Právě to zkoumala dvojice navazujících studií na farmách v horském alpském regionu Tyrolska, Jižního Tyrolska a Trentina.
VÝZKUM
První studie z roku 2023 porovnala 493 zemědělských podniků, část s agroturistikou a část bez ní. Výzkumníci nesledovali pouze ekonomiku. Zajímalo je také, zda se mění zemědělská produkce, zapojení členů rodiny, jejich volný čas, vztahy s místní komunitou nebo způsob hospodaření.
Výsledky ale otevřely další otázku: proč některé z těchto změn vznikají?
Navazující studie proto stejný soubor dat analyzovala podrobněji a u 229 agroturistických farem hledala mechanismy, které stojí zejména za přechodem k ekologickému hospodaření a změnami ve vztahu farmářské rodiny k místní komunitě.
VÝSLEDEK
Výsledky první studie ukázaly poměrně zřetelnou výměnu.
U farem s agroturistikou výzkumníci zjistili vyšší nárůst příjmů, přestože množství i hodnota zemědělské produkce rostly méně než u srovnatelných farem bez agroturistiky. Příjmy z agroturistiky přitom u sledovaných podniků představovaly v průměru 38 % jejich zemědělských příjmů. Autoři jako jedno z možných vysvětlení rozdílného vývoje produkce uvádějí přesun části zdrojů od zemědělství k turistickým službám.
Proměnilo se také fungování rodiny. Agroturistika byla spojena s větším zapojením partnera či partnerky do práce na farmě, ale zároveň s menším množstvím volného času a slabšími kontakty rodiny s místní komunitou.
A právě zde navazující výzkum ukázal zajímavý mechanismus.
K agroturistice častěji směřovaly farmy, které měly volnou rodinnou pracovní kapacitu a nevyužité prostory. Turistické služby tedy dokázaly využít zdroje, které už na farmě existovaly.
Jenže postupně začaly samy spotřebovávat jeden z nich – čas rodiny. Zejména ubytování a stravování hostů významně omezovalo její volný čas, což následně souviselo i s menším zapojením do života místní komunity.
Podobně zajímavý byl vztah k ekologickému hospodaření. Agroturistické farmy jej využívaly častěji, ale podrobnější analýza nepodpořila jednoduché vysvětlení, že by farmáři přecházeli na ekologickou produkci kvůli očekávání turistů. Důležitější byly preference samotných farmářských rodin pro udržitelnější způsob hospodaření.
CO Z TOHO JE PRO NÁS
Výzkum tedy neříká, že je agroturistika pro farmu dobrá, nebo špatná.
Ukazuje něco praktičtějšího: mění způsob, jakým farma využívá své omezené zdroje.
Může přinést další příjem, dát využití volné pracovní kapacitě a budovám a více zapojit členy rodiny. Zároveň ale začne se zemědělskou výrobou i osobním životem rodiny soutěžit o čas a práci.
Při rozhodování proto vedle otázky „Co nám agroturistika přinese?“ stojí ještě jedna:
„Co jí budeme muset dát?“
A právě poměr mezi těmito dvěma stranami může být na každé farmě jiný.
ZDROJE
Grillini, G. et al. (2023). Differences in sustainability outcomes between agritourism and non-agritourism farms. Journal of Rural Studies, 104.
Grillini, G. et al. (2025). How tourists change farms. Journal of Rural Studies, 114.
Ing. Zdenka Nosková, vedoucí projektového týmu
