Zdá se tedy, že zemědělci mohou pravděpodobně počítat s nějakou kompenzací zvýšených cen hnojiv, tlaků na kompenzace všeho druhu ale bude více. Kroky k řešení propadu cen požadují po EK mimo jiné producenti mléka, a kompenzace za škody způsobené mrazy požadují také ovocnáři. Ti z ČR vyčíslili tento týden škody na letošní úrodě předběžně na více než 1,5 miliardy korun, ministr zemědělství již také odeslal žádost o kompenzace do EU a hodlá o nich jednat také příští týden na Radě ministrů. Před dvěma lety, kdy mrazy také výrazně poškodily (nejen v ČR) úrodu ovoce, přispěla EU na kompenzace škod částkou 400 milionů korun, jak a zdali tomu tak bude i letos, je ovšem další zatím nezodpovězenou otázkou. Vše totiž nasvědčuje tomu, že letošní škody budou v ČR nižší než ty předloňské, což ale ukáže následujících několik měsíců.
Potravináře a obchodníky by zase mělo zajímat, jak pojme EU revizi směrnice 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. Ve hře je mimo jiné regulace prodejů potravin za podnákladové a podnákupní ceny nebo zákaz takzvaných teritoriálních restrikcí, jejichž projevem je odlišná cena při nákupech potravin pro jednotlivé země EU. Zákaz restrikcí by byl určitě na místě, zvažované regulace cen (například těch podnákupních) je ale velmi sporná myšlenka. Jednak jde o součást konkurenčního boje mezi obchodníky, přičemž prodej za podnákupní ceny je v zásadě rizikem obchodníka, především by ale regulace všeho typu v důsledku vedly k růstu cen potravin, a šlo by tak o opatření, které není v zájmu spotřebitele.
Přetrvávající uzavřenost problémů řešených a diskutovaných v rámci ČR odsouvá do ústraní pozornosti i systémové problémy v zahraničí. Příkladem je stav veřejných financí, který je v ČR předmětem oprávněné kritiky, ale sousední Polsko, se kterým se ČR často poměřuje, je na tom podle informací ze samotného Polska ještě hůř. Státní dluh Polska se podle nich loni meziročně zvýšil o zhruba 19 procent a dosáhl 451 miliardy eur, letos očekává polské Ministerstvo financí deficit veřejných financů kolem 6,8 procenta HDP a celkové překročení maastrichtského limitu ve výši 60 procent HDP, což by bylo poprvé v historii Polska, kdy by veřejný dluh tuto hranici podle metodiky EU překročil. Problémy s výdaji a veřejnými rozpočty tak zdaleka neřeší jen naše země.
Pořadatelé letošního, v pořadí 52. ročníku mezinárodního filmového festivalu EKOFILM odtajnili klíčové téma pro tento rok, kterým je, celkem nepřekvapivě – voda. Letošní EKOFILM se proto zaměřuje na vodní koloběh, a tématu „vodoběh“ se má věnovat filmový program z celého světa i odborné diskuse, od sucha a přívalových dešťů přes obnovu krajiny, městské mikroklima až po otázku pitné vody a její recyklace. Letošní EKOFILM proběhne od 1. do 4.10, ještě do 15. června ale mohou do mezinárodní soutěže EKOFILM přihlašovat své snímky zájemci o účast v ní. Odborná komise vybere jako každoročně 25 nejzajímavějších filmů s environmentální tematikou napříč žánry, od dokumentů přes hrané a animované snímky až po experimentální tvorbu. O finálním složení se rozhodne do konce července.
Stavu životního prostředí se týká také další z řady výzkumů Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), a to monitoringu mikroplastů v zemědělské produkci. Vědci z MENDELU spolu s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR vyvinuli platformu, která monitoruje cirkulaci mikroplastů v půdě, rostlinách, krmivech i organismech hospodářských zvířat. V případě rostlin se ukázalo, že běžné mikroplasty o velikosti několika mikrometrů se do rostlinných pletiv dostávají jen velmi obtížně, což je na první pohled dobrá zpráva. Problém ale je, že v půdě postupně vznikají stále menší částice, které už rostlinami procházet mohou, což jsou především nanoplasty. Ty by mohly představovat podle vědců významné riziko v budoucnosti, kdy mohou potenciálně způsobit retardace kořenových systémů rostlin.
Nakonec jen stručně jedna personální informace: Na v pořadí 35 sněmu Agrární komory ČR byl tento týden opětovně zvolen do jejího čela na další tři roky Jan Doležal, jehož podpořilo 157 za 160 delegátů sněmu.
Petr Havel
