Ministerstvo zemědělství (MZe) vyhlásilo strukturu dotací pro 8. kolo příjmu žádostí v rámci programů rozvoje venkova v celkové částce 2,4 miliardy korun. Podle MZe půjde o dotace na investice do potravinářských podniků, na zahájení činnosti mladých zemědělců a do lesnictví – konkrétně do obnovy kalamitních ploch, ochrany melioračních a zpevňujících dřevin a přeměnu porostů náhradních dřevin. Nejvyšší suma – téměř dvě miliardy korun, cílí na zpracovatele zemědělské produkce, peníze lze využít na vybudování a modernizaci jatek, bouráren, mlékáren nebo zpracování ovoce a zeleniny. Pro mladé začínající zemědělce je pak určeno téměř 300 milionů korun. Dotace se poskytuje formou sazby a zemědělci tak nemusí dokládat konkrétní výdaje, na které dotaci použili. Základní sazba dotace je 1,5 miliónu korun na uskutečnění podnikatelského plánu zaměřeného na zemědělskou výrobu.
Další dotace MZe, tentokrát pro obce, mají směřovat na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění malých vodních nádrží. Za dotace lze například vystavět nebo rekonstruovat hráze, břehy, výpustné objekty, bezpečnostní přelivy anebo odstranit sedimenty. Žádosti o dotace mohou obce podávat od 7. září do 7. října. Jde o program „Podpora opatření na malých vodních nádržích a drobných vodních tocích – 3. etapa“.
Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) znovu informovala o možnosti využití odpadu z chovu ryb. Jde o biostimulační přípravek FISHIT, který podporuje růst kořenů rostlin, zlepšuje využití živin, přispívá k růstu a vitalitě rostlin a zároveň zvyšuje jejich odolnost. Výzkumné práce probíhají primárně na Oddělení rybářství a hydrobiologie Agronomické fakulty MENDELU, jehož součástí jsou recirkulační systémy pro chov ryb. Z dosavadních testů na hydroponicky pěstované bazalce vyplynulo, že poté, co byla část běžného minerálního hnojiva nahrazena přípravkem z rybího kalu, se výnos oproti konvenční výživě nezměnil, rostliny ale vytvořily výrazně větší kořenový systém, a to o 40,3 procenta ve srovnání s konvenční výživou. Výsledky ukazují, že přípravek je vhodný pro široké spektrum rostlin pěstovaných ve volné půdě i v nádobách. Je určen k aplikaci formou zálivky nebo postřiku a lze jej využít při zakořeňování řízků i jako doplněk hydroponických systémů. Díky svému stoprocentně přírodnímu původu jej lze využít také v ekologickém zemědělství.
Na čistotu vody i životního prostředí obecně se zaměřil výzkumný tým z Ruhr-Universität Bochum vedený profesorem Dirkem Tischlerem. K tomu využili vědci půdní bakterii bakterie Rhodococcus opacus 1CP, která má mimořádnou schopnost rozkládat různé aromatické a další cizorodé látky, zejména p-kresol a styren, které jsou spojovány s průmyslovým znečištěním. P-kresol patří mezi fenolické sloučeniny, zatímco styren je aromatický uhlovodík. Obě látky mohou být toxické a z průmyslových provozů se dostávat do půdy a vody. Bakterie R. opacus 1CP je však dokáže využívat jako zdroj uhlíku a energie, a je proto zajímavá pro biologické čištění kontaminovaného prostředí.
Letošní suché a horké počasí logicky zvýšilo zájem veřejnosti i výzkumníků o možnostech zadržování vody v krajině, přičemž „mediální hvězdou“ jsou tentokrát bobři. V rámci studie pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) bylo ekonomicky hodnoceno deset českých bobřích mokřadů, přičemž výzkumníci počítali, kolik by stálo vytvořit obdobné mokřady a tůně pomocí techniky, včetně zemních prací a uložení vytěženého materiálu. Souhrnná hodnota vody zadržené jednou bobří hrází a uhlíku uloženého ve studovaném mokřadu byla oceněna v průměru přibližně na 2 miliony korun. Jde o částku, kterou by stát nebo jiný subjekt musel vynaložit na vytvoření srovnatelného opatření pro zadržení vody v krajině. Popularizací tématu se zabývá Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), ale také Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), který zpracoval studii týkající se výskytu, pozitiv, ale také negativ působení bobrů. Ne všude jsou totiž bobři vítaní, což materiál pro AOPK nezmiňuje. Podle VÚLHM by přitom měla být péče o bobra regionálně diferencovaná, měla by respektovat jeho chráněný status a současně reagovat na konkrétní, prokazatelné konflikty v krajině. Výsledky studie byly zveřejněny v časopise Zprávy lesnického výzkumu.
Na závěr ještě připomínka, která se patrně netýká sedláků z rodinných farem, ale i tak by o problému měli vědět: Dnem 12. srpna vstupuje platnost první část obalové legislativy EU a na trh již nesmí být uváděny potravinářské obaly překračující limity PFAS stanovené PPWR. Pro obchod to může znamenat například kontrolu obalů privátních značek, papírových obalů na fast food, pečivo nebo mastné potraviny či jednorázového gastro nádobí. Důležité je, že zákaz se týká uvedení na trh, nikoli automaticky prodeje již dříve uvedených zásob.
Petr Havel
