Mezioborová koordinace je ovšem skutečně žádoucí. Především proto, že možných kroků k eliminaci rizik sucha je celá řada a řada z nich vychází k hodně protichůdných postojů, které je nutné mezi sebou propojit. Modelově jde zejména o střet mezi obhájci stavby nových přehrad a zastánci k přírodě blízkých opatření v krajině. Ve skutečnosti musí prevence rizik sucha zahrnovat oba zmiňované základní přístupy, a k tomu mnohé další, které se často ani nezmiňují. I kvůli tomu, kam zejména napřít pozornost, je přitom vhodné uvědomit si retenční potenciál (schopnost zadržovat vodu) naší krajiny. Nejvyšší potenciál má přitom zemědělská půda (před 8 miliard kubíků ročně), potenciál lesních porostů pak činí téměř 5,5 miliardy kubíků, přehrad necelých 3,5 miliardy kubíků a rybníků asi 0,5 miliardy kubíků. Jde sice o odhady, ale alespoň rámcová výchozí data to jsou.
V souvislosti s činností Národní koalice pro boj se suchem zveřejnilo Ministerstvo zemědělství (MZe) plánovaná opatření v prevenci sucha, což má být mimo jiné propojování vodárenských soustav, budování malých vodních nádrží a rybníků, stavby klíčových velkých nádrží nebo podpora budování závlah, přičemž z rozpočtu resortu mají být na tyto účely ročně vyčleněny 4 miliardy korun. MZe má přitom v současnosti vypsané tři výzvy v oblasti vodního hospodářství. První s celkovou alokací 1,5 miliardy korun je zaměřena na podporu vodárenské infrastruktury, tedy zejména na výstavbu a zabezpečení skupinových vodovodů, vodárenských soustav, posílení vodních zdrojů nebo propojování vodárenských systémů. Druhá výzva, určená obcím, poskytne 300 milionů korun na výstavbu, rekonstrukci nebo odbahnění malých vodních nádrží a rybníků. MZe zveřejnilo také pravidla programu určeného pro rybníkáře na výstavbu, rekonstrukci nebo odbahnění rybníků větších než 2 hektary. V tomto programu MZe uvolní celkem 250 milionů korun. Rybníkáři mohou již od 21. září 2026 začít podávat žádosti o dotaci na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění rybníků, které jsou větší než 2 hektary a dotace může činit až 70 procent z celkových nákladů akce.
Kromě toho připravuje (MZe) balíček pomoci pro zemědělce, které v letošním roce zasáhly dopady extrémního sucha a další mimořádné události. Jednou z forem pomoci má být i využití dočasného krizového rámce Evropské unie. Ten umožní financovat podporu z národních zdrojů především pro podniky s vyšší intenzitou živočišné výroby a pro pěstitele citlivých plodin, předpokládaný objem této podpory dosahuje přibližně dvou miliard korun. Současně se připravuje také posílení národních dotačních titulů pro nejohroženější sektory živočišné výroby a polních plodin o více než jednu miliardu korun. MZe také připravuje výplatu záloh na zemědělské podpory v maximálním rozsahu umožněném evropskými pravidly, tedy ve výši 75 procent celkové výše podpory. Již v červenci upravilo MZe ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) postup pro chovatele hospodářských zvířat postižené suchem. Farmáři, kteří byli kvůli nedostatku krmiv nuceni snížit stavy zvířat a nesplnili by tak některé dotační podmínky, mohou využít individuální posouzení situace a nepřijdou o podporu v rámci opatření ANC, AEKO nebo ekologického zemědělství.
Pro sedláky z rodinných farem jsou a budou také důležité konečné podmínky „zmodernizované“ povinnosti elektronické evidence tržeb (EET). Ty se mimo jiné týkají podmínek prodejů „ze dvora“, přičemž tyto prodeje jsou žádoucí pro odbyt a propagaci místních, selských a regionálních potravin. V této souvislosti je vhodné upozornit na návrh poslankyně za ODS Jarmily Smotlachové, který by z EET vyřadil tržby výrobců z přímého prodeje zemědělských produktů spotřebitelům v místě výroby – tedy uvedené prodeje ze dvora. Pokud takový návrh přijat nebude, znamenalo by to potvrzení preference velkých a průmyslových výrobců potravin na úkor minivýrobců a signál o tom, jak to současná vládní reprezentace s podporou drobných a středních podnikatelů skutečně myslí.
Do událostí uplynulého týdne je samozřejmě nutné zařadit zahájení letošního 52. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Ten má být tentokráte zaměřen zejména na inovace, což vyjadřuje podtitul akci „Inovace v každém poli“, a řada prezentací i doprovodný program se to snaží naplnit. To se týká i role zemědělské vědy a výzkumu a ocenění osmi vědců a vědeckých prací vyprodukovaných ve výzkumných ústavech a na univerzitách. Nutno podotknout, že modernizaci, a tedy inovace, potřebuje české zemědělství „jako sůl“, i jako možnost částečné náhrady ubývající a stárnoucí pracovní síly. Podstatné ovšem je a bude, komu budou inovace a příslušné podpůrné programy určeny, a nakolik budou finančně a prakticky dostupné i sedlákům z rodinných farem. Je totiž zřejmé, že potřeby malých a velkých výrobců potravin jsou v mnohém dost rozdílné, což mimochodem ukazuje i příklad EET.
Petr Havel
