Naší zemi postihla v uplynulém týdnu druhá letošní vlna mrazů, a i když se tak stalo v období pokročilejšího vývoje vegetace, zejména ovocných stromů, výraznější negativní dopady bude mít spíše předchozí vpád arktického vzduchu v průběhu dubna. Letošní škody mají podle ovocnářů dosáhnout stovek milionů korun, prognózy jsou ale přece jen poněkud předčasné, neboť zatím neberou v úvahu regenerační schopnosti přírody. I tak ale hodlá Ministerstvo zemědělství (MZe) žádat v EU o kompenzace pro pěstitele ovoce na Radě ministrů 26. května – před dvěma roky bylo přitom MZe úspěšné, a EU přispěla na kompenzace částkou 400 milionů korun.
Aktuálně MZe upravilo některé podmínky pro vyplácení některých národních dotací, mimo jiné v programech Biologická ochrana rostlin, Demonstrační farmy, Zlepšení životních podmínek v chovech hospodářských zvířat a v programu Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu, u kterého stanovilo maximální limity pro vybrané pořizované technologie. Na první pohled se přitom zdá, že změny jsou spíše pozitivní, to ale nakonec stejně ukáže až reálná praxe.
Bilanci počtu kontrol a jejich výsledků zveřejnila v uplynulém týdnu Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Ta loni uskutečnila celkem 47 370 kontrol, a z uvedeného počtu je zřejmé, že není žádoucí počty kontrol dále zvyšovat, jak to občas požadují někteří politici. Důležité jsou totiž zejména výsledky, i ty je ale třeba správně interpretovat. SZPI přitom loni zjistila celkem 2 310 nevyhovujících šarží potravin a ostatních výrobků, přičemž u potravin ze třetích zemí nevyhovělo požadavkům národních nebo evropských předpisů 31,5 % hodnocených šarží, u potravin původem ze zemí EU nevyhovělo 19,5 % kontrolovaných šarží a tuzemské potraviny nevyhověly v 13,3 %. Uvedená procenta se přitom zdají vysoká, nejsou ale odrazem zdravotních rizik, ale týkají se i pochybení v označování potravin nebo obsahu složek deklarovaných na obalech výrobku. Nelze z toho tedy dovozovat, že by třetina produktů dovážených do EU nebo každý sedmý produkt původem z ČR představoval pro spotřebitele ohrožení jeho zdraví.
Vědci z Brazílie a Británie prezentovali potenciál stromu Moringa olejodárná v odstraňování mikroplastů z vody. Podle nich mohou být extrakty ze semen těchto rychle rostoucích stromů při odstraňování mikroplastů z pitné vody stejně účinné jako běžně používané chemikálie, přičemž účinnost činí 98,5 procenta. V porovnání s dnes hojně používaným prostředkem, což je síran draselno-hlinitý, známý jako kamenec, byla semena moringy v zásaditějším vodách dokonce účinnější než kamenec. Výhodou použití semen oproti kamenci je podle vědců skutečnost, že jsou obnovitelná, biologicky rozložitelná, nevytvářejí velké množství kalu a představují menší toxikologické riziko, neboť hliník může být ve vysokých koncentracích toxický.
České národní parky letos poprvé společně oslaví Evropský den chráněných území. Pod heslem „Spojeni přírodou“ připravily národní parky České Švýcarsko, Krkonoše, Podyjí a Šumava na sobotu 23. a neděli 24. května bohatý program pro rodiny s dětmi, milovníky přírody i odbornou veřejnost. Akce není pouze oslavou druhové pestrosti a divočiny, ale také zahájením nové spolupráce mezi parky v oblasti vzdělávání a udržitelného turismu. Evropský den chráněných území, stanovený Federací EUROPARC na 24. května, připomíná význam nejcennějších lokalit našeho kontinentu. Letošní ročník zdůrazňuje propojení krajiny, rostlin, zvířat, a lidí, kteří v těchto oblastech žijí a pracují. Podrobnosti o jednotlivých akcích jsou na webových stránkách národních parků.
Petr Havel
