V hlavní roli bylo tentokrát Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které představilo hned několik výzev týkajících se zejména oblasti vodohospodářství. Jde jednak o dotace směřované do prevence před povodněmi, na něž mají jít dvě miliardy korun na přírodě blízká protipovodňová opatření, obnovu a vytváření prostoru pro bezpečný rozliv povodní v údolních nivách, úpravy koryt vodních toků, budování a rekonstrukce suchých i retenčních nádrží a poldrů. Podporu získají zájemci také na projekty povodňových parků nebo odstranění nevyhovujících staveb v korytech toků, které mohou při velké vodě představovat riziko. Konkrétně jde o výzvy 73, 104 a 109, přičemž u výzev 73 a 104 je prodloužen příjem žádostí do 25. září 2026, žádosti k nové výzvě 109 mohou pak zájemci podávat prostřednictvím systému IS KP21+ od 15. července do 17. prosince 2026. Podrobné podmínky podpory jsou zveřejněny na webu Operačního programu Životní prostředí.
Další dotace MŽP ve výši 1,3 miliardy korun jsou určeny na investice do vodohospodářské infrastruktury, příjem žádostí byl zahájen 2. července. Předmětem podpory je účinnější odstraňování dusíku a fosforu z odpadních vod formou intenzifikace stávajících čistíren odpadních vod a doplnění tzv. terciárního stupně čištění, který navazuje na běžné mechanicko-biologické čištění a zajišťuje účinnější odstraňování znečištění. Půjčka může pokrýt až 70 procent způsobilých výdajů, a to až do výše 200 milionů korun na jeden projekt.
Ministerstvo zemědělství (MZE) pak tento týden informovalo, že navýší podporu pro Místní akční skupiny (MAS) o 630 milionů korun, což v praxi znamená celkovou výši podpor pro MAS v období od roku 2023 do 2027 přes pět miliard korun. Celkově o 15 procent také MZE zvýšilo dotace pro včelaře, a to na vzdělávací akce, vedení včelařských kroužků, vybavení pro včelaře a dotace na kočování včelstev.
O dotacích se jedná také v EU – Evropská Komise navýšila krizovou rezervu o 300 milionů eur na celkových 540 milionů, přičemž pro ČR má být vyčleněno necelých 11 milionů eur, tedy zhruba 263 milionu korun. Jde mimo jiné o kompenzace za zvýšené náklady na hnojiva, podle Evropské Komise přitom mohou členské státy navýšit podpory až o 200 procent z národních zdrojů. To ovšem v praxi znamená často tak kritizovaný souboj národních rozpočtů. Podmínky kompenzací by měly být schváleny do konce července letošního roku.
Státní veterinární správa (SVS) spustila od 1. července nový Klientský portál (KLIP). K uvedenému datu má být podle SVS na KLIP dostupných 41 formulářů pro elektronická podání v rámci digitalizovaných služeb. SVS tímto krokem nahradí a rozšíří 19 dosud používaných on-line formulářů dostupných z webových stránek SVS, a zároveň digitalizuje mnoho dalších formulářů, které byly dosud k dispozici pouze ke stažení. Přímo v KLIPu naleznou uživatelé příručky pro různé role a agendy (chovatel, výrobce potravin) a také interaktivní průvodce pro řešení různých situací. Klienti SVS nicméně mohou i nadále používat i papírovou komunikaci jako dosud, a přechod na KLIP tedy není povinný.
Nejen sedláků z rodinných farem se týká usnesení Vlády ČR, které má „podpořit větší uplatňování lokálních potravin v institucionálním stravování“. Podle uvedeného usnesení by měla do konce roku 2028 státní správa a samospráva vynaložit nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin na zboží domácího a regionálního původu, přičemž minimálně 5 procent prostředků má jít na nákup biopotravin. Dodat lze, že takto pojaté „kvóty na potraviny“ mají svou logiku, obdobně se chovají i jiné členské země EU. Podstatné je, že opatření se nemá týkat trhu s potravinami jako takového, ale právě jen příslušných státních a polostátních organizací. Právě sedláci přitom již v současné době dodavatelé svých produktů, například do místních škol, jsou. Lze navíc předpokládat, že do projektu se spíše nezapojí velcí potravinářství výrobci, protože objem odběru (snad až na nemocnice) je v těchto případech nevelký, což dává větší prostor právě pro lokální a regionální produkty včetně biopotravin, jejichž podíl na trhu v ČR je jeden z nejnižších v EU. Problém ale nejspíše bude s tím, že se tímto opatřením velmi pravděpodobně zvýší náklady subjektů, které budou povinný podíl tuzemské produkce dodržovat. Zejména v případě škol by tak bylo na místě alespoň mírně zvýšit limit nákladů na školní stravování, jinak by úmysl vlády opět zaplatil daňový poplatník, respektive rodiče školáků. V obecné rovině ale lze s vládním úmyslem souhlasit.
Jsme-li u biopotravin, je žádoucí připomenout si blížící se jubilejní 25. ročník soutěže biopotravina roku (aktuální název je „Nejlepší biopotravina), jehož výsledky budou tradičně prezentovány počátkem září, v rámci měsíce biopotravin. Červenec je nicméně obdobím, kdy mohou zájemci své produkty do soutěže ještě přihlašovat. Uzávěrka přihlášek do pěti kategorií biopotravin je 31. července, do kategorie biovín pak do 20.července. Letošní ročník soutěže má zároveň upozorňovat na místa, kde biopotraviny vznikají, tedy na naši krajinu.
Nakonec ještě další z příkladů šlechtění technologií editace genů (CRISPR). Vědci z britského výzkumného pracoviště Rothamsted Research vyvinuli novou odrůdu pšenice, která by mohla výrazně snížit množství škodlivých látek vznikajících při každodenním pečení, smažení nebo opékání chleba. Jde zejména o akrylamid vznikající reakcí s aminokyselinou asparaginem a cukry přítomnými v potravinách bohatých na škrob. Z dvouletých polních pokusů vyplynulo, že se prostřednictvím CRISPR podařilo snížit obsah asparaginu v zrnu až 93 procent, aniž by se snížil výnos sklizně.
Petr Havel
