Den nato proběhla tiskovka k podobě Strategického plánu SZP, podmínkám dotací, žádostí o ně a postojům Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Od 17. dubna lze podávat žádosti o dotace v rámci jednotné platby a na environmentální opatření rozvoje venkova, například na dotace pro mladé zemědělce do 40 let, na hospodaření s ohledem na klima a životní prostředí, na pěstování ovoce a zeleniny, na dobré životní podmínky zvířat, péči o lesy, na agroenvironmentálně-klimatická opatření, ekologické zemědělství nebo v oblastech s přírodními omezeními. Letos se podle SZIF nepředpokládá výplata záloh, drtivou většinu peněz přitom hodlá SZIF vyplatit v prosinci do konce letošního roku. Podstatné a správné je, že se na účelové dělení farem kvůli získání zemědělských dotací bude podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly pohlížet jako na dotační podvod, podle SZIF ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tak mělo dít.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil také tento týden kritickou zprávu týkající se účelnosti dotací, která mimo jiné potvrdila preferenci dotací směřovaných v minulosti na velké zpracovatelské podniky. Je ovšem třeba konstatovat, že šetření NKÚ se týkalo podmínek a směřování podpor v době před přijetím stávajícího Strategického plánu, v němž se struktura alespoň některých dotací změnila. Zprávu NKÚ je nicméně možné interpretovat jako podporu těchto změn, ke kterým došlo.
Evropa řeší pokles cen obilí, ke kterému došlo exportem obilí z Ukrajiny, zejména přes Polsko. Polský ministr zemědělství již kvůli tomu rezignoval, je ale třeba podotknout, že bezcelní vývoz obilí z Ukrajiny je pro tuto zemi jednou z důležitých forem pomoci, a lze tak ocenit, že se ČR nepřipojila k petici pěti východoevropských zemí, které požadují regulaci tohoto exportu a dokonce i uvalení cel. Také je však třeba konstatovat, že z Ukrajiny se zdaleka nevyváží tolik obilí, jako v minulosti, a že pokles cen obilí je celosvětový a není to jen zásluhou Ukrajiny. A také je možné připomenout, že loňská strategie části tuzemských pěstitelů obilí „držet“ jej ve skladech a spekulovat na lepší cenu se nevyplatila, a bylo to i možné předpokládat.
S regulacemi kvůli omezování emisí a změnám zvyšující pohodu hospodářských zvířat musí kromě chovatelů těchto zvířat v brzké době počítat také producenti ryb, především pak v intenzivních akvakulturních systémech. Vyplývá to ze zprávy CIWF (Compassion in World Farming - Soucit ve světovém zemědělství) přednesené v Evropském parlamentu a požadující zavést právní předpisy o welfare ryb v rámci právě probíhající revize legislativy EU na ochranu zvířat. Podle CIWF je v EU každoročně chováno až 1,2 miliardy ryb bez odpovídající ochrany, přičemž „ryby jsou běžně chovány intenzivně při vysoké hustotě osazení a často jsou zabíjeny nehumánním způsobem bez předchozího omráčení“. Pokud přitom vztáhneme požadavky CIWF do tuzemských podmínek, lze v dohledné době v ČR důvodně předpokládat konec tradičního předvánočního prodeje ryb z kádí.
Nejen kachny a labutě, ale také další vodní ptáci, například rackové, se mohou nakazit ptačí chřipkou. V ČR se objevily dva případy poměrně masivních úhynů, a to u racků v okolí Mutěnických rybníků na jižní Moravě (zhruba 100 kusů), a u racků u Hobšovického rybníka nedaleko Velvar na Kladensku (asi 60 kusů). Veterinární vyšetření potvrdilo u obou případů vysoce patogenní ptačí chřipku subtypu H5N1, bohužel ještě před výsledky šetření již některá tuzemská média přispěchala s předpokladem, že ptáci byli úmyslně otráveni člověkem, nejspíše látkou karbofuran. Což není zrovna dobrá vizitka ochránců přírody, kteří tyto spekulace živili.
Z houstnoucí tuzemské byrokracie by mohla zmizet jedna malá větvička – poslanci totiž tento týden schválili, že lidé pracující v potravinářství už nebudou potřebovat takzvaný potravinářský průkaz - pokud to tedy potvrdí Senát. Což mimo jiné znamená, že alespoň v některých případech s byrokracií bojovat lze – je však třeba o ní nejen v obecné rovině mluvit, ale poukazovat na konkrétní příklady a také nabízet řešení. To se ale v míře dostatečně potřebné neděje, ačkoli je to jedna ze zásadních výzev (nejen) pro sedláky na rodinných farmách.
Petr Havel
