I vzhledem k vývoji počasí v letošním roce se v ČR zvyšují rizika další kůrovcové kalamity. K hodnocení stavu lesních porostů a připravenosti na potenciální kalamitu proběhla proto v září letošního roku schůzka představitelů MZe, vlastníků lesů a zpracovatelů dřeva, další se uskuteční ještě letos v prosinci. MZe je přitom připraveno spustit stále platný dotační titul zaměřený na pomoc vlastníkům formou kompenzace ztrát za pokles cen dřeva, informovat o výsledcích jednání „kalamitní komise“ na svém webu i na sociálních sítích a mimo jiné spustit semafor, který bude signalizovat nárůst rizika kůrovcové kalamity, a jaká opatření bude v této souvislosti třeba učinit.
Na současný vývoj počasí také reagovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které v předchozím měsíci navýšilo podporu projektů na zadržování vody v krajině a adaptaci na změnu klimatu o dalších 500 milionů korun, z původně plánovaných 350 milionů korun na 850 milionů korun. Příjem žádostí byl již 4. listopadu uzavřen, podané projekty nyní procházejí kontrolou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Podle MŽP jde například o projekty zaměřené na zeleň v sídlech, krajinné prvky, revitalizaci potoků a niv, obnovu tůní a mokřadů nebo na péči o druhovou rozmanitost.
S vodou souvisí i další akce z uplynulého týdne. V prostorách Magistrátu města Děčín proběhl v pořadí již 13. ročník diskusního setkání s názvem Děčínský dialog o vodě s podtitulem „od kaluží po přehrady“. Na akci zazněla celá řada podnětných příspěvků na téma potřeby modro-zelených projektů, vlivu fotovoltaiky na vytváření tepelných ostrovů, modernizace a multifunkčního využití meliorací, propojení odborné výuky s praxí, připravované evropské i tuzemské legislativy týkající se vody a logicky také Plavebního stupně Děčín. Výstupem pro zájemce by měl být sborník, který se v současné době připravuje. Organizátor akce – Spolek Aquarius – Vodnář (SAV) také informoval a dalším ročníku letošní úspěšné osvětové plavby na lodi Praha – Slapy – Praha, který by se měl opět uskutečnit v létě 2027.
MZe zveřejnilo objem a strukturu Národních dotací pro rok 2027, celkově má jít o dotace ve výši 3,95 miliardy korun. Novinkou pro rok 2027 je, že se Rámcový program pro řešení rizik a krizí rozšíří o možnost poskytnout zemědělcům v případě nutnosti mimořádnou podporu například v souvislosti s drahými palivy. I vzhledem k tomu, že je zemědělská veřejnost o rozhodnutí MZe informována, není třeba se zabývat detaily. Přesto dvě poznámky – objem národních dotací pro rok 2027 je jeden z nejvyšších v historii, v minulosti šla na tyto účely oproti příštímu roku i jen čtvrtina peněz. Druhá poznámka se týká dvou typů dotací, na které je vyčleněno nejvíce peněz – jde o „Zlepšení podmínek v chovu hospodářských zvířat“ (1,147 miliardy korun) a „Nákazový fond“ (1,090 miliardy korun). Dodat lze, že podpora živočišné produkce je v obecné rovině žádoucí, konkrétní podmínky pro čerpání dotací na oba uvedené tituly byly ale v minulosti také předmětem kritiky.
Z nových informací na poli zemědělské vědy a výzkumu je zřejmě nejzajímavější zjištění vědců z Henanské zemědělské univerzity v Číně. Ti informovali o identifikaci genu, který by mohl pomoci vyšlechtit pšenici s vyšším obsahem železa. Studie se zaměřila na transkripční faktor TaPIL1, který hraje klíčovou roli při hromadění železa v pšenici a mohl by být využit v budoucích šlechtitelských programech ke zvýšení obsahu železa v této plodině, a tedy ke zlepšení nutričních vlastností komodity, která se v naší zemi statisticky pěstuje na vůbec největší ploše.
Inspirací pro budoucnost je ale také možné využití takzvaných entomopatogenních hub, které přirozeně napadají a usmrcují hmyz. Takto by šlo v budoucnosti nahradit chemické insekticidy, vůči kterým jsou stále častěji rezistentní komáři, patřící mezi významné přenašeče infekčních onemocnění, jako jsou malárie nebo horečka dengue. Jednou ze jmenovaných hub je Metarhizium pingshaense, která dokáže komáry usmrcovat pomocí svých spor. Vědci zjistili, že hmyz kolonizovaný houbami rodu Metarhizium produkuje těkavou látku longifolen, která přirozeně přitahuje další jedince, čímž pomáhá k šíření houby. Do uvedené houby proto vložili gen pro enzym z borovice zodpovědný za tvorbu longifolenu, díky čemuž geneticky upravená houba produkovala této látky mnohem více. Takové spory pak účinně lákaly a následně usmrcovaly komáry několika druhů.
Petr Havel
