Společné prohlášení, kde vyzývají vládu, odpovědná ministerstva a další politické úřady k řešení aktuální situace se zvláště chráněnými živočichy, podepsali zástupci Agrární komory ČR, Českomoravské myslivecké jednoty, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Zemědělského svazu ČR a další. „Upozorňujeme na stoupající výši státem placených náhrad za škody způsobené zvláště chráněnými živočichy, invazními druhy a ostatními predátory v přírodě. Vyzýváme vládu otevřít otázku nárůstu počtu jednotlivců zvláště chráněných druhů, invazních a nepůvodních druhů a jiných predátorů s dopadem na pokles počtu ostatních živočichů a nárůstu škod působených hospodařícím subjektům v krajině,“ napsaly v prohlášení organizace.
Predátory se myslí především vlk obecný, šelma, která je v české krajině vrcholovým predátorem. A protože škody se v průběhu let výrazně nesnižují a počty vlků naopak zvyšují, sílí hlasy pro regulaci a odstřel vlků. Ještě za vlády Petra Fialy (ODS), kdy byl ministrem životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), oznámil resort, že chce snížit ochranu vlka, čímž by se pravidla lovu rozvolnila. A po ministerské výměně se na tom nic nezměnilo. „Stejně jako minulé vedení resortu také vnímáme potřebu situaci s vlkem regulovat. Aktuálně na toto téma jednáme také s Ministerstvem zemědělství. Jen musíme posečkat na verdikt evropského soudu,“ potvrdil pro Deník.cz ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
Ochrana vlka jako zvláště chráněného živočicha je totiž ošetřena i celoevropským právem a takzvanou Bernskou úmluvou. EU na konci roku 2024 prohlasovala snížení ochranného statusu vlka „z přísně chráněný“ na „chráněný“, což by v budoucnu mohlo vést k tomu, že se vlk stane lovnou zvěří. Toto rozhodnutí EU ale skončilo u soudu. Proti se stavěli nejen ochránci zvířat, ale také široká vědecká obec.
A momentálně jak Česko, tak zbytek EU, čekají na verdikt Soudního dvora EU . „Hlavní argumenty, o které se žaloba opírá, je to, že se nerozhodovalo na základě vědeckých dat a posudků. Ale spíš politicky,“ přiblížil pro Deník.cz koordinátor projektu Šelmy Hnutí Duha Michal Feller.
Jako příklad za všechny se dává zkušenost předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, které vlci zadávili oblíbeného poníka . A je to i její domovské Německo, které proti vlkům v Evropě přitvrdilo. V březnu spolkový sněm schválil zákon, který, pokud projde celým legislativním procesem hladce, z vlků udělá lovnou zvěř.
Kolik je v Česku vlků?
Počty vlků v ČR se zatím jen odhadují, ale je jisté, že rostou. Odhady se pohybují okolo čtyři sta jedinců. A neklesají ani hospodářské škody po napadení stád ovcí a dobytka. Podle dat Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, které má Deník.cz k dispozici, se vyšplhaly škody za vlka v loňském roce na bezmála jedenáct a půl milionu korun. Hospodáři nahlásili celkem 331 útoků. Do poloviny února 2026 jich bylo zatím potvrzených eviduje šest.
Hospodářské škody jako hlavní argumenty proč plošně vlka lovit ale ochránci zvířat ani přírodovědci neuznávají. „Velikost populace, která u nás aktuálně je, není důvodem proč přistupovat k regulacím. Nemůžeme vůbec mluvit o tom, zda je vlk přemnožený, protože je to vrcholový predátor a přemnožit se nemůže, protože musí mít dostatek potravy, což jeho počty přirozeně reguluje,“ popsal Michal Feller z Hnutí Duha.
Neobstojí podle něj ani argument, že vlk může napadnout člověka, protože takové případy jsou extrémně ojedinělé v celoevropském měřítku, natož v Česku. „A na regulaci rizikových jedinců už legislativní nástroje máme,“ připomněl Feller.
Regiony
Kritika za návrhy odlovu vlků ale nepřichází jen od ochránců zvířat. Proti stanovisku zájmových skupin se ohradila například Asociace soukromého zemědělství ČR. Podle ní biodiverzitu decimuje v české krajině přemnožená spárkatá zvěř. „Nejsou to vlci a medvědi, ale divoká prasata. Tedy zvěř, jejíž početní nárůst se nesprávným výkonem práva myslivosti zcela vymkl kontrole. Mimochodem, jedním z důvodů nárůstu populace vlka je vysoký stav spárkaté zvěře, která tvoří hlavní součást jeho jídelníčku,“ uvedla asociace .
Debata, která se v Česku kvůli vlků povede, ale nebude podle Michala Fellera jen věcnou debatou s vědeckými argumenty. „Vnímáme, že zájmové skupiny mají pocit, že v minulých měsících nastalo to správné politické prostředí, kdy se dá regulace vlka prosadit snáze, než dřív. Čekáme, že tyto snahy zesílí, ale je to špatný přístup, který nebude účinný. Na Slovensku, kde byl lov povolený, data neprokázala, že by hospodářské škody významně klesaly,“ doplnil Feller.
Jaké škody působí vlk a čím se mohou hospodáři bránit?
Zastánci vlků upozorňují, že pro klidnější soužití vlka a člověka v hospodářské krajině je potřeba mít zabezpečená stáda a zemědělské chovy. Na zabezpečení mohou zemědělci čerpat dotace. Podmínky se ale mají od roku 2027 zpřísnit kvůli nové vyhlášce. „Ta počítá s tím, že v případě opakovaného napadení stáda u jednoho chovatele by po třech opakováních nebyly dále státem hrazeny náhrady, pokud chovatel stáda nezabezpečí. Způsoby zabezpečení jsou ukotveny v podobě tzv. Standardu AOPK ČR. Cílem je především předcházet škodám a neučit vlky na hospodářská zvířata jako dostupný a nežádoucí zdroj potravy,“ vysvětlila pro Deník.cz mluvčí
Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
Vlci způsobili v roce 2025 škody za 11,366 milionů korun. To bylo o tři sta tisíc méně, než v roce 2024, ale zároveň o více než 1,3 milionu korun více, než v roce 2023.
Vlk obecný navíc není jediným zvláště chráněným živočichem, za který stát platí. Přeborníkem jsou vydra říční a kormorán velký, kteří hodují na rybnících a vodních tocích. Loni vystavili účet za 123 milionů korun.
Autor: Kamila Minaříková
Zdroj: Deník.cz
Zdroj: Deník.cz
