Podle poslední zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) rostou v EU rizika nákaz hospodářských zvířat, mimo jiné rostoucím počtem ohnisek afrického moru prasat (APP). Podle EFSA se počet zemí EU postižených APP zvýšil loni ze 13 na 14 po zjištění viru u divokých prasat ve Španělsku. Počet ohnisek AMP u domácích prasat v EU se zvýšil z 333 v roce 2024 na 585 v roce 2025, v případě divokých prasat se počet hlášených ohnisek v EU se zvýšil ze 7677 v roce 2024 na 11 036 v roce 2025. Nejvyšší podíl na počtu ohnisek domácích prasat představuje Rumunsko s podílem 81 procent.
Prasat se také týká Aujeszkyho choroba, přičemž Státní veterinární správa zahájila letos celoplošný monitoring této nemoci, který by měl být letos také ukončen. To je důležité zejména z hlediska zcela aktuálních informací, podle nichž je již testován přípravek schopný Aujeszkyho chorobu vyléčit, a je tedy vhodné mít přehled o jejím výskytu. Uvedená nemoc představuje přitom hrozbu zejména pro myslivce, neboť se jí mohou nakazit lovečtí psi, kteří na ní umírají, zatímco v chovech domácích prasat se nevyskytuje. Hlavní zprávou ale je, že lék proti nemoci by mohl být podle některých údajů na trhu k dispozici už v závěru letošního roku.
Jednou z nemnoha příznivých zpráv je návrh Nařízení Rady EU liberalizující trh s geneticky upravenými rostlinami. Cílem je deregulace rostlin NGT (nové genomické techniky) kategorie 1, které jsou považované za ekvivalentní konvenčně šlechtěným rostlinám. Návrh na deregulaci podpořila i ČR, proti hlasovalo Chorvatsko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko, důležité ale bude, jak dopadne hlasování v Evropském parlamentu v polovině června letošního roku. Výsledkem liberalizace by pak mělo být, že NGT rostliny kategorie 1 a produkty z nich nebudou muset být speciálně označovány, zatímco na NGT kategorie 2 se složitějšími genetickými modifikacemi se nadále budou vztahovat právní předpisy o GMO, mezi něž patří požadavky na povolování, sledovatelnost a povinné označování. Podle EU je cílem nařízení je zvýšit konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského sektoru a zajistit rovné podmínky pro evropské subjekty, a zároveň posílit potravinovou bezpečnost a snížit vnější závislosti. Podle EU umožní Nařízení vyvíjet nové odrůdy rostlin, které jsou odolnější vůči změně klimatu a vyžadují méně hnojiv nebo pesticidů. „Naši zemědělci a zemědělsko-potravinářský sektor budou lépe vybaveni k inovacím a budou moci nadále produkovat zdravé a bezpečné potraviny pro naše občany,“ uvedla EK. Každopádně, v oblasti biotechnologií jde po letech restrikcí o důležitý pokrok.
I vzhledem k tomu, že se blíží období letních brigád, je žádoucí připomenout zlepšení podmínek pro sezónní pracovníky zaměstnané na dohody o provedení práce v zemědělství. Opatření přijaté ještě předchozím vedením Ministerstva zemědělství jednak navyšuje počet hodin z původních 300 na 1280, umožňují využít slevu na sociálním pojistném ve výši 7,1 procenta z vyměřovacího základu a zvyšují minimální hodinovou mzdu na 134,40 koruny, byť reálně jsou hodinové mzdy o dost vyšší. Zlepšení podmínek pro brigádníky se nicméně týká především práce u pěstitelů zeleniny a ovoce, a ne úplně všech komodit. Neplatí například pro chmelové brigády – ale chmel není ani zelenina, ani ovoce.
Aktivní Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) ukončí tento měsíc čtyřletý mezinárodní projekt PoVE Water Scale-up zaměřený na vzdělávání v oblasti vodního hospodářství. Mezi výstupy projektu patří nové vzdělávací hry a aplikace ve virtuální realitě určené pro středoškolské studující. Program ale není určen jen pro ně, ale také pro učitele, učitelky i širokou veřejnost, a věnuje se tématu vody v lesní, zemědělské i městské krajině. Díky projektu PoVE Water Scale-up vzniklo během let několik nových výukových materiálů pro střední školy.
Petr Havel
