Jedním z nich je možné snížení DPH u potravin. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly resort varianty snížení DPH rozpracovává, což má svou logiku, neboť tlak na tento krok je trvalý a velký. Důležité ale bude, jaké se nakonec přijme (pokud se přijme) řešení. Dosavadní úvahy o snížení DPH pouze na vybrané základní potraviny (mělo by jich být 15) se přitom ukazuje jako velmi sporné, neboť by šlo o administrativní a docela zásadní zásah do trhu znevýhodňující velmi rozsáhlé spektrum potravin, které by se do politicky vytvořeného výběru nedostaly. Výběr by navíc zcela jistě nepodléhal jen politickým rozhodnutím, ale také lobbistickým tlakům. Lze také důvodně předpokládat, že mezi nevyvolenými by byly selské produkty, které tvoří obvykle jen doplněk trhu, i když velmi významný. Pokud by se tedy měla DPH na potraviny snížit, mělo by se tak stát u všech potravin, což by ovšem znamenalo samozřejmě propad příjmů státního rozpočtu. A mělo by se tak stát v době více méně stabilizovaných cen, aby tento případný administrativní zásah spotřebitelé na pultech maloobchodu vůbec poznali.
Dalším stabilizačním prvkem, především pak pro podnikání v zemědělství, by se mohla stát mimořádná podpora týkající se snížení nákladů na nákup průmyslových hnojiv, o níž se diskutovalo na poslední Radě ministrů EU, a kterou v obecné rovině podporuje i eurokomisař Janusz Wojciechowski. Lze jen připomenout, že právě vícenáklady na hnojiva byly v roce 2022 hlavní příčinou zdražování zemědělské produkce, a pokud by se tyto náklady snížily, přispěl by takový krok k poklesu jejích cen. Otázkou ovšem je, jaký by byl důsledek takového kroku, neboť lze předpokládat, že žádoucí motivace zemědělců omezovat aplikaci průmyslových hnojiv a obecně využívání agrochemie by se dotací průmyslových hnojiv zřejmě poněkud snížila.
V meziresortním připomínkovém řízení je další důležitý dokument, a to návrh nařízení vlády stanovující bližší podmínky pro poskytování přímých plateb, mezi které patří základní podpora příjmu pro udržitelnost, platba pro malé zemědělce, doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost, schéma pro klima, životní prostředí, doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce a podpora příjmu vázaná na produkci. S uvedeným návrhem by se měla seznámit i zemědělská veřejnost, případné připomínky je možné zasílat nejpozději do 12. 1. 2023 na emailovou adresu eklep@mze.cz
O některých dotacích je ale už jasno, například z Operačního programu Rybářství (OP). Řídicí orgán OP již připravil a také zveřejnil pro příští rok harmonogram výzev schválený koncem listopadu. Zájemci jej najdou ZDE.
Ministerstvo zemědělství také publikovalo v minulých dnech tištěnou verzi dokumentu „Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2021“, která je ke stažení na stránkách resortu. A jsme-li u lesnické problematiky, nelze nezmínit návrat bývalého generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) Daniela Szóráda na post ve vedení LČR, konkrétně ekonomického ředitele. Szórád byl v minulosti mimo jiné obviněn za to, že nesl spoluodpovědnost za kůrovcovou kalamitu, což byla – upřímně řečeno, od samého začátku hloupost, protože „kauza kůrovec“ zrála mnoho let, dávno před Szórádovým příchodem do LČR, a byla a stále je dána strukturou lesních porostů v ČR, kterou ad hoc nemůže ovlivnit sebemocnější manažer. Návrat bývalého ředitele přitom představuje celou řadu nenápadných signálů. Jednak že vznesená obvinění nelze automaticky považovat za vinu, jak se u nás často (v dobrém i zlém) stává, ukazuje ale také na stálý vliv exministra Mariana Jurečky, který Szóráda do funkce generálního ředitele v době svého působení jmenoval. Obojí dohromady pak ukazuje na velmi pravděpodobné obsazení pozice ministra životního prostředí Petrem Hladíkem, dalšího „sporného“ lidoveckého představitele, v předchozích týdnech spojovaného s bytovou problematikou v Brně (který ale není z ničeho obviněn), jemuž může do funkce ministra životního prostředí výsledek „kauzy Szórád“ také pomoci. Premiér Petr Fiala už ostatně návrh na jmenování Hladíka odeslal na Hrad.
Tak či tak, pokud někde ve světě nezačne nějaká další válka (ohnisek mimochodem není málo), měl by být rok 2023 sice plný změn, ale ne nijak tragický a kritický, jak se veřejnost dnes a denně dozvídá z médií. Přejme si proto všichni navzájem, aby se žádné zásadní katastrofické scénáře nenaplnily.
Petr Havel
