Evropská unie chce, aby se status vlka změnil z přísně chráněného druhu na chráněný druh. A to proto, že s rozšířením vlků v Evropě prý souvisejí socioekonomické problémy, jako jsou útoky šelem na hospodářská zvířata a tedy ztráty zemědelců. „Podle nejnovějších dostupných údajů z členských států se odhaduje, že vlci v EU ročně usmrtí nejméně 65 500 kusů hospodářských zvířat. Tento druh se na evropském kontinentu úspěšně obnovuje, podle odhadu se jeho populace za deset let téměř zdvojnásobila,“ zdůvodnili zástupci Unie.
O tom, jestli se status ochrany změní, rozhodnou signatáři Bernské úmluvy v prosinci. Návrh má ale podporu členských států, proto se předpokládá hladké odsouhlasení. Proti návrhu se vyslovily jen Španělsko a Irsko. Kypr, Slovinsko a Malta se zdržely hlasování. Česko souhlasilo.
Podle některých europoslanců je změna nevyhnutelná. „Lidé se bojí nárůstu populace vlků v Evropě. Nejsou už ohroženým druhem, ale představují zvláštní hrozbu pro pasoucí se hospodářská zvířata. Pastva je přirozenou formou zemědělství a vlk ji stále více zatlačuje. Je proto dobře, že se konečně dočkáváme potřebných opatření,“ vyjádřil spokojenost německý europoslanec Peter Liese, představitel Evropské lidové strany (EPP).
Členkou EPP je i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zvlášť nebezpeční jsou podle ní vlci v několika regionech Evropy. Sama s nimi má osobní zkušenost. V září 2022 šelmy roztrhaly v Německu jejího dlouhověkého poníka Dolly.
Přijetí úpravy nemusí do praxe promluvit ve všech členských státech stejně. Jak proti vlkovi postupovat, si rozhodnou jednotlivé země samy. Snížení ochrany jim ale pro případný odstřel rozvolní ruce.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uvedla, že změnou se pro Česko zatím nic nemění. „ČR již v době přistoupení k úmluvě uplatnila výhradu k ochraně vlka a není tak v případě tohoto druhu úmluvou vázána,“ potvrdila agentura.
Nadále je prioritou dosáhnout a zachovat příznivé počty šelem, které jsou podle úřadu zatím nedostatečné a než se to změní, pravidla se upravovat nebudou. V Česku je možné ve výjimečných případech už dnes udělit úřední výjimku pro odstřel problematických vlků.
Ve Španělsku, které se vyslovilo proti návrhu, už tamní média informovala, že na národní úrovni se také nebude nic měnit.
Politický lobbing místo faktů, vadí odpůrcům
Návrh má v EU politickou podporu, naopak od organizací, které se zabývají ochranou zvířat a přírody, se valí kritika. Světový fond na ochranu přírody (WWF) zveřejnil výzvu více než tří stovek organizací, které se proti návrhu postavily. Zkritizovaly Unii za líbivé politické rozhodnutí, které podle nich nemá oporu ve vědě ani faktech. Vyzvaly členské státy, aby ochranu vlků posílily.
„Jejich populace ještě zdaleka nedosahují dobrého a životaschopného stavu. Podle posledního hodnocení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je šest z devíti přeshraničních populací vlků v EU zranitelných nebo téměř ohrožených. Snížení jejich ochrany by nyní tento druh ještě více ohrozilo,“ stojí ve výzvě.
Záměr odsuzuje také ředitel Zoo Tábor Evžen Korec. Obává se, že by zvolnění ochrany mohlo šelmy opět přivést k hrozbě vyhubení. „Umožní to jejich snadnější odstřel, to v konečném důsledku povede ke kompletnímu vyhubení vlka z volné přírody. Zvítězil krvelačný lobbing farmářů a myslivců a touha po pomstě,“ zmínil.
Strach z vlků nevnímá jako oprávněný. „Tento strach je uměle udržovaný nejrůznějšími bajkami a pohádkami v čele s tou o Červené Karkulce. Na rozdíl od smyšleného příběhu však člověku riziko od vlka prakticky nehrozí. Jde o nesmírně plachou šelmu, která se člověku zdaleka vyhne,“ vysvětlil.
Útoky vlků
Mezi roky 2002 až 2020 vědci zaznamenali ve světě 26 smrtelných útoků vlka na člověka. Čtrnáct z napadených nezemřelo kvůli vlčím zubům, ale po přenosu vztekliny. V Evropě žádný útok fatální následky neměl od roku 2000. Mezi lety 1950 až 2000 v Evropě zemřelo po pokousání vlkem devět lidí, opět na následky vztekliny. Domácí psi pro porovnání napadnou ročně v Česku 1100 lidí.
Podle dat EU vlci ročně usmrtí asi 65 tisíc hospodářských zvířat. Zejména se jedná o kozy a ovce. Zemědělci v zemích EU dostávají za škody kompenzace, které vyplácí stát, a pobírají dotace na zabezpečení výběhů. V loňském roce vlci zabili v Česku okolo tisícovky hospodářských zvířat.
Vlci v Evropě
V Evropě (bez evropské části Ruska) podle odhadů žije asi 13 tisíc vlků obecných (canis lupus). Trend je, že jeho počty stoupají a rozšiřují se i území, kde vlk žije. Kdysi vlci žili na většině území Evropy, člověk je ale na mnoha místech zcela nebo úplně vyhubil. I v Česku jsou současní vlci „migranti“ z jiných částí kontinentu.
Navzdory současné vysoké ochraně se země potýkají s pytláctvím.
Zdroj: International wolf center
Autor: Kamila Minaříková
Zdroj: Deník.cz
