Dvanáct poradců ministra zemědělství Martina Šebestyána zastupuje sedm organizací, které ho společným dopisem ze 7. října 2025 doporučily na post ministra. Upozornil na to Hlídač státu, který v úterý zveřejnil přehled externích poradců desítek veřejných institucí a úřadů včetně jejich odměn.

Mezi zastoupenými organizacemi figurují Agrární komora, Zemědělský svaz, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Potravinářská komora, Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků (IZPP), Společnost mladých agrárníků a svaz PRO-BIO. Všechny tyto organizace podpořily Šebestyánovu nominaci v době povolebních vyjednávání o složení nové vlády.

V seznamu naopak chybí Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která Šebestyánovu nominaci kritizovala a dlouhodobě upozorňuje na jeho vazby na velké zemědělské koncerny včetně Agrofertu. Její předseda Jaroslav Šebek přitom ministerstvu v letech 2022 až 2023 sám poskytoval poradenské služby se sjednanou sazbou 300 korun hrubého za hodinu.

Absence Asociace soukromého zemědělství v poradním sboru přitom vyvolala otázky už v srpnu. Ministerstvo zemědělství tehdy podle časopisu Respekt tvrdilo, že asociaci místo mezi poradci nabídlo, ta jej ale nevyužila. Předseda ASZ Jaroslav Šebek však takové tvrzení odmítl. „To je naprostý výmysl. Rád bych viděl nějaký důkaz, nic takového jsme nezaznamenali,“ řekl Respektu.

O společné podpoře Šebestyána informovaly loni Seznam Zprávy. Sedm zemědělských organizací se tehdy v důvěrném dopise obrátilo na politické strany vyjednávající o nové vládě s požadavkem, aby ministerstvo vedl odborník s odpovídajícím vzděláním a zkušenostmi. Za vhodného kandidáta označily právě někdejšího ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který každoročně rozděluje zemědělcům více než 30 miliard korun.

Signatáři argumentovali tím, že Šebestyán je respektovaným odborníkem, který se nebude muset funkci učit za pochodu a dokáže vyjednávat lepší podmínky pro české zemědělce také na evropské úrovni. Z dopisu, který získala redakce SZ Byznys, nebylo zřejmé, komu konkrétně byl adresován. Jeho autoři se obraceli obecně na úspěšné politické strany vyjednávající o složení vlády. Podle tehdejších informací iDNES se mezi možnými uchazeči objevovali také poslanec Radim Fiala (SPD) nebo Josef Kott (ANO).

Šebestyánova nominace už tehdy vyvolávala otázky kvůli vazbám na největší zemědělské podniky. Před nástupem do vlády předsedal Iniciativě zemědělských a potravinářských podniků, která zastupuje velké zemědělské koncerny. Jejím místopředsedou je výkonný ředitel holdingu Agrofert Josef Mráz. Právě tato iniciativa byla jedním ze signatářů dopisu podporujícího Šebestyánovu kandidaturu. Podle informací iDNES působil Šebestyán před nástupem do jejího čela také několik měsíců ve společnosti Agro Měřín.

SZIF byl pod jeho vedením kritizován kvůli postupu při vyplácení dotací společnostem z holdingu Agrofert v době, kdy byl Andrej Babiš podle závěrů evropského auditu ve střetu zájmů. Audit Evropské komise už v roce 2019 potvrdil Babišův střet zájmů, SZIF však s vymáháním dotací od společností z holdingu otálel.

Šebestyán dlouhodobě zastával názor, že se na SZIF nevztahuje zákon o střetu zájmů zakazující dotace firmám členů vlády, protože fond funguje podle zvláštního zákona. Úřad tak společnostem z holdingu Agrofert vyplácel miliardové částky. Podle Seznam Zpráv soudy i Evropská komise později označily postup při vyplácení sporných dotací za nezákonný. Stát se následně pokusil vymáhat po Agrofertu částky dosahující až sedmi miliard korun.

Šebestyán svůj tehdejší postup hájil mimo jiné obavou, že by úředníci při zpětném vymáhání dotací mohli postupovat protiprávně. Ministerstvo zemědělství později konstatovalo, že fond měl být aktivnější a právní nejistotu využil spíše jako záminku k nečinnosti.

Před Šebestyánovým jmenováním do vlády varovala rovněž protikorupční organizace Transparency International. Ve stanovisku z 26. listopadu 2025 upozornila na podle ní nízkou osobní integritu kandidáta a možné ohrožení miliardových veřejných rozpočtů.

„Šebestyán v tehdejší roli šéfa SZIF selhal, protože byl jedním z klíčových lidí s vlivem na vyplácení dotací firmám z koncernu Agrofert. Jeho nynější nominace na post ministra zemědělství tak není překvapením. Hlavním faktorem, proč získal vládní nominaci není odbornost nebo manažerské schopnosti, ale právě vysoká míra loajality vůči staronovému předsedovi vlády Andreji Babišovi,“ řekl tehdy výkonný ředitel Transparency International David Kotora.

