Rázovitá a oku milá krajina Podbeskydské pahorkatiny v okrese Karviná a asi 5 kilometrů vzdálená polská hranice jsou určující skutečnosti pro vesnici Koňákov, která je součástí Českého Těšína. Sama obec se nachází na vrcholu a svazích vrchu Šachta zhruba 430 metrů nad mořem a čítá okolo 360 obyvatel. Neznalý návštěvník je překvapen, že v těsné blízkosti velkých průmyslových měst a hlavních dopravních tahů může existovat jako ostrý kontrast tato překrásná podhorská oblast se specifickou slezskou zástavbou v krajině volně roztroušených domů. V obci Koňákov je také sídlo Farmy Koňákov rodiny Kotajnych.

Předci rodiny přišli z Francie, usadili se v obci v roce 1848 a začali se věnovat zemědělství a pohostinství. Po požáru v roce 1866 postavili nové stavení, které je zde dodnes. Rodina se věnovala hospodaření a pohostinství až do roku 1948. „Po válce se ujal hospodaření s velkým elánem můj otec. Byla to nelehká doba, protože si s maminkou vzali půjčku na nákup pozemků a po provedené násilné kolektivizaci ji museli splácet z malých platů zaměstnanců družstva, aniž by svou půdu mohli obhospodařovat,“ říká Gustav Kotajny spolu se synem Tomášem, majitelem farmy, a dodává: „Naší rodině zůstal pouze hektarový záhumenek.“  Brzy po revolučním roce 1989 založil Gustav Kotajny velice úspěšnou strojírenskou firmu, která prosperuje dodnes a má okolo 140 zaměstnanců. Selské geny však udělaly svou práci a syn Tomáš začal studovat na České zemědělské univerzitě v Praze. To byl pro otce jeden z rozhodujících momentů pro vznik Farmy Koňákov. Dalším impulzem pro vznik dnešní úspěšné a moderní farmy rodiny Kotajnych byla myšlenka tehdejšího studenta Tomáše pořídit si pár oveček. Faktické obnovení zemědělské činnosti a navázání na rodinnou tradici nastalo v roce 1999, kdy pan Gustav Kotajny zakoupil budovu kravína od končícího státního statku. Dva roky na to již začali společně se synem, který absolvoval po studiu půlroční praxi na irských farmách, skutečně hospodařit.

Zaměření farmy od počátku podřídili zdejším podmínkám - kopcovité krajině a chladnějšímu klimatu. Velmi dobře se zde daří chovu otužilého masného skotu a ovcím. Proto vsadili na plemena skotu aberdeen angus a highland cattle a na ovce romney marsch kent. Rodina dnes obhospodařuje v režimu ekologického zemědělství výměru cca 400 hektarů většinou trvalých travních porostů při realizaci převážně pastevního chovu masného skotu a ovcí. Na farmě je až 320 kusů dobytka, z toho až 125 chovných krav. Chov zvířat je provozován extenzivně, s co nejnižšími náklady – krmí se pouze objemná krmiva a minerální lizy s přídavkem nedostatkových prvků, především selenu a hořčíku. Přesto se u skotu daří dosahovat velmi dobrých výsledků. Farma je zaměřena na kvalitní genetiku, zvířata dlouhodobě patří mezi TOP 10 v České republice. Proto si Kotajní mohou dovolit exportovat část plemenných jalovic do zahraničí a nejlepší chovné býky prodávat formou aukce. Na chodu farmy, včetně bourárny masa, se podílí většina členů široké rodiny a čtyři zaměstnanci. Bourárna na farmě zpracovává až 60 zvířat ročně z vlastní produkce poražené na jatkách v Českém Těšíně. Maso, které zraje 4 až 20 dnů, se prodává na základě předchozích objednávek přímo ze dvora. „Vyřizování objednávek a prodej masa, stejně jako evidenci zvířat, má od začátku na starosti maminka a její pečlivost si nemůžeme vynachválit,“ říká mladý hospodář Tomáš.

Dlouhodobou ideou farmy je přírodě blízké citlivé hospodaření, proto se Kotajní například snaží dostat do půdy co nejvíce organické hmoty. Provozují vlastní kompostárnu a ročně aplikují na obhospodařované pozemky až 1200 tun hnoje a 800 tun kompostu. Hospodaří na malých půdních blocích, vysazují aleje stromů na travinách a okrajích pozemků. Ochraňují zemědělskou půdu před zbytečnou zástavbou a v maximální míře využívají pro vlastní spotřebu obnovitelné zdroje energie, a to jak sluneční, tak větrnou, ale i biomasu a vyrobená energie je distribuována do všech objektů farmy. Rodina hospodaří na místě po mnoho generací a dnes předává zkušenosti i žákům střední zemědělské školy, která je nedaleko. Studenti mohou pracovat přímo na farmě a vidět úplně jiný způsob hospodaření než v nějakém intenzivním zemědělském velkopodniku. V neposlední řadě Kotajní pečují o místní tradice a na jejich farmě se pořádají mnohé místní slavnosti a setkání. Farma se také podílí na opravách místních duchovních památek, například kostela a kaple. Není náhodou, že v roce 2020 získala druhé místo v soutěži Farma roku.

Šetrný způsob hospodaření, podpora vzdělávání mladé generace, ohleduplná krajinotvorba, ochrana půdy, využití obnovitelných zdrojů energie a popularizace rodinných farem včetně podpory místního společenského života - to jsou důvody, proč hodnotitelská komise udělila Farmě Koňákov rodiny Kotajnych stříbrnou medaili v programu Pestrá krajina 2023.

Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina