Nový štáb parku tvoří zoologové, členové Rady NP a další odborní pracovníci. Vyhodnocování procesu se řídí podle platného pohotovostního plánu ministerstva životního prostředí.
„Správa NP Šumava také vydala opatření obecné povahy, na základě kterého bude možné na území národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava problematické vlky cíleně plašit, odchytávat, nebo dokonce v krajní situaci odstranit. K odchytu a odstranění jedince z populace na území národního parku je přitom oprávněný pouze držitel zvláštního rozhodnutí,“ sdělil mluvčí národního parku Jan Dvořák.
Aby mohli být problematičtí jedinci plašeni, odchytáváni, nebo dokonce uloveni, musí vykazovat jasně vyjmenované a popsané znaky, které vybočují ze svých přirozených vzorců chování či instinktů. Například ztratí plachost a stanou se nebezpečnými pro lidi, popřípadě hospodářská zvířata.
„Tímto opatřením bude zároveň možné eliminovat výskyt případných kříženců vlka se psem, kteří jsou na území České republiky nežádoucí,“ přidal Dvořák.
Vedení parku vybízí každého, kdo se na území šumavského národního parku nebo chráněné krajinné oblasti setká s podezřelým či agresivním vlkem, ať informaci nahlásí telefonicky na čísle 731 530 223 nebo písemně na e-mailu sumava.vlk@npsumava.cz.
„Je však zapotřebí předat komplexnější informace - datum, hodinu a místo pozorování, popis chování vlka, a když to jen trochu půjde, tak nám poslat fotografii, nebo ještě lépe případně i video,“ okomentoval vedoucí oddělení zoologie Správy NP Jan Mokrý.
Chování zvířete pak odborný štáb posuzuje podle třístupňové škály závažnosti situace při blízkém setkání s vlkem.
„Pohotovostní plán je velmi komplexním a podrobným dokumentem. Jeho zpracovatelé se snažili domyslet snad všechny možné varianty chování vlka, který se nějakým způsobem setká s člověkem. Jsou v něm popsané situace a postupy od běžného pozorování zvířete z dálky až po to nejkritičtější, kterým je napadnutí člověka vlkem bez zjevné příčiny a bez vyprovokování,“ uvedl Martin Pazourek, náměstek ředitele Správy NP Šumava.
Šelmy sledují od roku 2017
Rozmnožování vlků na Šumavě odborníci potvrdili poprvé v roce 2017. Od té doby pokračuje důkladné pozorování v NP Šumava a Bavorský les i v CHKO Šumava. Odborníci při sledování využívají fotopasti a genetické analýzy vzorků srsti a moči. Devět vlků má navíc monitorovací obojky, které umožňují jejich detailní sledování.
„Aktuálně máme doložených osm vlčích teritorií. Pro potvrzení deváté smečky v Boleticích jsme stále nezískali dostatek ověřitelných dat. Naproti tomu můžeme potvrdit reprodukci u čtyř smeček. Minimální odhad počtu vlků je 30 včetně mláďat. Musím však upozornit, že toto jsou průběžná data za půl roku a mohou se ještě změnit,“ dodal zoolog Mokrý.
Pracovníci Správy NP Šumava také vyhodnocují škody vzniklé na hospodářských zvířatech chráněnými živočichy, jako je právě vlk nebo rys. Od ledna letošního roku do začátku října řešili 35 škodných událostí způsobených vlkem, což je stejný počet událostí jako za celý rok 2023. Zároveň posoudili pět škod způsobených rysem ostrovidem. Nejčastěji se objevují škody na území CHKO Šumava a těsně za jejími hranicemi.
Autor: Eva Petrová
