S důležitou aplikací zejména pro hospodařící zemědělce přichází aktuálně společnost Meteocentrum.cz. Jde o aplikaci umožňující velmi přesnou předpověď počasí s využitím umělé inteligence na iOS, představující nejpřesnější předpověď ve střední Evropě, která dosud nebyla v mobilních aplikacích dostupná. Aplikace totiž nabízí předpověď srážek po minutách na nejbližší hodinu, a díky tomu její uživatel přesně ví, kdy začne a kdy ustane déšť. K dispozici je také hodinová předpověď na celý týden, srážkový radar, animované mapy z kombinovaného modelu a včasná upozornění na blížící se déšť. Aplikace je nyní zdarma ke stažení v App Store: https://apps.apple.com/cz/app/id6776995644
Sedláků z rodinných farem se také týká budoucí podoba odpovědnosti zemědělců za újmy způsobené turistům na zemědělských a lesních pozemcích. Asociace soukromého zemědělství ČR přitom podporuje verzi, kterou předložila skupina opozičních poslanců, a která se týká změny občanského zákoníku. Pokud by byl opoziční návrh schválen, podle ASZ ČR „definitivně zmizí obavy, že když na někoho na stezce spadne při větru strom či větev, tak za to bude popotahovaný vlastník pozemku, že nezajistil bezpečnost návštěvníků“.
Výstavba přehrady Nové Heřminovy se opět přiblížila. Ministerstvo životního prostředí totiž dokončilo veškerá potřebná environmentální stanoviska pro stavbu uvedeného vodního díla. Nádrž Nové Heřminovy má být schopna zachytit extrémní průtoky a snížit riziko záplav pro tisíce obyvatel a stovky objektů v obcích od Nových Heřminov až po Opavu. Záměr má také významné dopady na přírodu a životní prostředí – počítá s podporou biodiverzity, zajištěním migrační prostupnosti pro vodní organismy a zlepšením kvality vody. Vedle ochranné funkce přinese toto vodní dílo rekreační využití a výrobu energie z malé vodní elektrárny.
Podpory biodiverzity se taký týká projekt Provozně ekonomické fakulty a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) navrhující využití pozemků ve stávajících brownfieldech. Mělo by se tak stát formou městského zemědělství na vyvýšených záhonech s tím, že takový systém je „putovní“, a jakmile na pozemku začne plánovaná stavba, záhony se jednoduše přesunou na jiný prázdný brownfield. Uvedené řešení představuje pokles nákladů na údržbu příslušných pozemků i pokles ztrát pramenících z jejich nevyužívání. Podle MENDELU se tím také rozvíjí možnost oživit komunitní život, neboť lidé rádi využijí možnosti k pěstování zeleniny nebo květin.
V souvislosti s nedávným souhlasem europoslanců s liberalizací nových genomických technik (NGT) jsou zejména pro chovatele koz zajímavé výsledky využití editace genů (CRISPR) při produkci kozího mléka. To obsahuje stejně jako kravské mléko β-laktoglobulin (BLG), významný alergen, jehož imunoreaktivita může přetrvávat i po tepelném zpracování. Vědci proto využili technologii CRISPR/Cas9 k vyřazení genu kódujícího BLG u koz a následně sledovali dopady této genetické úpravy během laktace. Výsledky ukázaly, že genetická editace vedla k výraznému snížení exprese BLG a prakticky úplné eliminaci tohoto proteinu v mléce. Výzkum představuje důležitý krok směrem k produkci kozího mléka se sníženou alergenicitou a do budoucna by mohl přispět také k vývoji tzv. „humanizovaného“ mléka, jehož složení se má blížit mateřskému mléku. Dodat lze jen, že jde o jeden z řady příkladů, kdy se technologie editace genů v praxi využívá nejen při rostlinné, ale i při živočišné produkci.
Důležitým signálem pro zemědělství je aktuálně také verdikt nejvyššího soudu v USA, který rozhodl ve sporu o karcinogenitě herbicidu Roundup (s účinnou látkou glyfosát) ve prospěch jeho výrobce, tedy společnosti Bayer. Jde o precedentní rozhodnutí, které bude mít zřejmě vliv na další podobné spory a svým způsobem potvrzuje již dřívější postoj Evropské Komise z roku 2017, podle níž „neexistuje žádná spojitost mezi glyfosátem a rakovinou u lidí“. Pro zastánce úplného zákazu glyfosátu to každopádně není dobrá zpráva.
Petr Havel
