Na jihozápadním okraji moravskoslezské Ostravy leží Stará Bělá. Obec prvně připomínaná již v roce 1272, je od roku 1990 jedním z 23 obvodů města. Rozsáhlé urbanizaci průmyslového území aglomerace bývalá samostatná obec odolává a zachovává si venkovský ráz. Celý katastr vně zástavby je lemován poli, loukami, lesními porosty a po jeho západní straně meandruje řeka Odra. Středem Staré Bělé protéká potok Starec, dříve Bělá, který dal obci jméno. Zde v ulici Do Svahu má sídlo rodinná farma Nováčkových. V domě žijí tři generace Nováčků. Zemědělství má v rodině stejně jako ve vsi pevné kořeny po mnoho pokolení. Chod farmy zajišťuje Markéta Nováčková s manželem Radimem a vydatnými pomocníky, syny Vojtěchem, Šimonem a nejmladším Tomášem, ke kterým se ještě rád přidává kamarád Dominik. Nejstarší Vojtěch studující zemědělskou školu již ovládá i obsluhu strojů a prosazuje moderní způsoby hospodaření ohleduplné ke krajině. Paní Markéta vystudovala obor produkce a asistentka režie a působila na pozici vedoucí produkce v ostravském televizním studiu České televize. Obor a bývalé zaměstnání na hony vzdálené zemědělství ji ale překvapivě vůbec nebrání v úspěšném řízení provozu rodinné farmy. Je rovněž zastupitelkou městského obvodu, pracuje pro Charitu Ostrava, je aktivní ve skautingu, zasloužila se o znovuobnovení kříže z roku 1889, který byl poničen vandaly a v této nelehké době pomáhá ukrajinským uprchlíkům začlenit se do společnosti. Rodina poskytla azyl sedmi lidem.
Nováčkovi hospodaří v jihozápadní příměstské části Ostravy, s nadmořskou výškou okolo 250 metrů, na 220 hektarech orné půdy a 30 hektarech luk. Obhospodařované zemědělské pozemky se nachází ve čtyřech katastrech a není jednoduché sladit všechny patřičné zemědělské postupy, velká část pozemků je navíc poměrně svažitá, což je rovněž nutné zohlednit. Na orné půdě pěstují zejména sladovnický ječmen, řepku ozimou, mák, jetel inkarnát, sóju, pšenici ozimou a další plodiny. Jako meziplodiny využívají téměř na polovině výměry pelušku a svazenku. Na erozně ohrožených místech vysázeli zatravněný sad a v mírně erozně ohrožených místech v ochranných pásech provádí výsev čiroku nahusto. Píce z trvalých travních porostů z okolí města slouží pro výkrm 60 až 100 kusů na podestýlce chovaného masného skotu. O volbě formy ustájení zvířat rozhodlo ochranné vodárenské pásmo, které neumožňuje volné pasení skotu. Mimo skotu se farma zaměřuje také na menší výkrm slepic a krůt a domácí chov králíků.
Starý statek zděděný po rodičích již kapacitně a technicky nevyhovuje rozvoji a rozsahu činností farmy, proto se rodina rozhodla odkoupit v blízké Staré vsi nad Ondřejnicí zchátralý, opuštěný zemědělský areál, který původně sloužit pro chov až 5000 prasat. A tak se zrodil a rozjel projekt „Farma ve vsi“, který spočívá v obnovení zdevastovaného zemědělského podniku. „Zvolili jsme zemědělský „brownfield“, protože máme za to, že v naší profesi se má navazovat na osvědčená místa, a ne stavět nové areály na zelené louce a zbytečně obírat krajinu o další ornou půdu. Ta se přece stará o obživu naší generace i těch, kdo přijdou po nás,“ sdělují unisono Markéta a Radim Nováčkovi. Od roku 2020 objekty v areálu postupně rekonstruují nejen pro potřeby moderního, k přírodě šetrného hospodářství, ale také pro osvětové, vzdělávací a společenské akce. Po rekonstrukci tak vznikl například prostor pro ustájení výkrmového masného skotu, bourárna masa z vlastní produkce, skleník, sklad obilovin a objekt společenského setkávání. Zde se konají semináře o zemědělství, ekologii nebo třeba o floristice, včetně projektů pro školy a školky. Farma rovněž nabízí tyto prostory pro pořádání rodinných akcí, přátelského posezení a dalších společenských akcí.
Ve zničeném zemědělském areálu postupně budují unikátní interaktivní expozici, která dětem i dospělým návštěvníkům přiblíží, jak vypadá skutečný venkovský život, co obnáší práce na poli, zahradě, ve skleníku, péče o hospodářská zvířata, o zemědělskou techniku, včetně prodeje produktů ze dvora. Rozlehlé prostory mezi jednotlivými objekty slouží jako zeleninová a hlavně květinová zahrada, kde dobrovolně pomáhají místní maminky a babičky. Díky tomu vznikl květinový stánek se samoobslužným prodejem. Kromě kvalitního hovězího masa z vlastního chovu nabízejí Nováčkovi formou prodeje ze dvora i krůtí maso, vejce, obilí, zeleninu, mák a med. Vše z vlastní produkce.
Radim Nováček, zemědělský odborník, se díky znalosti terénu a spolupráci s pomology zasloužil o výsadbu sadu z původních ovocných odrůd na erozně ohrožených obecních pozemcích a stromořadí kolem polní cesty. O další výsadbě ovocných dřevin se uvažuje na svažitém pozemku nad rybníkem, který se trochu netradičně nachází prakticky v lese.
Hodnotitelská komise po zralé úvaze udělila farmě Nováčkových stříbrnou medaili v programu Pestrá krajina.
Ing. Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina
