Pokud se týká zásob vody, tak ta je zatím dostatečná v našich přehradách, jejichž naplněnost se aktuálně pohybuje většinou na úrovni 90 a více procent, jen výjimečně kolem 70 procent. To je důležité nejen z hlediska zdrojů pitné vody, ale i z hlediska potenciálu nadlepšovat průtoky, což je v praxi odpouštění většího objemu vody z přehrad, než do nich přitéká, což zlepšuje vodní bilanci v území pod přehradami. Mimo jiné i z hlediska výše hladiny v soukromých studních.
Jejich vlastníci by přitom neměli zanedbávat kontrolu kvality vody. To je obzvláště vhodné v jarních měsících po zimním tání, kdy roste riziko znečištění podzemních vod. Voda ze studní legislativně nepodléhá žádné pravidelné kontrole, jak ale opakovaně upozorňují vodohospodáři, alespoň jednou ročně by majitelé kontrolu provést měli. I loni totiž voda ze soukromých studní nesplňovala parametry vyhlášky na složení pitné vody, a to ve 92 procentech případů, i když nesplnění parametrů ještě automaticky neznamená, že taková voda představuje zdravotní riziko. Tak či tak jsou ale při rozborech vody ze studní pravidelně zjišťovány především nevyhovující mikrobiologické ukazatele, a dále překročení maximálních limitů pro dusičnany a železo. Rozbory vody ze studní provádějí vodohospodářské společnosti, ceny se pohybují mezi 1 000 a ž 1 500 korun za vzorek.
Vrátíme-li se ještě k rizikům sucha, pak jednou možností prevence je pestřejší zemědělská krajina a trvalý vegetační pokryv půdy. Dotačně k tomu směřují opatření podporovaná v rámci AEKO, a je třeba připomenout, že Státní zemědělský intervenční fond začal tento týden vydávat rozhodnutí na podporu biopásů a meziplodin v celkové výši 146 milionů korun.
V uplynulém týdnu byly také zveřejněny některé statistiky, z nichž vyplývá, že některá opakovaně prezentovaná rizika nejsou zas tak fatální, jak by se mohlo z vyjádření některých politiků a zástupců podnikatelské veřejnosti v ČR zdát. První z nich jsou data Svazu energetiky ČR (SEČR) týkající se cen plynu v EU v roce 2025. Podle nich patřila ČR v rámci zemí střední a východní Evropy k těm levnějším, i když byl plyn v ČR dražší než ve Španělsku, Portugalsku, Francii a o jednotky eur i oproti Německu. Ceny plynu pro domácnosti byly podle SEČR loni nejvyšší ve Švédsku, meziročně nejvíce rostly v Lucembursku a nejvíce klesaly v ČR. U plynu byla pozice českých domácností v porovnání s elektřinou příznivější, kdy za sledované období klesla cena o 10 procent a pohybovala se pod průměrnou cenou v EU. Situace se pochopitelně změnila, a ještě se měnit bude v důsledku konfliktu na Blízkém východu, minimálně loni ale nebylo pravdou, že energie jsou v ČR nejdražší, nebo skoro nejdražší v EU.
Obdobně lze hodnotit nejnovější data Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který hodnotil více než 125 000 vzorků potravin z hlediska množství reziduí pesticidů a jejich maximálních limitů. Podle aktuální zprávy EFSA přitom zůstává riziko pro lidské zdraví způsobené rezidui pesticidů v potravinách nízké. Prezentovaná data se týkají roku 2024, konkrétně vzorků lilků, banánů, brokolice, pěstovaných hub, grapefruitů, melounů, sladkých paprik, stolních hroznů, panenského olivového oleje, pšeničného zrna, hovězího tuku a slepičích vajec. Z nich bylo 98,8 procenta vzorků shledáno v souladu s legislativou EU, což je výsledek shodný s 98,7 procenta zaznamenaným v roce 2021, kdy byl analyzován stejný výběr produktů. U 43,1 procenta vzorků nebyla nalezena žádná měřitelná rezidua pesticidů, zatímco 54,5 procenta vzorků obsahovalo jedno nebo více reziduí v rámci maximálních limitů reziduí (MLR). MLR byly překročeny u 2,4 procenta vzorků, z nichž jen 1,2 procenta bylo potvrzeno jako nevyhovující.
Podstatná jsou přitom zejména zjištění EFSA týkající se zemědělských komodit a potravin dovážených do EU ze třetích, mimoevropských zemí. Ze 39 433 vzorků dovezených potravin analyzovaných v rámci kontrol neobsahovalo 38,3 procenta žádná kvantifikovatelná rezidua a 56,2 procenta mělo rezidua pesticidů v rámci zákonem povolených úrovní. Přibližně 5,5 procenta překročilo limity EU, z nichž 3,6 procenta nebylo v souladu s předpisy a vstup těchto nevyhovujících šarží na trh s potravinami v EU byl zastaven. To vše v praxi znamená, že dovozy do EU nepředstavují takové riziko, jaké se jim přikládá, například v souvislosti s obchodními dohodami s Mercosur nebo třeba s Ukrajinou.
Nakonec ještě jedno avízo na blížící se potravinářskou akci: Ve dnech 14. až 17. května se v prostorách Výstaviště v Českých Budějovicích uskuteční národní potravinářský veletrh CZECH FOOD EXPO, jehož součástí je bohatý doprovodný program s ukázkami přípravy pokrmů i řada diskusních panelů na téma potravin. I vzhledem k potřebě zvyšovat přidanou hodnotu k zemědělským komoditám na všech úrovních může být tato akce inspirací i pro sedláky z rodinných farem z Asociace soukromého zemědělství ČR.
Petr Havel
