Při nich může veřejnost mimo jiné navštívit jinak nepřístupné objekty některých přehrad spravovaných státními podniky Povodí (většinou v sobotu 23. března), ale také vodohospodářské laboratoře, přičemž v některých z nich budou mít návštěvníci možnost nechat si udělat rozbory vody ze svých studní nebo vodovodů. Veřejnosti se také otevřou pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (také v sobotu 23. března), nebo Vodní dům Hulice v blízkosti přehrady Želivka. Nejen obyvatelé Prahy mohou bezplatně navštívit Muzeum pražského vodárenství (už 17. března), ve stejný den bude veřejnosti zpřístupněna čistírna odpadních vod v Hradci Králové, ve dnech 22. až 24. března se také veřejnosti otevře vodojem Žlutý kopec v Brně. V pondělí 25. března bude možná navštívit vodohospodářské laboratoře v působnosti společnosti Moravská vodárenská, do některých čistíren odpadních vod společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava se mohou zájemci podívat 23. března. Doprovodných akcí je ale více (například Vodárna Plzeň), na některé z nich je ale nutná z kapacitních důvodů registrace. Seznam akcí i s odkazy na stránky organizátorů lze najít například na webu portálu Naše voda, konkrétně ZDE.
S vodou a blížícím se Světovým dne vody souvisí i některé aktuální kroky či projekty. Pro zemědělce je přitom zřejmě nejdůležitější nový program MZe na podporu Omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě, které se týká povodí vodárenských nádrží Švihov, Římov, Opatovice a Vrchlice. Dotace získají zemědělci, kteří omezí nebo přestanou používat prostředky na ochranu rostlin v povodích nádrží sloužících pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Mezi zcela zakázané účinné látky patří metazachlor a metolachlor, chlortoluron, omezeno je použití látek clomazone a mesotrione. Podpora dosáhne 151 eur na hektar (3 733 Kč), předpokládá se, že každý rok bude podpořeno asi 25 tisíc hektarů polí. Celková alokace na uvedené podopatření je 15,1 milionů eur (zhruba 373 milionů Kč).
Zemědělci by se ale měli také zajímat o podmínky hospodaření v lokalitách, které MZe a MŽP vytipovala jako místa pro potenciální výstavbu přečerpávacích elektráren. Jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harfa. Nové elektrárny by měly svým instalovaným výkonem 1222 MW zdvojnásobit současný výkon přečerpávacích vodních elektráren v ČR a zvýšit energetickou nezávislost ČR. V případě elektráren Vinice a Libochovany mohou být investorem státní podniky Povodí Labe a Vltavy, u zbývajících by to měla být polostátní firma ČEZ, která je provozovatelem dosavadních vodních elektráren. Vládou schválený plán na výstavbu přečerpávajících elektráren nicméně ještě neznamená, že ve všech vytipovaných lokalitách elektrárny vzniknou. Je ale fakt, že takové elektrárny dokáží v případě akutní potřeby dodat elektřinu do sítě během minuty, a jsou tak také jedním z nejvhodnějších úložišť elektrické energie. Obecně lze každopádně konstatovat, že přečerpávací elektrárny jsou pro tuzemskou energetiku přínosem, a bylo by proto vhodné, aby je „za své“ přijala i veřejnost, která obvykle proti stavbám tohoto typu poněkud emotivně protestuje.
Petr Havel