Organizace upozorňovala, že Šebestyán měl jako ředitel SZIF k dispozici veřejně známé informace o Babišově střetu zájmů, včetně podnětů protikorupční organizace a závěrů Evropské komise. Podle Transparency International je však ignoroval a prosazoval postup, který argumentačně nahrával Babišovi a jeho společnostem, namísto toho, aby předcházel rizikům pro veřejné rozpočty.

Ostrou kritiku Šebestyánovy nominace tehdy vyslovil také Šebek. V prosincovém rozhovoru pro Seznam Zprávy ho označil za „placeného lobbistu, který hájí zájmy zhruba 20 zemědělských a potravinářských gigantů“.

„To jsou legitimní zájmy, ale nejde pak tedy o zájmy českého zemědělství, protože nás ostatních zemědělců je 30 tisíc,“ vysvětloval Šebek.

Evropská komise podle informací zveřejněných v polovině října potvrdila, že premiér Andrej Babiš svůj střet zájmů dosud nevyřešil. Podle stanoviska, které Brusel poskytl serveru Novinky a protikorupční organizaci Transparency International, nepostačuje ani převedení akcií holdingu Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust. Komise dospěla k závěru, že Babišova situace představuje střet zájmů podle evropských finančních pravidel a dosavadní opatření nejsou dostatečná k jeho odstranění.

Premiér však výhrady dlouhodobě odmítá. Při příchodu na říjnový summit Evropské unie opět prohlásil, že žádný střet zájmů nemá, a celou záležitost označil za nesmysl. Tvrdí také, že se mu Agrofert nikdy nevrátí a nebude z něj mít žádný prospěch. Další část svého podnikání soustředěnou ve společnosti SynBiol si však ponechal.

Kritika Asociace soukromého zemědělství přitom pokračuje i nyní. Její předseda Jaroslav Šebek v pondělí zveřejnil rozsáhlé stanovisko, ve kterém upozornil na pokračující spor o střet zájmů premiéra a na možné finanční dopady vyplácení dotací společnostem spojeným s jeho podnikáním.

„Český premiér je podle všech zpráv Evropské komise minimálně v potenciálním střetu v souvislosti se správou kohezních a zemědělských fondů,“ napsal Šebek. Kritizoval především skutečnost, že podle něj ministerstvo zemědělství ani příslušné platební agentury nezastavily firmám spojeným s premiérovým podnikáním vyplácení dotací.

Podle předsedy ASZ tak problém postupně narůstá. Pokud Evropská komise odmítne některé z těchto dotací proplatit, ponese náklady český státní rozpočet. Šebek upozornil, že může jít o mnohamiliardové částky ročně, které by jinak mohly být využity na podporu dalších zemědělských podnikatelů.

Současnému vedení ministerstva zároveň vytkl, že nedokončilo proces vymáhání dříve vyplacených dotací po Agrofertu, ale podle něj jej naopak zastavilo. Připomněl, že předchozí vláda se na konci svého funkčního období pokusila zahájit vymáhání dotací vyplacených během prvního Babišova premiérského období, jejichž neoprávněnost byla podle něj potvrzena soudy.

Šebek ve stanovisku kritizoval také současnou dotační politiku ministerstva. Upozornil například na dva letošní programy, v nichž mohou podle něj žádat o podporu výhradně podniky s více než 250 zaměstnanci. Tvrdí, že resort systematicky prosazuje kroky, které zvýhodňují společnosti z holdingu Agrofert.

Šebek nešetřil ani ostatní zemědělské organizace, kterým vyčítá nedostatečnou kritiku střetu zájmů premiéra. Podle něj většina z nich k problému mlčí, přestože pokračující vyplácení dotací Agrofertu může omezovat finanční prostředky dostupné ostatním zemědělcům.

„ASZ ČR tak zůstává jedinou významnou zemědělskou organizací, která vytrvale poukazuje na to, že vyplácení dotací agropodnikům z holdingu Agrofert negativně ovlivňuje podnikatelské prostředí v neprospěch všech ostatních příjemců podpory z veřejných prostředků,“ napsal Šebek.

Ke kritice současné zemědělské politiky se v úterý přidal také stínový ministr zemědělství ODS Petr Bendl. Šebestyánovi vytkl jeho vystoupení v Bruselu, kde podle něj prosazoval zachování vysokých dotací pro velké zemědělské holdingy, zatímco opomíjel problematiku sucha, zadržování vody v krajině a ochrany půdy.

„Česká krajina vysychá, ale ministr řeší, jak zachovat vysoké dotace velkým zemědělským skupinám. Chce dobrovolné zastropování a odmítá sčítání firem jednoho vlastníka. To není ochrana českého zemědělství. To je ochrana velkých příjemců dotací,“ řekl Bendl.

Bendl přitom sám v minulosti patřil mezi externí poradce ministerstva zemědělství. Podle údajů Hlídače státu měl jako bývalý ministr zemědělství sjednanou sazbu 300 korun za hodinu, a to souběžně s výkonem poslaneckého mandátu. Celkovou skutečně vyplacenou odměnu však zveřejněný přehled neobsahuje.

Autor: Adam Opatrný
Zdroj: Forum.cz