Ve čtvrtek 18. června proběhly v gesci a v areálu vydavatelství Economia dvě panelové diskuse pod souhrnným názvem „Proměny zemědělství 2026“. Ve druhé části diskuse přitom vystoupili tři ministři zemědělství (bývalí Petr Bendl a Marek Výborný a současný Martin Šebestyán) na téma budoucnost Společné zemědělské politiky EU s překvapivě poměrně konsenzuálním hodnocením výzev pro naše zemědělství. Z prezentovaných vyjádření mimo jiné vyplynulo, že v EU převažuje názor na samostatné vyčlenění podpor do zemědělství v rámci společného fondu pro rozvoj venkova, s tím, že částka pro zemědělství by měla být garantována. Dalším pro zemědělce důležitým signálem je naopak nevůle mnoha zemí k zavedení přechodného období (odklad plánovaných reforem od roku 2028), i když je otázka odkladu stále otevřená. Připomenout lze přitom, že případný odklad by pravděpodobně v ČR znamenal revizi stávajících podmínek redistribuce tak, že zvýšená sazba dotace by se týkala namísto současných 150 hektarů nově až 450 hektarů.
Podle očekávání schválili poslanci Evropského parlamentu tento týden (ve středu) liberalizaci legislativy týkající se nových genomických technik (NGT), což by mělo narovnat podmínky mezi evropskými a neevropskými zemědělci při využívání nových technologií. Krok EU přichází v době, kdy se ve světě uplatňují u stále širšího spektra komodit technologie na bázi CRISPR (editace genů), nejnověji se tak stalo v případě kakaa a salátu. Europoslanci také schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA, Evropská Komise má mít ale podle schváleného dokumentu pravomoc rychle reagovat, pokud by USA přestaly plnit svoji část dohody. Součástí je také mechanismus umožňující zvýšení cel, pokud by byl trh v konkrétních odvětvích zaplaven americkým zbožím. Podstatné nicméně je, že zemědělci v EU mají další zaoceánskou konkurenci a tlaky na efektivitu zemědělství v EU dále rostou.
Zejména v souvislosti s úmyslem současného vedení Ministerstva zemědělství (MZe) snížit rozsah erozí ohrožené zemědělské půdy a revidovat podmínky erozní vyhlášky je vhodné vzít na vědomí statistiky rizik eroze v EU, které vyplývají z aktuálních výsledků projektu Evropa v datech. ČR podle nich patří mezi evropské státy, jejichž půda je erozí zasažena nejvíce. Podle dat EUSO trpí v ČR erozí způsobenou obděláváním půdy 31 % tuzemských půd, tedy podobný podíl jako v Itálii, Španělsku, Bulharsku nebo Portugalsku. Hůře je na tom například Lucembursko, kde tento typ eroze postihuje 43 % půdy, naopak v Nizozemsku jde pouze o 9 %. Problém se přitom netýká jen eroze způsobené obděláváním půdy. Mezi výrazněji zasažené státy EU patří Česko také v případě eroze způsobené sklizní, při níž dochází k odnosu půdy společně se sklizenými plodinami. Tento typ eroze se týká 4,3 % tuzemských půd, zatímco například v Portugalsku nebo Řecku dosahuje pouze 0,02 %. Výrazné riziko představuje i vodní a větrná eroze zemědělské půdy. Podle evropských dat postihují téměř 28 %, respektive 4 % tuzemských půd, potenciálně je ale v ČR podle dat VÚMOP ohroženo více než 60 % zemědělské půdy vodní erozí a více než 30 % větrnou erozí. Naopak v šetrném hospodaření patří ČR mezi evropský nadprůměr. Podle dat Eurostatu patří Česko v podílu šetrně obdělávané orné půdy do první desítky států EU – tímto způsobem je obhospodařováno přibližně 39 % orné půdy.
Zlepšení vodní bilance v ČR se pak týká materiál o budoucím využití zbytkových jam dolu Nástup Tušimice (lom Libouš) a lomu Bílina, který předložilo MZe a který schválila Vláda ČR. V případě lomu Libouš analýzy jednoznačně potvrzují, že nejvhodnější variantou je propojení budoucího jezera s vodním dílem Nechranice. Toto řešení posílí protipovodňovou ochranu, zvýší dosavadní ochranu před dvacetiletou vodou na více než padesátiletou povodeň, retenci vody v krajině a zajistí stabilnější průtoky na dolním toku řeky Ohře, a to i při započítání vlivu klimatické změny. Jako nejlépe hodnocená varianta se jeví propojení prostřednictvím štolového přivaděče. Bez ohledu na způsob propojení budoucího jezera s vodním dílem Nechranice, jde o příležitost využít tuto lokalitu pro zlepšení vodního hospodářství v ČR. Současný celkový objem Nechranic činí 287,6 milionu metrů krychlových, propojením s lomem Libouš o objemu 263,7 miliónu metrů krychlových by celkový objem této soustavy vzrostl až na 551,3 miliónu metrů krychlových. Stal by se tak po přehradě Orlík druhým největším vodním dílem v ČR. Realizace projektu by pomohla i zemědělcům hospodařícím v regionu severozápadních Čech, který se stále častěji potýká s rizikem sucha. Jde přitom o oblast, v níž tvoří významnou součást hospodaření pěstování chmele.
Zlepšení stavu přírody se týká i další projekt a názvem „Posílení biodiverzity vybraných taxonomických skupin ve vybraných lesních biotopech ve vlastnictví Lesů České republiky, s.p., a dalších partnerů“, ve kterém působí jako koordinátor Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Cílem je omezit fragmentaci lesů a pomocí konkrétních opatření, jako jsou podpora biotopových stromů či obnova mokřadů, zlepšit podmínky pro různé druhy organismů. Projekt propojuje vědu, lesnickou praxi i ochranu přírody a vzniká ve spolupráci s partnery z Česka i Švýcarska.
Petr Havel
