V prostorách brněnského Výstaviště také tento týden proběhla největší vodohospodářská konference „Provoz vodovodů a kanalizací“, která se nesla zejména v duchu praktické aplikace Směrnice EU o čištění městských odpadních vod. Také uvedená směrnice cílí na zlepšení životního prostředí, konkrétně na čistotu vod vypouštěných z čistíren odpadních vod do přírody, ve veřejnosti ale o tom bohužel stále není moc velké povědomí, ačkoli pro obce, kraje a zejména pro vodohospodáře představuje Směrnice celkové investice v řádu stovek miliard korun. Součástí konference byl ale také další záměr – totiž zrušení výjimek z poplatků za srážkové vody, tedy vody z dešťů, s tím, že důsledkem by mělo být intenzivnější zasakování vody v obcích a městech, a tedy omezení stále dominantních neprostupných povrchů typu asfalt a beton, z nichž dešťová voda stéká do kanalizací včetně všech nečistot, které se do ní dostanou.
V uplynulém týdnu byly také vyhlášeny výsledky dvou soutěží oceňující projekty zlepšující stav krajiny i měst. Důležitější a svým záběrem mohutnější soutěží je Adapterra Awards pořádaná Nadací Partnerství, v níž letos soutěžilo 71 projektů, z nichž odborná porota vybrala 18 finalistů. Mezi vítěznými projekty je letos například pětadvacet let obnovy krajiny ve Vinařích, školní zahrada v Červené Vodě nebo nedostavěný supermarket proměněný v zelené firemní sídlo. Speciální ocenění za zemědělství získala pražská ekologická farma, veřejnost nejvíce podpořila obnovu krajiny v Kujavách, cenu odpovědné energetiky získaly nové záchranářské základny na jižní Moravě. Adapterra Awards je přitom jednou z aktivit ukazující, jak se může společnost adaptovat na probíhající klimatické změny a jak tyto příklady představit veřejnosti. Zájemci o detaily si mohou oceněné projekty prohlédnout na: Fotografie a anotace finálových projektů.
Dalším příkladem je soutěž pořádaná v gesci Státního pozemkového úřadu (SPÚ) s názvem „Žít krajinou“. Do letošního v pořadí již 19. ročníku se přihlásilo celkem 46 projektů z ČR, ocenění získala Ochranná retenční nádrž Lichnov II, Biocentrum Chrlice, Společná zařízení v k. ú. Holešín a cenu ministra zemědělství Stavba protipovodňové nádrže N1 Telatniska v k. ú. Sudoměřice. Více informací o oceněných projektech najdete na webu: https://spu.gov.cz/.
V této souvislosti je vhodné připomenout i projekt Asociace soukromého zemědělství ČR s názvem „Pestrá krajina“, jejíž výsledky ale budou vyhlášeny až počátkem příštího roku. Všechny zmiňované příklady nicméně v praxi ukazují možnosti zodpovědného chování lidí v krajině i ve městech a slouží, a měly by sloužit jako inspirace v přístupu k životnímu prostředí v nejobecnějším měřítku.
Se zlepšením stavu životního prostředí souvisí ostatně i následující, tento týden poslední informace. Tým výzkumníků z Barcelonské univerzity pod vedením Pera Picarta představil totiž v časopise „Bioresource Technology“ metodu přímé výroby biologicky rozložitelného bioplastu z bramborového škrobu během 24 hodin. Klíčem k tomuto výsledku je geneticky upravená bakterie Bacillus subtilis, která dokáže přeměňovat škrob na přírodní polymer polyhydroxybutyrát (PHB). Nový postup by mohl přispět k ekonomičtější výrobě alternativ ke konvenčním plastům.
Petr Havel
