Díky oznamovací povinnosti by měl mít zemědělec, který na půdě hospodaří, možnost se o zamýšleném prodeji s předstihem dozvědět a mít tak šanci vlastníkovi předložit svou cenovou nabídku. Zákon o předkupním právu pak počítal se zavedením samotného předkupního práva pro stát, obce i hospodařící zemědělce. Existuje ale několik variant, se kterými ministerstvo pracovalo a dosud nepředložilo, která nakonec bude platit.
Ministr koncem října Hospodářským novinám řekl, že na 90 procent půjde cestou oznamovací povinnosti, ale finální rozhodnutí ještě nepadlo. „Ale je skoro stoprocentní, že předkupní právo nebude,“ uvedl Šebestyán.
„Za nás je to to samé, vláda nás obelhává a jen si to přejmenovala a věří, že to v tichosti projde. Považujeme to za naprosto nepřijatelné. Jedná se o nepřijatelnou formu regulace a omezování osobního vlastnictví,“ řekl Dubský.
Předložení návrhu zákona o předkupním právu má vláda ve svém plánu legislativy. S předložením ministerstvo počítá v prvním čtvrtletí 2027, zákon by měl nabýt účinnosti v roce 2028. Podle dřívějšího vyjádření Šebestyána není zemědělská půda v ČR dlouhodobě regulována, a dostává se tak pod stále větší tlak. Navrhovaný zákon v minulosti kritizovali také opoziční Piráti, ODS i soukromí zemědělci. Podle nich zatíží malé a střední zemědělce, a naopak prospěje velkým agropodnikům, jako je Agrofert.
Dubský poukázal, že v České republice je zhruba 1,5 milionu vlastníků zemědělské půdy a považuje za absurdní, že s nimi nikdo nemluví a naopak nájemníci si chtějí určovat, jak by s půdou mělo být zacházeno.
Zatímco soukromí zemědělci záměr zavést předkupní právo či oznamovací povinnost dříve kritizovali, Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR prosazují jasnější a spravedlivější pravidla pro nakládání se zemědělskou půdou, která umožní investovat těm, kdo na půdě skutečně hospodaří a nebudou diskriminovat žádnou skupinu farmářů. Trh se zemědělskou půdou je podle nich v ČR příliš otevřený a půda se stále častěji stává investicí pro subjekty mimo zemědělství.
trp rem mha
Zdroj: ČTK
