Vlci útočí. Jejich podpora v Česku tak slábne, někteří odborníci již mění názor

Deník.cz
Sdílejte článek
Vlci útočí. Jejich podpora v Česku tak slábne, někteří odborníci již mění názor

Návrat vlků do přírody budí u odborníků rozporuplné pocity. Někteří z nich po útocích vlků na hospodářská zvířata mění názory na soužití s nimi.

Vrcholový predátor, který v krajině chybí. Majestátní a obdiv vzbuzující zvíře, které se po staletích pronásledování vrací domů. Šelma, která nám přeroste přes hlavu. Návrat vlka do nejen české krajiny vyvolává řadu očekávání a také diskusí, zda v ní má v jednadvacátém století místo, nebo bude škodit. V poslední době jsou hlasy volající po jeho regulaci zase více slyšet.

Poradce láme hůl

Na konci listopadu rezignoval po letech vlčí poradce v Dolním Sasku Hermann Kück. Zdůvodnil to přesvědčením, že ochrana vlka se vymyká kontrole a názor na soužití člověka s vlkem v urbanizované krajině změnil.

„Přátelství s vlkem možné není. Máme přes 350 vlků v Dolním Sasku, blízká setkání lidí s nimi přibývají, množí se také útoky ve vesnicích. Můj postoj dramaticky ovlivnily zejména poslední dva útoky na poníky,“ okomentoval pro média svůj odchod Kück.

V Sasku pracují stovky vlčích poradců a odchod Hermanna Kücka je ojedinělou záležitostí. Přesto ale vzbudil pozornost, protože platí za uznávanou autoritu a popularizátora ochrany přírody.

Zabezpečení stád

V České republice došlo vloni nejméně ke 181 útokům na hospodářská zvířata, což dokládají protokoly zaslané Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) k poslednímu listopadu roku 2021. Ve srovnání s předchozími lety je to výrazně méně. Podle agentury je to tím, že chovatelé stáda zabezpečují. „Na mnoha místech funguje soužití člověka a vlka bez větších problémů. Zatím neevidujeme žádné informace o případech, kdy by vlci opakovaně překonávali funkční a důsledné zabezpečení zvířat,“ potvrzuje Karolína Šůlová z AOPK ČR.

Podle zemědělců ale za cenu toho, že krvácí jejich rozpočty. I proto vítají nový dotační program zacílený na zajištění prevence vzniku škod na stádech. Návrh představilo v prosinci ministerstvo zemědělství. „Národní program je pro nás zásadním východiskem, protože řada chovatelů zejména menších hospodářských zvířat se opravdu už dlouhou dobu potýkala s nečekanými a často vysokými náklady na zabezpečení svých stád a nutností měnit svůj způsob hospodaření v kontextu návratu vlka,“ říká Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Napadený pes

Z návratu vlků nejsou nadšeni ani někteří myslivci. Jako vrcholový predátor měl pomoci s přemnoženou zvěří. Dnes spíše rezonuje názor, že bez vlka bylo lépe. Loni v prosinci poprvé došlo k napadení loveckého psa vlkem při společném lovu černé zvěře na Šumavě. Fenka jagdteriéra Koryna útok nepřežila.

Podle myslivců takových útoků přibude a vlci budou páchat i větší škody na zvěři. „Vlk skutečně neútočí jen na to, co chce ulovit a sežrat. Vídáme poraněnou zvěř, která útoky predátora přežila. Vypadá to, jako kdyby vlci cíleně útočili na kusy a oslabovali stáda, aby si ulehčili lov později,“ popisuje myslivec z Krušných hor, který si přeje zůstat v anonymitě. Redakce jeho totožnost zná. „Rozhodně také neútočí jen na slabší kusy, jak se traduje. Nacházíme stržené laně i kolouchy dohromady, rány naopak vidíme na samcích,“ popisuje. U některých druhů, například muflonů, se podle něj po návratu vlka rapidně snížily počty. Zvěř ohrožená vlkem je i více stresovaná, a může proto strádat.

Lidem se vlci vyhýbají

Útoky na lidi jsou v oblasti Evropy dosud ojedinělé. Ucelenou statistiku za roky 2002 až 2020 zpracoval Norský institut pro výzkum přírody. Nejblíže k nám došlo k napadení v roce 2018 v Polsku, u města Wetlina. Vlk v průběhu několika dní zaútočil na dospělého člověka a dvě děti. „Po druhém útoku byl vlk odstřelen. Podle rozborů se jednalo o čistokrevného vlka a v perfektní zdravotní kondici,“ shrnují autoři norské studie.

Útočící vlk byl na přítomnost člověka zvyklý, několik měsíců totiž opakovaně do vesnice přicházel. Šelma zaútočila na člověka i v Chorvatsku, pastevce s ovcemi napadl vlk v Makedonii, útoky hlásili i lidé v Kosovu. Dítě pokousal vlk také v roce 2020 v italském Otrantu. Padesát lidí měl vlk napadnout na území Ukrajiny, Běloruska, Moldávie a evropské části Ruska.

V České republice útok vlka na člověka zaznamenán není a podle ochránců přírody je i nepravděpodobný. „Jedná se o extrémně vzácné události, které se odehrály za mimořádných okolností. Vlk byl nemocný, krmený či provokovaný lidmi nebo se jednalo o vlka uniklého ze zajetí, případně křížence,“ komentuje dosud zaznamenané útoky Karolína Šůlová z AOPK ČR. Podle ní například v Německu nebo na Slovensku, kde žijí stovky vlků, nebyl také zdokumentován žádný útok.

Odstřel problematického vlka, který člověka napadne, zákon umožňuje. Jinak ale diskuse o možném odstřelu vlka aktuální není. „V situaci, kdy se početní stav tohoto přísně chráněného druhu počítá stále spíše v desítkách kusů a kdy není dosažen takzvaný příznivý stav populace, není jeho plošná regulace na místě. Ani není podle platné unijní legislativy v České republice možná,“ dodává Šůlová.

Autorka: Kamila Minaříková

Zdroj: Denik.cz

Přečteno: 497x