Byla to přitom reakce na do té doby neúspěšné snahy naverbovat soukromé zemědělce do vznikajících zemědělských družstev, při které bylo ještě před zahájením Akce kulak od srpna 1950 do března 1951 odsouzeno podle dostupných dat přes 50 000 soukromých zemědělců. Samotná Akce kulak měla definitivně zlikvidovat selský stav vystěhováním rodin odsouzených sedláků z jejich vesnic. „Akce K“ nařizovala rodinným příslušníkům vesnických boháčů, odsouzených soudem nebo národním výborem odsun na místo nového pobytu mimo obvod obce, zpravidla do pohraničí, a to do tří dnů po vynesení rozsudku nad obžalovaným sedlákem. Akce K probíhala ve dvou vlnách v letech 1951 až 1954, přičemž vysídleno bylo podle odhadu až 4 000 rodin. To způsobilo fatální rozvrat venkova, přičemž následky jsou vidět dodnes. Jako připomínku tohoto kroku se rozhodla Asociace soukromého zemědělství ČR vybudovat pomník obětem této akce, který byl slavnostně odhalen v pátek 17. září 2021 v 10.30 hodin na úpatí hory Říp. Připomínat si to ale je nutné stále, tím spíše, že v těchto dnech uplynulo od zahájení Akce kulak 75 let.
Aktuálně je ale také třeba vnímat aktuální dění v zahraničí, zejména takové kroky, které budou mít dopad na konkurenceschopnost našeho, ale i evropského zemědělství. V této souvislosti jde především o schválení plošného snížení daně z elektřiny v sousedním Německu pro rok 2027. Daň má přitom klesnout na nejnižší možnou úroveň v rámci EU, která činí 0,1 centu za kilowatthodinu (kWh), doposud přitom činila 2,05 centu. Opatření přitom znamená výraznou úsporu v nákladech německých firem. Kromě snížení daně z elektřiny se navíc vládní strany v Německu dohodly i na zavedení cenového stropu na pohonné hmoty, neboť na konci tohoto roku vyprší platnost opatření, které od začátku října na tři měsíce snižovalo energetickou daň na naftu a benzin. Cenu pohonných hmot na čerpacích stanicích by měla takzvaná čerpací sleva snížit o téměř 17 centů na litr. Výsledkem bude ještě vyšší tlak na cenovou konkurenceschopnost ČR, i v oblasti zemědělství, a to za situace, kdy je Německo spolu s Polskem největší obchodní partner naší země.
Na konci minulého týdne, konkrétně 12. listopadu, zamítl Soudní dvůr Evropské unie všech sedm žalob, které podalo právě Polsko proti klimatickému balíčku „Fit for 55“. Předpisy, jejichž cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů v EU nejméně o 55 procent, tak zůstávají v platnosti. Nejen pro Polsko toto rozhodnutí znamená další tlak na ekonomiku, která již nyní čelí vysokým nákladům na energie. Žaloby podala v roce 2023 vláda Mateusze Morawieckého, přičemž Polsko argumentovalo, že přijatá opatření se týkají daní či energetického mixu země, a proto měla vyžadovat jednomyslný souhlas všech členských států EU. Soud ale tento argument odmítl. I tento verdikt znamená tlak na konkurenceschopnost Evropy včetně evropských zemědělců a sedláků z rodinných farem.
Část z nich (těch v ČR) si navíc bude muset počkat na dotace na podporu v rámci ANC. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) totiž v uplynulém týdnu informoval, že výplaty těchto podpor budou oproti plánovanému harmonogramu zahájeny až v lednu 2027. Důvodem posunu termínu má být skutečnost, že dosud nebyly zajištěny finanční prostředky na kofinancování nezbytné pro realizaci plateb. Naopak lesníkům by mohl pomoci nově spuštěný „Kůrovcový monitor“, který vyvinuli vědci z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, a který je k dispozici na stránkách phenips.e-los.cz. Aplikace poskytuje informace o populační dynamice kůrovce v na území ČR, a kromě zobrazení aktuální situace je možné pro srovnání zpětně rekonstruovat i předchozí vegetační sezóny až do roku 2005.
Ministerstvo zemědělství (MZe) zveřejnilo strukturu schválených dotací v rámci 8. kola podpor na rozvoj venkova. Podle MZe se podaří podpořit všechny projekty zaměřené na lesnictví a téměř 40 procent zájemců o zahájení podnikání v zemědělství. S cílem podpořit zpracování české zemědělské produkce jde v tomto kole největší část rozpočtu podnikům, které se na výrobě potravin podílejí nejvyšší měrou, přičemž zhruba tři čtvrtiny potravin připadají na větší podniky. Podle MZe totiž byly v předchozích kolech příjmu žádostí přednostně podporovány malé a střední podniky. Pro mladé začínající zemědělce je určen příspěvek více než 500 milionů korun na podporu podnikatelských plánů, za tuto dotaci si například mohou koupit zemědělskou půdu nebo zemědělskou techniku.
V době od 18. do 24. listopadu probíhá Světový antibiotický týden, a přestože většina zpráv s tím souvisejících se týká spotřeby antibiotik v humánní medicíně, není od věci si připomenout také spotřebu antibiotik v zemědělství, zvláště, když se spotřebitelé opakovaně dozvídají, jak je maso hospodářských zvířat „plné antibiotik“. Ve skutečnosti je ale spotřeba veterinárních antibiotik v ČR jedna z nejnižších na světě, i v rámci EU, a jen od roku 2008 klesla o 70 procent. ČR je aktuálně hluboko pod průměrem EU, který činí 84,4 mg/PCU (jednotek, vyjadřující spotřebu na hmotnost zvířat), zatímco v ČR je to necelých 50 mg/PCU. Pozůstatky antibiotik v hospodářských zvířatech kontroluje Státní veterinární správa, která loni zjistila pouze jeden případ překročení stanovených limitů. Dlužno dodat, že je v současné době zakázáno používat antibiotika u zvířat preventivně, a používají se pouze cíleně, léčebně v medicínsky odůvodněných případech. Od roku 2006 je navíc v celé EU zakázáno používat antibiotika jako stimulátory růstu a produkce u potravinových zvířat.
Odborníci Lukáš Harabiš a Libor Volf z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) začínají testovat moderní zrací komoru Stagionello, která umožňuje přesně řídit procesy zrání, fermentace a sušení rybího masa. Cílem výzkumu je vyvinout nové rybí produkty s atraktivní chutí, stabilní kvalitou a vyšší přidanou hodnotou, které by mohly rozšířit nabídku sladkovodních ryb na českém trhu. Nové zařízení umožňuje kontrolovat a průběžně sledovat teplotu, relativní vlhkost i proudění vzduchu a výzkumníci tak mohou vytvářet stabilní podmínky pro jednotlivé technologické postupy, opakovat experimenty a porovnávat jejich výsledky. Získají tím také lepší přehled o tom, jak se rybí maso během zpracování mění a jak tyto změny ovlivňují vlastnosti výsledných produktů. Nová technologie tedy umožní lépe sledovat, jak se rybí maso během zrání, fermentace nebo sušení mění a jaké vlastnosti mohou mít výsledné výrobky.
Petr Havel




