Nejaktuálnější je přitom změna takzvané snídaňové směrnice EU týkající se mimo jiné označování medů. Ta vstupuje v platnost v neděli 14. června, a to ve všech zemích EU. Výsledkem je, že se od pondělí 15. června letošního roku nesmí do EU dovážet medy typově označené jako „směs medů ze zemí EU a medů mimo EU“. Směsné medy musí být nově označeny podle zemí původu medu, a to sestupně podle podílu medu z té které země. Změnu podporují i potravináři, ačkoli jim opatření může přinést komplikace při nutnosti měnit etikety na produktech v případě, že se skladba medů z různých zemí změní. Nutno připomenout, že ČR byla ještě před 15 lety vývozcem medu a tuzemská produkce činila přes 11 000 tun. Dnes je ČR dovozcem medu (produkce přes 5 000 tun) a soběstačnost činí 67 procent. Do EU se dováží nejvíce medu z Číny (27 procent) a z Ukrajiny (30 procent).
Další úprava, dotýkající se ale zemědělství jen nepřímo, spočívá v tento týden přijaté změně v systému emisních povolenek ETS 2. Základním cílem má být prevence vůči možnému skokovému růstu cen povolenek, s tím, že pokud by jejich cena přesáhla 45 eur za tunu oxidu uhličitého, EU by automaticky uvolnila dodatečný balík povolenek z takzvané rezervy tržní stability, což má dalšímu růstu cen zabránit. Změna spočívá v nárůstu množství dodatečně uvolňovaných povolenek a prodloužením doby zmiňované rezervy do roku 2023. Aktuálně se také v EU diskutují změny v regulaci a kontrole pesticidů, a to prostřednictvím návrhu, který připravilo kyperské předsednictví EU, což se už zemědělství dotýká přímo.
Největší revoluce v evropské legislativě se ale očekává příští týden, kdy by se měli europoslanci zabývat návrhem na liberalizaci podmínek nových šlechtitelských metod zahrnovaných pod obecný pojem NBT, a zejména uváděním komodit NBT do zemědělské praxe a produktů z nich vyrobených na trh. Podle kuloárových informací by měl být návrh přijat a EU by tak po desítkách let diskusí na téma modifikovaných nebo editovaných organismů umožnila zemědělcům tyto technologie v praxi využívat. Jde ale o kompromis, při kterém nepůjde o plnou liberalizaci, a v případě, že razance zásahů do genové informace bude příliš velká, zůstanou takové produkty pod stávající přísnou legislativou platnou pro geneticky modifikované organismy (GMO). To se týká technologií jako mutageneze nebo cisgeneze, naopak využití editace genů technologií editace (CRISPR) má být povoleno. Uvedený návrh má řešit i dosud největší překážku komerčního využití NBT, a to cenovou dostupnost osiv NBT pro praktikující zemědělce tak, aby je mohli reálně využívat s tím, že ceny NBT osiv by měly být srovnatelné s dnes využívanými osivy. Podmínky využití patentů NBT jsou pak v současné době předmětem právních analýz, v ČR se problematice věnuje Karlova univerzita v Praze.
Vzhledem k tomu, že z výsledků plošného monitoringu, který provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) vyplynul významný pokles populací hrabošů ve 12 ze 13 krajů ČR, zrušil ÚKZÚZ s účinností od 9. června 2026 nařízení o povolení použití přípravku Stutox II a Ratron GW ze dne 1. 4. letošního roku umožňující aplikaci zvýšených dávek rodenticidů do nor proti hraboši polnímu. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) pak tento týden zahájil příjem hlášení o škodách způsobených letošními mrazy na ovocných stromech. Podle SZIF budou následně na základě přijatých hlášení probíhat místní šetření, jejichž cílem bude ověřit rozsah poškození přímo v terénu. Pěstitelé by přitom měli hlásit jen škody přesahující poškození 30 procent celkové odhadované produkce daného ovoce.
Veřejností bedlivě sledovaná data zveřejnil tento týden také Český statistický úřad (ČSÚ). Podle nich vzrostly v květnu letošního roku meziměsíčně spotřebitelské ceny pouze o 0,1 procenta a meziročně o 0,4 procenta, především kvůli meziročně o zhruba 2 procenta nižším cenám potravin. Je sice pravda, že loňská srovnávací základna z května 2025 byla poměrně vysoká, i tak lze ale považovat za překvapení, že se ani do cen tuzemských zemědělců ani potravinářů stále nepromítají vyšší náklady v důsledku konfliktu na Blízkém východě, což je dobrá zpráva pro spotřebitele, ale ne už tak pro agrárně-potravinářský sektor. Ještě horší zprávou pro tento sektor jsou ale průběžné výsledky agroobchodu za letošní rok, které v tomto týdnu ČSÚ také prezentoval. Oproti předchozímu roku, který byl v bilanci agroobchodu historicky nejhorší, se totiž za první čtyři měsíce letošního roku zvýšil schodek agroobchodu zhruba o 4,5 miliardy korun na 23,6 miliardy korun. Zdá se tak, že konkurenceschopnost našeho zemědělství dále klesá, a ze zveřejněných dat lze také předpokládat, že letos poklesne i soběstačnost ČR v produkci zemědělských komodit a potravin.
V reakci na probíhající klimatické změny zahájil tým Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) výzkum zaměřený na reálné možnosti využití vybraných nepůvodních listnatých dřevin v lesním hospodářství. Cílem je zjistit, zda by některé druhy stromů a keřů mohly pomoci českým lesům lépe se přizpůsobit dopadům klimatické změny a zároveň přinést díky své produkci dříví reálný ekonomický užitek vlastníkům lesů. Potenciál pro širší využití v lesnictví má mít podle vědců například kaštanovník setý, ořešák černý, líska turecká, platan západní nebo ořechovec vejčitý. Projekt potrvá do roku 2030 a jeho výsledky budou důležité, zejména z hlediska možností obměny druhové skladby našich lesů v budoucnosti. Zásadní pak je a bude nutná změna pojetí nepůvodních druhů, v níž dosud převažuje značně konzervativní, a podle všeho již nevyhovující přístup.
Petr Havel
